Burzy se v Číně po pondělním prvém otevření po dlouhé přestávce kvůli volnu o lunárním Novém roce propadly o skoro devět procent. Trhy vyděsila epidemie nového koronaviru a její ekonomický dopad, uvedla agentura AFP. A podle analytiků se množí obavy, že se hysterie kolem koronaviru podepíše na globálním ekonomickém růstu.
Hlavní index šanghajské burzy Shanghai Composite klesl o 7,72 procenta na 2746,61 bodu, zatímco index CSI300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, odepsal 7,88 procenta na 3688,36 bodu. Pro burzu v Šanghaji byl dnešek nejhorší od takzvaného černého pondělí ze srpna 2015, kdy globálními trhy otřásly obavy ze zpomalení tempa růstu čínské ekonomiky.
Hlavní index burzy v Šen-čenu dnes odepsal 8,45 procenta na 9779,67 bodu. Zaznamenala tak nejprudší procentní pokles od roku 2007, poznamenal server CNN.
Koronavirem se v Číně a zahraničí nakazilo již více než 17 300 lidí a nákaza si vyžádala již 362 obětí; 361 v Číně a jednu na Filipínách. Epidemie přiměla čínské úřady k opatřením proti šíření nákazy, což postihlo i ekonomiku, zejména dopravu, turistiku a obchod.
Řada ekonomů, včetně těch z finančních ústavů Citigroup, Nomura nebo JPMorgan, už zhoršila své prognózy růstu hrubého domácího produktu (HDP) Číny. Nomura poznamenala, že vzhledem k velkému přispění Číny k celosvětovému růstu to bude mít pravděpodobně dopad i na globální růst. Také akciové trhy jinde v Asii zřejmě zatím zůstanou pod zvýšeným prodejním tlakem, neboť se očekává, že v příštích týdnech počet nakažených dále poroste.
Podle některých odhadů tak zastavení výroby v Číně, či přerušení dočasné migrace pracovníků vyvolá pokles čínského HDP v prvním čtvrtletí o jeden procentní bod na pět procent. Na druhou stranu lze podle analytika Cyrrus Tomáše Pfeilera očekávat, že čínská vláda ekonomice dále pomůže. Už v neděli tamní centrální banka oznámila zahájení stimulu v objemu 170 miliard dolarů. Půjde zejména o operace na volném trhu a snížení reposazby.
Ale ani silná reakce ze strany centrální banky však nepomohla zabránit prudkému poklesu trhů, které otevřely po pauze kvůli lunárnímu roku. „A v pátek výrazně ztrácely i americké indexy, kdy S&P 500 odepsal 1,8 procenta, a umazal tak veškeré letošní zisky,“ konstatuje Pfeiler. Pro další vývoj bude tak podle něho důležité, za jak dlouho dojde k obnovení výroby a přestanou platit zákazy cestování.
Ztráty se tak neomezily pouze na Čínu. Také hlavní index japonských akcií Nikkei 225 v pondělí odepsal 1,01 procenta na 22 971,94 bodu.
Na akciových trzích v Číně se naposledy obchodovalo 23. ledna. Tehdy bylo hlášeno jen 17 obětí nového koronaviru, od té doby se ale počet mrtvých zvýšil a přesáhl 300. Onemocnění se také rozšířilo do více než dvou desítek zemí a Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila stav globální zdravotní nouze.
Propad je dramatičtější, než se čekalo
Propad čínských burz je dramatičtější, než trh většinově čekal. „Co hůř, dochází k němu navzdory podpůrným opatřením čínské centrální banky, která ještě před otevřením trhů snížila sazby reverzních repo operací, což v praxi představuje dodání další likvidity trhům, tedy například snazší a levnější přístup podniků k úvěru. Touto finanční injekcí ve výši takřka 22 miliard dolarů čínská centrální banka zamýšlela tlumit vyhlíženou panickou reakci. Ta přesto nastává,“ říká hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Příznivou zprávou je v tuto chvíli ale podle něho to, že se akciový propad netýká řady dalších klíčových trhů. Rostou totiž například hongkongské nebo japonské akcie či termínové kontrakty na americké akcie. Trh si tedy současnou situaci interpretuje převážně tak, že jde hlavně o „čínský problém“.
„Zdá se, že investoři se zbavují čínských akcií, ale do hotovosti své takto získané peníze přesouvají jen částečně, zatímco další část investují třeba právě do akcií amerických, vnímaných nyní v porovnání s těmi čínskými bezpečněji než doposud. Investoři prostě předpokládají, že dopad koronavirové nákazy na americkou ekonomiku bude citelně slabší než její dopad na ekonomiku čínskou,“ vysvětluje.
Výnos z desetiletých čínských vládních dluhopisů – tedy splatnosti, s níž se obecně obchoduje nejintenzivněji – klesl po zahájení obchodování na 2,8 procenta, tedy nejníže od konce roku 2014. „To svědčí o tom, že investoři část svého majetku přesouvají z čínských akcií nejen do těch amerických, ale také právě do obecně bezpečnějších dluhopisů, jejichž cena tak roste, zatímco výnos klesá,“ dodává Kovanda.
A názor trhu, že koronavir je nyní hlavně „čínský problém“, je patrný také například z trhu se surovinami. „Třeba měď sice na londýnské burze roste, avšak v Šanghaji se propadá o více než šest procent,“ doplnil Kovanda.
