Centrální banka strana 5 z 5

Největší kolaps cen ropy od roku 1991 zahájil jeden z nejdivočejších dnů na globálních trzích. Panický výprodej, telefonáty s výzvou na dodání peněz, pokud člověk obchoduje na úvěr, mizející likvidita a práce z domova kvůli koronaviru byly jen některé problémy, s nimiž se obchodníci s cennými papíry v pondělí potýkali. Museli také přemýšlet, jak válka kolem cen ropy a rychle se šířící nákaza ovlivní globální ekonomiku, firmy a geopolitiku, píše agentura Bloomberg. Americké akcie zažily nejvyšší denní propad od finanční krize v roce 2008.

V pondělí nahoru, v úterý dolů, ve středu nahoru – a to vždy ve velkém výkyvu. Takové jsou pohyby hlavních amerických akciových indexů ve třech obchodovacích dnech tohoto týdne. Ve středu tak přidaly Dow Jones, zahrnující třicítku akcií předních firem, a S&P 500 více než čtyři procenta. Nasdaq pak těsně pod nimi. Ani tento výsledek však nemůže pokrýt těžké únorové ztráty.

Americká centrální banka (Fed) v úterý kvůli negativním dopadům koronaviru na ekonomiku snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 1,00 až 1,25 procenta. Potvrdila se tak naděje investorů, na jejímž základě americké akcie v pondělí výrazně rostly. Čekalo se však, že k rozhodnutí Fedu dojde později a bude mírnější.  Americký prezident Donald Trump v reakci uvedl, že snižování musí pokračovat. Po oznámení Fedu akciové indexy krátce vzrostly, později však začal jejich propad a den zakončily ve ztrátě necelých tří procent.

Americké akcie v pondělí investorům výrazně zvedly náladu po drtivých propadech v minulém týdnu způsobených obavami ze šíření koronaviru a tvrdými dopady na reálné hospodářství. Jak upozorňují někteří analytici, současný optimismus stojí na víře, že do hry vstoupí s podpůrnými kroky světově významné centrální banky, zejména americký Fed.

Po nejhlubším propadu od finanční krize v roce 2008 akcie v pondělí na asijských trzích zpevňují. Trh totiž očekává koordinovanou intervenci centrálních bank na podporu globální ekonomiky, která by podle analytiků mohla přijít už tento týden a zahrnovat výraznější snížení úrokových sazeb. Na globální ekonomiku má velmi negativní dopad epidemie koronaviru a s tím související útlum aktivity. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) už zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta z původních 2,9 procenta.

Čínská centrální banka (PBOC) poprvé po třech měsících snížila základní úrokovou sazbu, aby podpořila domácí ekonomiku zasaženou epidemií koronaviru. Roční primární úvěrová sazba (LPR), od které se odvíjí úrokové sazby, za které komerční banky poskytují úvěry domácnostem a podnikům, se sníží na 4,05 procenta z 4,15 procenta, oznámila banka.

Česká národní banka zvýšila ve čtvrtek nečekaně úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Koruna na to zareagovala posílením kurzu vůči euru a po osmi letech pokořila psychologickou hranici 25 korun za euro, později však část zisku umazala. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše žádné větší důsledky toto posílení mít nebude. Ve studiu ČT ale potvrdil, že se teď například vyplatí nakoupit eura těm, kdo je budou v následujících měsících potřebovat. V pátek koruna ztratila k euru sedm haléřů na 25,06 koruny za euro.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta, informovala mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o první zvýšení sazeb od loňského května. Analytici očekávali, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny. Koruna po překvapivém rozhodnutí posílila pod 25 korun za euro. Po čtvrthodině od oznámení se obchodovala dokonce za 24,92 koruny za euro, vyplývá z údajů webu Patria Online.

Burzy se v Číně po pondělním prvém otevření po dlouhé přestávce kvůli volnu o lunárním Novém roce propadly o skoro devět procent. Trhy vyděsila epidemie nového koronaviru a její ekonomický dopad, uvedla agentura AFP. A podle analytiků se množí obavy, že se hysterie kolem koronaviru podepíše na globálním ekonomickém růstu.

Česká národní banka po obří ztrátě z minulých let, kterou způsobilo oslabování koruny, loni ohlásila zisk. Do černých čísel se shodou okolností vrátila také švýcarská centrální banka. Má být však úkolem národních bank ziskovost? A kde tyto peníze končí?

Česká národní banka možná získá zákonnou pravomoc určovat podmínky úvěrů na bydlení. Předpokládá to vládní novela zákona o ČNB, kterou v pátečním úvodním kole navzdory odporu části opozice podpořila sněmovna. Předlohu nyní projedná rozpočtový výbor. Změna by měla omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností. Dosud může centrální banka dávat bankám pouze doporučení, která nejsou právně závazná.

Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala své úrokové sazby beze změny. Zároveň naznačila, že žádnou úpravu úroků nechystá ani v příštím roce. Ekonomika Spojených států by podle Fedu měla napřesrok pokračovat v růstu a nezaměstnanost by měla zůstat na nízké úrovni.

Hodnota kybernetické měny bitcoin v pátek klesla nejníže za šest měsíců, krátce se dostala i pod hranici 7000 dolarů (asi 161 tisíc korun). Na vině je podle analytiků nejnovější zásah čínské centrální banky proti kryptoměnám a její doprovodné varování před riziky, která s sebou obchodování s digitální měnou nese.

O větších pravomocích centrální banky při regulaci hypoték začnou příští týden jednat poslanci. Návrh novely zákona o České národní bance dává právo centrálním bankéřům nařizovat komerčním bankám, za jakých podmínek mohou lidem půjčovat na bydlení. Dnes mají právo jen doporučovat. Předpis ministerstva financí je ve sněmovně už podruhé a tentokrát má šanci projít. Podporuje ho vláda i KSČM.

Švédská centrální banka Riksbank kritizuje švédský statistický úřad, neboť vyšlo najevo, že údaje o nezaměstnanosti za několik měsíců byly plné chyb. Mohlo to mít vážný dopad na rozhodování banky, píše agentura Bloomberg.

Americká centrální banka (Fed) podle očekávání už potřetí v letošním roce snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Naznačila nicméně, že k dalšímu snížení úroků se už letos nechystá.

Německá ekonomika přes léto pravděpodobně dál zeslábla, protože kvůli nedostatku zakázek vázne výroba. Ve svém výhledu to v pondělí uvedla Deutsche Bundesbank, tedy německá centrální banka. Zpráva tak naznačuje, že největší evropská ekonomika už je nyní v recesi, uvedla agentura Reuters.

Čínské akciové trhy v pondělí zažily nejvýraznější růst za poslední dva měsíce, hlavní indexy přidaly více než dvě procenta. Investoři tak reagují na změny v určování základní úrokové sazby v Číně, které místní centrální banka oznámila o víkendu. Růstem začaly pondělí i evropské akcie, protože investoři doufají ve stimulační opatření i na starém kontinentu.

Po pondělním skokovém oslabení čínské měny se schyluje k další eskalaci obchodní války mezi Pekingem a Washingtonem. Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše jde v případě prezidentů o souboj dvou silných mužů, kteří ani jeden z politických důvodů nemůžou couvnout, a jeho průběh dopadá a ještě dále bude i na evropské trhy. Udivuje ho však, že se Donald Trump nepokusí získat EU jako spojence, uvedl v rozhovoru s Martinem Řezníčkem pro Události, komentáře.

Měnový výbor centrální banky USA (Fed) podle očekávání snížil ve středu základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,00 až 2,25 procenta. Je to první snížení úroků od prosince 2008, kdy světová ekonomika čelila finanční krizi, nejhoršímu hospodářskému propadu od 30. let minulého století.

Americký akciový index S&P 500 poprvé v historii ukončil obchodování nad hranicí tří tisíc bodů. Index, který zahrnuje pět set akciových titulů, tak v pátek navázal na index Dow Jones, který o den dříve překročil významnou hranici: 27 tisíc bodů. K růstu hlavních indexů přispělo podle serveru ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ) očekávání, že americká centrální banka uvolní svoji měnovou politiku.

Britská centrální banka snížila odhad růstu britské ekonomiky ve druhém čtvrtletí na nulu. Základní úrokovou sazbu ale na čtvrtečním zasedání měnového výboru podle očekávání nechala beze změny na 0,75 procenta.

Cena zlata se ve čtvrtek vyšplhala na více než pětileté maximum nad 1380 dolarů za trojskou unci (oz; 31,1 gramu). Reaguje tak na slábnoucí dolar a na nižší výnosy státních dluhopisů po středečním náznaku americké centrální banky (Fed), že by případně mohla snížit úroky.

Německá centrální banka snížila odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,6 procenta z 1,6 procenta předpovídaných v prosinci. Za zhoršením prognózy podle banky stojí především slabší globální poptávka, která má negativní dopad na tamní export a průmysl. Spolková republika je největší ekonomikou Evropy – a navíc největším obchodním partnerem České republiky.