Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 14 procent. Pokles úroků je vyšší, než čekali analytici. Banka zároveň uvedla, že vidí prostor k dalšímu snižování sazeb v rámci své snahy vypořádat se s hospodářským poklesem a vysokou inflací.
Centrální banka už v dubnu nečekaně snížila základní úrok o tři procentní body. Na konci února, jen několik dní po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, úrok více než zdvojnásobila na 20 procent.
„Během posledních dvou týdnů se úroveň inflačních tlaků po prudkém nárůstu na začátku března stabilizovala. Stále však zůstávají vysoké. Inflační očekávání obyvatelstva se v dubnu vrátila na úroveň z poloviny loňského roku,“ uvedla guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. „Průzkumy veřejného mínění ukazují, že očekávaná inflace je nižší než ta pozorovaná, což znamená, že lidé si myslí, že ceny už nebudou růst tak rychle,“ dodala. Roční inflace podle ní vyvrcholí na konci letošního roku.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že centrální banka v pátek základní úrokovou sazbu sníží na 15 procent. Ekonomové předpokládali, že Rusko bude potřebovat nižší sazby vzhledem k hrozící ekonomické recesi a dopadu sankcí, které na Moskvu za její agresi vůči sousední zemi uvalil Západ.
Nižší úrokové sazby podporují prostřednictvím levnějších úvěrů ekonomiku. Mohou ale také podpořit inflaci a učinit rubl zranitelnější vůči vnějším šokům. Inflaci, která se blíží maximu za dvacet let, musí teď centrální banka zkrotit a zároveň podpořit ekonomiku při nejprudším poklesu od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
„Pokud se situace bude vyvíjet v souladu se základní prognózou, vidí ruská centrální banka prostor ke snížení základní úrokové sazby v roce 2022,“ uvádí se ve sdělení. Analytici očekávají, že by centrální banka do konce roku mohla snížit úrok na 10,5 procenta, protože pokles kurzu rublu jí pomáhá omezit inflační rizika.
Inflace by mohla zrychlit až na 23 procent
Banka také oznámila, že podle její prognózy by inflace mohla v letošním roce zrychlit na 18 až 23 procent. Vysoká inflace snižuje životní úroveň a je už několik let jednou z hlavních obav spotřebitelů. Hrubý domácí produkt (HDP) pak letos podle banky vykáže propad o osm až deset procent.
Nabiullinová se vyjádřila i k platbám za ruský plyn v rublech, navržené schéma označila za transparentní a vyvážené. „V současné situaci nevidíme potřebu provádět změny v zavedeném postupu,“ dodala. Odběratele uklidnila, že pokud budou proces dodržovat, sankce uvalené na Rusko neporuší.
Rusko tento týden zastavilo dodávky zemního plynu do Polska a do Bulharska. Plynárenská společnost Gazprom své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje.
Příští zasedání centrální banky, na kterém se bude rozhodovat o měnové politice včetně úrokových sazeb, je naplánováno na 10. června.
