Světové akcie v letošním roce vesměs výrazně rostly, často o desítky procent. Celkově světové akcie měřené indexem MSCI World zvýšily svoji hodnotu o dvacet procent. Zato pro drahé kovy nebyl uplynulý rok příznivý. Konkrétně cena zlata za letošek klesá o téměř čtyři procenta, nejvíce od roku 2015. Naopak nejvyšší růst od roku 2015 zaznamenal americký dolar.
„Americká burza letos potvrdila svoji dominanci a výnosem porazila další významné akciové trhy. Měřena indexem S&P 500 posílila o sedmadvacet procent a výrazně překonala historický průměr,“ řekl ČTK analytik společnosti Portu Vratislav Zámiš. Díky silnému růstu ropy se nejvíce dařilo firmám v energetickém sektoru, které od začátku roku zvýšily svoji hodnotu v průměru o více než padesát procent. Rekordní růst cen nemovitostí pak dostal na druhé místo společnosti v realitním sektoru.
Stejně jako v předchozích letech se o něco hůře dařilo evropským cenným papírům a index Euro Stoxx 50 letos posílil o dvacet procent. Velká část peněz mířila do akcií evropských bank, které těžily z očekávání investorů ohledně rychlejšího scénáře navyšování sazeb. V průměru tak evropské banky posílily o více než pětatřicet procent. Nedostatek na poli čipů ale nahrál i třeba producentovi zařízení na jejich výrobu, společnosti ASML Holding. Akcie této firmy tak přidaly letos přes pětasedmdesát procent.
Podstatně hůře dopadl rok pro asijské trhy. Hongkongský index Hang Seng odepsal patnáct procent, a to především kvůli regulacím čínské vlády. Omezení dopadla především na místní technologické firmy, často obchodované i na americké burze. Nevýrazný výkon má za sebou také japonský index Nikkei 225, který nakonec zvládl ukončit rok v plusu pět procent. Na nadějný rok 2020, kdy dokázal držet krok se Spojenými státy, ale nenavázal, dodal Zámiš.
Dolar posiloval
Americký dolar si za celý rok připisuje téměř sedm procent, což představuje nejvyšší růst od roku 2015. Dolaru letos pomohlo zlepšení domácí ekonomiky a přetrvávající inflace, která vedla k tomu, že analytici očekávají, že by Fed mohl začít zvyšovat úrokové sazby již v březnu.
Z hlavních měn si vůči americkému dolaru letos vedl nejlépe kanadský dolar, který končí rok na zhruba stejné úrovni jako loni. Přispělo k tomu očekávání, že kanadská centrální banka začne zpřísňovat měnovou politiku již v lednu. Naopak nejhorší výkon z velkých měn vykázal japonský jen, který letos k americkému dolaru ztrácí zhruba deset procent.
Euro, které má největší váhu v dolarovém indexu, letos k dolaru oslabilo o něco více než sedm procent. Podle analytiků je to způsobeno tím, že Evropská centrální banka zatím nechystá brzké zpřísňování měnové politiky.
Euro také letos oslabilo o zhruba šest procent vůči britské libře v souvislosti se zmírněním obav z ekonomických dopadů pandemie v Británii. Analytici rovněž očekávají v příštím roce další zvýšení úrokových sazeb britskou centrální bankou. K dolaru však libra klesla o více než jedno procento.
Zlato ztrácelo
Cena zlata za letošní rok klesla a další ztráty komoditu podle analytiků potkají i v příštím roce kvůli očekávanému zvyšování úrokových sazeb. Letos oživení globální ekonomiky přitáhlo investory k rizikovějším aktivům a snížilo jejich zájem o bezpečná aktiva, jako jsou právě zlaté slitky. K tomu se přidaly náznaky toho, že centrální banky urychlí omezování programů nákupů aktiv, které měly nastartovat ekonomiky zasažené pandemií.
Prudký propad pak zaznamenaly i další drahé kovy. Stříbro letos klesá o 11,8 procenta, nejvíce od roku 2014. Platina ztrácí 9,4 procenta, což je největší pokles za tři roky. Cena palladia se snížila o 22,2 procenta a zaznamenala první pokles za šest let.
