Centrální banka strana 3 z 5

Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 14 procent. Pokles úroků je vyšší, než čekali analytici. Banka zároveň uvedla, že vidí prostor k dalšímu snižování sazeb v rámci své snahy vypořádat se s hospodářským poklesem a vysokou inflací.

Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v pondělí uvedla, že ruská ekonomika nemůže donekonečna žít ze svých finančních rezerv. Aby se vypořádala s důsledky mezinárodních sankcí, bude podle ní muset projít transformací. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že se inflace v zemi stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu. Na poradě s vládními činiteli věnované otázkám domácí ekonomiky také řekl, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku selhala. Světová banka snížila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta.

Srí Lanka v úterý dočasně pozastavila splácení zahraničního dluhu, aby se vyhnula tvrdému bankrotu. Informovala o tom agentura Reuters. Guvernér centrální banky uvedl, že ostrovní země potřebuje devizové rezervy na dovoz základních položek, například pohonných hmot. Srí Lanka má příští týden zahájit rozhovory s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o úvěrovém programu.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. Důvodem je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání. Ekonomové tento krok centrální banky očekávali. ČNB je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby ukotvila inflační očekávání, uvedl guvernér Jiří Rusnok. Opětovné brzké obnovení cenové stability je podle něj nyní naprostou prioritou. Rusnok byl ve čtvrtek hostem Interview ČT24.

Ruská federace řádně zaplatila úroky z dolarových dluhopisů. Vyhnula se tak platební neschopnosti. Ruské ministerstvo financí v pátek oznámilo, že navzdory sankcím, které na zemi uvalily západní státy, peníze v plné výši dorazily do amerického finančního ústavu Citibank. Ten už zajistí distribuci peněz na účty držitelů dluhopisů. Celkem jde o částku zhruba 117 milionů dolarů (asi 2,6 miliardy korun). Ruská centrální banka v pátek podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu na dvaceti procentech. Oznámila rovněž, že zahájí nákupy vládních dluhopisů.

Británie oznámila nový balík sankcí namířených proti Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Úřady mohou nově zadržet jakákoliv letadla na britských letištích napojená na ruské občany a firmy, vláda rovněž zakázala vývoz zboží a služeb spojených s letectvím a vesmírnými technologiemi do Ruska. Další sankce vůči Rusku uvalí také vlády členských zemí EU. Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů jako nouzovou pomoc. Na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům v Evropě značně přispějí také USA.

Jedenáct lidí zemřelo a desítky dalších utrpěly zranění při mohutném ruském ostřelování Charkova, uvedli v pondělí ukrajinští představitelé. Na bělorusko-ukrajinské hranici přitom proběhla  jednání o příměří. Podle místních úřadů použili Rusové v Sumské oblasti zakázané termobarické bomby. Ruští vojáci se v noci na pondělí znovu pokusili prolomit obranu Kyjeva, všechny jejich pokusy ale podle ukrajinské armády selhaly. K sankcím proti Moskvě se přidalo i Švýcarsko. Valné shromáždění OSN začalo v pondělí svou mimořádnou schůzi k ruské invazi na Ukrajinu minutou ticha k uctění památky obětí.

Ruský rubl klesl po vyhlášení nových ekonomických sankcí proti Rusku o téměř třicet procent a dostal se na nové historické minimum vůči americkému dolaru. Později začal část ztrát mazat. Rusové čekají dlouhé fronty před bankami v obavách, že jim přestanou fungovat platební karty, informoval web BBC News. Ruská akciová burza v pondělí neotevřela, neobchoduje se ani na trhu s finančními deriváty. Ruská centrální banka zvýšila hlavní úrokovou sazbu na dvacet procent. EU a USA na ni uvalily sankce a odstřihly ji od aktiv.

Švýcarsko přijme sankce proti ruským činitelům a firmám po vzoru postihů Evropské unie a zmrazí také jejich majetek, oznámila tamní vláda. Alpská země v posledních dnech lavírovala mezi tradiční neutralitou a solidaritou se Západem. Pondělní rozhodnutí je tak pro Švýcarsko velice nezvyklé, poznamenávají tamní média. Podle švýcarského prezidenta Ignazia Cassise jde o unikátní a těžký krok, který vyžadoval pečlivé posouzení. K sankcím proti Rusku se připojilo i Japonsko.

Evropská komise (EK) se společně s lídry nejlidnatějších zemí Evropské unie, Spojenými státy, Kanadou a Velkou Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT, který je klíčový pro mezinárodní finanční transakce. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. K sankci, která bývá na ekonomickém poli označována za jednu z nejsilnějších, Unie přistupuje poté, co s postupem souhlasila Itálie, Maďarsko a Kypr a co cílené (a nikoliv plošné) škrtání připustilo Německo. Západ chce také paralyzovat aktiva ruské centrální banky a zabránit ruským oligarchům ve využívání svých majetků na západních trzích. SWIFT se na zavedení nových opatření už připravuje.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Podle centrálních bankéřů letos inflace vystoupá na průměrných 8,5 procenta. „Bez vlivu ČNB by však inflace nezačala klesat a byli bychom na tom ještě hůř,“ řekl bývalý viceguvernér ČNB a současný europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který byl hostem čtvrtečního Interview ČT24.

Česká národní banka (ČNB) v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom centrální banka počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. ČNB ve čtvrtek také rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta.

Světové akcie v letošním roce vesměs výrazně rostly, často o desítky procent. Celkově světové akcie měřené indexem MSCI World zvýšily svoji hodnotu o dvacet procent. Zato pro drahé kovy nebyl uplynulý rok příznivý. Konkrétně cena zlata za letošek klesá o téměř čtyři procenta, nejvíce od roku 2015. Naopak nejvyšší růst od roku 2015 zaznamenal americký dolar.

Česká národní banka oznámila zvýšení úrokové sazby o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Analytici přitom čekali maximálně 3,5 procenta. Důvodem zvedání sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit rychlé pokračování tohoto trendu. Sazba je nejvýše od roku 2008. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka zřejmě stoupne v příštím roce výrazně nad čtyři procenta. V letošním roce už k navyšování banka přistoupila několikrát.

Britská centrální banka zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,15 bodu na 0,25 procenta, zejména kvůli sílícím inflačním tlakům. Z velkých vyspělých zemí je tak Británie první, která od začátku pandemie covidu-19 zvedla úroky.

Inflace dál poroste, v příštím roce se zejména kvůli zdražování energií dostane nad sedm procent. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) to řekl šéf měnové sekce České národní banky (ČNB) Petr Král. Podle něj je tak jedním z cílů centrální banky i posílení koruny, což by následně mohlo pomoci při řešení vysoké inflace. Podle prognóz banky by koruna měla vůči jednomu euru posílit na 24 korun kolem roku 2023. I kvůli tomu ČNB postupně navyšuje úrokové sazby, jejichž zvyšování prognózy podle Krále předpokládají i dál.

Turecká lira prudce oslabuje a inflace se blíží dvaceti procentům. Prezident Recep Tayyip Erdogan tlačí na centrální banku, aby držela úrokové sazby nízko, to ale dál zvyšuje ceny. Turci se zbavují úspor v domácí měně a zahraniční investoři nemají důvěru v nezávislost tureckých finančních institucí. Nepříznivá situace má vliv i na české firmy; například polostátní ČEZ se ale podle svých slov poučil z minulosti a na oslabující liru je připraven.

Česká národní banka (ČNB) zpřísnila s platností od dubna 2022 limity pro poskytování hypoték. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) snížila na 80 procent z předchozích 90 procent. Zároveň obnovila další příjmové limity pro poskytování hypoték. Banky budou také odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Od ledna 2023 zvýšila ČNB takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na dvě procenta.

Prezident Spojených států Joe Biden v pondělí navrhl, aby současný šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell strávil v úřadu další čtyřleté období. Návrh ještě musí potvrdit Senát. Powellovo první funkční období skončí v únoru.

Čínská centrální banka označila všechny kryptoměnové transakce za nezákonné. Uvedla rovněž, že tyto transakce musí být zakázané, informovala agentura Bloomberg. Zpráva vedla k oslabení nejznámější kryptoměny bitcoin i dalších digitálních měn.

Turecká centrální banka ve čtvrtek překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 18 procent, a to navzdory vysoké inflaci. Podle analytiků se tak podvolila tlaku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který chce nižšími náklady na úvěry podpořit hospodářský růst. Turecká lira v reakci na snížení úroků sestoupila do blízkosti rekordního minima vůči americkému dolaru, napsala agentura Reuters.

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).

Bankovní rada České národní banky podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Ta základní, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Důvodem jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Se zvyšováním úrokových sazeb ČNB počítá i nadále, avizoval guvernér Jiří Rusnok. Centrální banka také zlepšila na letošek odhad vývoje ekonomiky, naopak pro příští rok jej mírně zhoršila.

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Měnová politika centrální banky tak podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka vstoupila do fáze zvyšování úrokových sazeb. Lze očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku, dodal. Komerční banky předpokládají, že dojde ke zdražování úvěrů, především hypoték.