Ruská federace řádně zaplatila úroky z dolarových dluhopisů. Vyhnula se tak platební neschopnosti. Ruské ministerstvo financí v pátek oznámilo, že navzdory sankcím, které na zemi uvalily západní státy, peníze v plné výši dorazily do amerického finančního ústavu Citibank. Ten už zajistí distribuci peněz na účty držitelů dluhopisů. Celkem jde o částku zhruba 117 milionů dolarů (asi 2,6 miliardy korun). Ruská centrální banka v pátek podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu na dvaceti procentech. Oznámila rovněž, že zahájí nákupy vládních dluhopisů.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než sto lety na pokraji platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí. Lhůta pro splatnost úroků byla ve středu a kdyby peníze Moskva v termínu neodeslala, podle zvyklostí by ještě měla třicetidenní lhůtu na nápravu.
Tyto úroky se vztahují ke dvěma emisím eurobondů denominovaných v dolarech. Jedna emise je splatná v roce 2023, druhá v roce 2043. Investoři splátku úroků z těchto dluhopisů považovali za test ochoty Moskvy splácet závazky vůči zahraničním věřitelům i v době, kdy Rusko čelí bezprecedentním sankcím.
Vzhledem k tomu, že Rusko se kvůli sankcím nemůže dostat k podstatné části svých devizových rezerv, začaly ratingové agentury prudce snižovat hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruské federace až do neinvestičního pásma. Některé z nich předpokládají, že Moskva se vyhlášení platební neschopnosti nevyhne.
Rusko má u zahraničních věřitelů dluh celkem asi 491 miliard dolarů (přes 11 bilionů korun). Z toho je zhruba 80 miliard amerických dolarů splatných v příštích dvanácti měsících, upozornila společnost Algebris Investments. Z té posledně zmíněné částky připadá 20,5 miliardy amerických dolarů na dluhopisy denominované v dolarech ve vlastnictví nerezidentů.
Dluhopisy za dvě miliardy dolarů
Úroky splatné 16. března byly první z několika dalších, jejichž splatnost se blíží. Příští budou v objemu 615 milionů dolarů a je nutné je splatit do konce měsíce. První platba jistiny připadá na 4. dubna, kdy jsou splatné dluhopisy za dvě miliardy dolarů.
Samotné dluhopisy byly vydány s mnoha podmínkami a závazky. Dluhopisy, které Rusko prodalo po zavedení sankcí uvalených na něj za anexi Krymu z roku 2014, obsahují i doložku pro splatnost v jiných měnách. U dluhopisů vydaných po roce 2018 je možné splátky provést i v rublech, avšak u těch, které měly splatnost ve středu, muselo Rusko zaplatit pouze v dolarech.
Ruská vojska 24. února zahájila invazi na Ukrajinu, což vyvolalo ostrou reakci Západu. Sankce, které demokratická část světa začala proti Moskvě zavádět, v Rusku způsobily nejhorší ekonomickou krizi od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Rusko má také omezen přístup ke globálnímu platebnímu systému SWIFT, který zaručuje hladké zpracování zahraničních plateb.
Rusko už mělo potíže se splácením dluhů v roce 1998, kdy centrální banka přistoupila k devalvaci rublu a země neuhradila závazky z dluhopisů. Tehdy ale šlo o dluhopisy v domácí měně, nikoliv o zahraniční dluh jako nyní.
Zmrazené devizové rezervy
Makroekonomický analytik ze společnosti Generali Investments CEE Martin Pohl uvedl, že panovaly technické otázky kolem aktuálních pravidel plateb. „Protože se jedná o platbu sankcionovaného subjektu, tedy ruské vlády, která byla hrazena ze zmrazených devizových rezerv,“ upozornil.
Připustil, že každý další převod je do určité míry závislý na politickém rozhodnutí Ruska, zda zahraničním investorům zaplatit. „Ale přiznejme si, devizové rezervy jsou zmrazené. Rusko si na ně nesáhne, takže z mého pohledu je pro ně poměrně levná záležitost zaplatit, protože to je uvolnění těchto zmrazených prostředků na základě speciálního povolení amerického ministerstva financí,“ míní.
Pokud by se Rusko ocitlo v platební neschopnosti, bylo by to podle Pohla nepříjemné pro zahraniční investory. Dodal ale, že z hlediska globálních finančních trhů by to „nebyla katastrofa“.
Úroková sazba v Rusku zůstává na dvaceti procentech
Ruská centrální banka ponechává základní úrokovou sazbu na dvaceti procentech. Vysoká sazba na pozadí výrazných změny vnějších podmínek udržela finanční stabilitu a zabránila nekontrolovanému růstu cen, zdůvodnila banka.
Tamní ekonomika vstupuje do fáze rozsáhlé strukturální transformace, kterou bude provázet dočasné, ale nevyhnutelné období zvýšené inflace, související především s úpravami cen široké škály zboží a služeb, uvedla banka. Zdůraznila, že měnová politika je nastavena tak, aby umožnila postupné přizpůsobení ekonomiky novým podmínkám a návrat roční inflace na čtyři procenta v roce 2024. V příštích čtvrtletích bude ruská ekonomika oslabovat, dodala centrální banka.
Krok podle Pohla vypovídá o tom, že Rusko ještě nemá jistotu, jak aktuální šok dopadne na ruskou ekonomiku a na inflaci. Podotkl, že kolem inflace panuje velká nejistota. Uvedl, že se do ní propíše oslabení rublu, těžko se ale odhadují dopady způsobené absencí zboží.
Centrální banka zvýšila základní úrok z 9,5 procenta na dvacet procent na mimořádném zasedání 28. února, a to v reakci na propad kurzu rublu v důsledku západních sankcí za napadení Ukrajiny. Další zasedání centrální banky, které bude rozhodovat o úrokových sazbách, je plánováno na 29. dubna.
Nákup vládních dluhopisů
Odpoledne se na tiskové konferenci k věci vyjádřila guvernérka banky Elvira Nabiullinová. Ta měla ve funkci končit v červnu, ale prezident Vladimir Putin jí navrhl prodloužení mandátu. Podle agentury Reuters sdělila, že moskevská burza od pondělí obnoví obchodování s ruskými státními dluhopisy v rublech (OFZ). Dodala, že centrální banka plánuje jejich nákup.
„Jakmile se situace na finančních trzích stabilizuje, plánujeme prodat toto portfolio dluhopisů, abychom neutralizovali dopad této transakce na měnovou politiku,“ řekla Nabiullinová.
Predikovala zároveň, že hrubý domácí produkt se bude v následujících čtvrtletích snižovat a že inflace bude letos i v příštím roce vyšší, než se předpokládalo. Šéfka centrální banky rovněž prohlásila, že ruský bankovní systém funguje bez závad a že problémy s nedostatkem likvidity se výrazně zmírnily.
„Na konci února banky zažívaly rozsáhlý odliv rublů z účtů klientů, během posledních dvou týdnů se však tyto peníze vrátily na dlouhodobé vklady. Zvýšení (úroků) v tom hrálo klíčovou roli,“ uvedla. Upozornila, že nynější mimořádně vysoká úroková sazba představuje pouze prozatímní protikrizové opatření a že úroky opět klesnou, jakmile se situace stabilizuje.
„Zrychlení inflace na přelomu února a března způsobil nárůst poptávky, zejména mimo potravinářský segment. Lidé nakupovali domácí spotřebiče, vozidla, elektroniku či nábytek v obavách, že dostupnost těchto produktů výrazně klesne v důsledku sankcí, odchodu některých firem z trhu a oslabení rublu. Ve druhém březnovém týdnu tato nákupní horečka mírně polevila,“ přiblížila Nabiullinová.
Centrální banka uvedla, že ruská ekonomika vstupuje do fáze rozsáhlé strukturální transformace, kterou bude provázet dočasné, ale nevyhnutelné období zvýšené inflace, související především s úpravami cen široké škály zboží a služeb. Zdůraznila, že měnová politika je nastavena tak, aby umožnila postupné přizpůsobení ekonomiky novým podmínkám a návrat roční inflace na čtyři procenta v roce 2024. V příštích čtvrtletích bude ruská ekonomika oslabovat, dodala.
