ČNB zvýšila sazby a podle Rusnoka je připravena v tom pokračovat

Události: ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu. Pravidla pro hypotéky se zpřísní (zdroj: ČT24)

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. Důvodem je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání. Ekonomové tento krok centrální banky očekávali. ČNB je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby ukotvila inflační očekávání, uvedl guvernér Jiří Rusnok. Opětovné brzké obnovení cenové stability je podle něj nyní naprostou prioritou. Rusnok byl ve čtvrtek hostem Interview ČT24.

Čtvrteční zvýšení základní sazby bylo páté nadstandardní navýšení o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Rizika a nejistoty vývoje odhadovaného v aktuální únorové prognóze ČNB jsou podle guvernéra znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.

Vypuknutí války na Ukrajině podle něj sníží očekávaný ekonomický růst Česka letos zhruba na polovinu. Zároveň inflace, která byla v únoru 11,1 procenta, v jarních měsících dále poroste a zůstane velmi vysoká po zbytek letošního roku.

Rusnok upozornil, že ČNB se rozhodla prozatím částečně odhlížet od prvotních cenových dopadů spojených s válkou na Ukrajině. „Na sekundární dopady těchto tlaků měnová politika reaguje a reagovat bude, což v delším období zajistí návrat inflace k dvouprocentnímu cíli,“ řekl.

Podle něj je centrální banka také nadále připravena reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by narušovaly devizový trh nebo ohrožovaly cenovou stabilitu v Česku. Na počátku března ČNB oznámila, že začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny.

Zároveň ale rada nerozhodla o tom, že by využila kurz koruny jako zásadní nástroj pro boj s inflací. „Zásadně o tom dnes rada ani nedebatovala,“ uvedl Rusnok. Dodal, že ČNB má stále prostor v rámci svých standardních nástrojů, tedy úrokových sazeb.

ČNB ve čtvrtek také zvýšila lombardní sazbu o 0,5 procentního bodu na šest procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,5 procentního bodu na čtyři procenta.

Brífink guvernéra České národní banky z 31. března (zdroj: ČT24)

Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Pro dnešní zvýšení úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu hlasovalo opět pět členů rady. Dva hlasovali pro sazby beze změny. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Odborníci: Centrální banka musí reagovat na inflaci

„Zvýšení úrokových sazeb je pro české exportéry špatnou, i když očekávanou zprávou. Ti se musí téměř každý měsíc vypořádávat s negativními vlivy na český export. Nyní se přidává prvek špatné předvídatelnosti budoucího vývoje. Ještě před válkou na Ukrajině se počítalo, že v dnešní době zvyšování sazeb ustane. S tím se můžeme rozloučit, protože centrální banka musí logicky reagovat na neočekávaně se zvyšující inflaci,“ říká generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal.

Současný ekonomický vývoj vykazuje stagflační trend, což je podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera pro centrální banky nepříjemné dilema. „Nicméně v situaci s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice se ČNB rozhodla klást prozatím důraz na boj s inflací a obavy týkající se podvázání růstu ekonomiky jsou prozatím na druhé koleji,“ vysvětlil.

Otázkou pro centrální banku v současné situaci podle Seidlera je, jak naplňovat svůj mandát dosahování cenové stability a boje s inflací. „Výraznější utahování měnové politiky bude logicky více poškozovat reálnou ekonomiku, která již v samotném globálním stagflačním prostředí bude čelit mnoha nepříznivým vlivům,“ upozornil.

Další zvyšování úrokových sazeb u hypoték

„Zvyšování úrokových sazeb centrální bankou se stalo koloritem, který výrazně zasahuje celou ekonomiku, tedy jak občany, tak firmy. Dostáváme se na hranu, za kterou se hypotéky pro běžné občany stávají pouhým teoretickým pojmem, než aby byly reálným nástrojem pro získání vlastního bydlení,“ uvedl majitel investičního nemovitostního fondu ČSNF Daniel Římal. I přes zásahy ČNB se inflace podle něj v jednotlivých klíčových odvětvích ekonomiky může dostat až k dvaceti procentům.

Podle obchodního ředitele za ČR a SR společnosti Ebury Tomáše Kudly zvýšení sazeb bude mít za následek další zvyšování úrokových sazeb u úvěrů a hypoték. „Pokud inflace bude v růstu pokračovat i nadále, ČNB může, a nejspíš také bude, dále zvyšovat i sazby,“ uvedl.

Sazby hypotečních úvěrů překročí pět procent a budou stoupat k šesti procentům i v následujícím roce, doplnil zemský ředitel společnosti 4fin Tomáš Trauške. Toto zvýšení se podle něj u většiny bank projeví do jednoho měsíce. Je namístě, aby klienti řešili končící fixace a brzy vyřešili jejich rezervace. Výhodné to bude v čase pro spořící a termínované účty, kde čeká lepší sazby. Zároveň dojde k poklesu dluhopisových fondů, tedy přichází čas k jejich postupnému nákupu, dodal.

Analytik společnosti Portu Filip Louženský připomněl, že podle Hypoindexu byla průměrná sazba 4,14 procenta v lednu, 4,52 procenta únoru a v březnu je to 4,62 procenta. Data mají zpoždění, protože dojednat hypotéku obvykle trvá několik týdnů.

S rostoucími sazbami hypoték je spojené i ochlazení na trhu s nemovitostmi a je pravděpodobná stagnace cen nebo jen mírný růst. Kvůli vysokým cenám nemovitostí, hůře dostupným hypotékám a uprchlické vlně z Ukrajiny očekává Louženský růst cen nájemního bydlení.

Pro hypotéky začínají platit přísnější pravidla

Kromě zdražování úvěrů začnou od pátku platit přísnější pravidla pro poskytování hypoték. Banky budou smět poskytnout žadatelům úvěr na bydlení ve výši maximálně osmdesáti procent hodnoty nemovitosti. Během covidové krize byl takzvaný LTV limit nastavený na devadesát procent, ten už bude ale platit jen pro lidi mladší šestatřiceti let.

Zpřísňují se i další ukazatele, za splátky všech svých půjček nesmí žadatelé vydat víc než 45 procent měsíčních čistých příjmů. A celkový dluh pak nesmí přesáhnout osmiapůlnásobek ročního příjmu, u mladších 36 let devítiapůlnásobek.

Změny v poskytování hypoték
Zdroj: ČT24

Analytici: Úrokové sazby se blíží vrcholu

Úrokové sazby centrální banky se již blíží svému vrcholu, jejich pokles přijde nejpozději v příštím roce, odhadují analytici. „Pokud meziroční inflace v české ekonomice začne v letošním druhém pololetí klesat a zároveň se naplní scénář slabšího výkonu HDP, tak by se již ve druhé polovině roku 2022 a nejpozději v prvním pololetí 2023 úrokové sazby ČNB mohly vydat k poklesu,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč.

Ekonom Seidler míní, že trh čekal, že sazby vzrostou až o 0,75 procentního bodu, rozhodnutí ČNB jej tak mírně zklamalo. V současnosti podle něj trh očekává, že růst sazeb k 5,5 procenta bude kulminovat během příštích tří měsíců. Poté na této úrovni setrvají zhruba rok. „Je však zřejmé, že současný extrémně nejistý vývoj může přinést v příštích měsících řadu překvapení, což bude reakci ČNB dále určovat. Další zvýšení sazeb začátkem května se však nyní zdá poměrně pravděpodobné,“ je přesvědčen.

„Další zvyšování úrokových sazeb již zrychlování inflace v letošním roce nezvrátí,“ upozornil analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Jak naznačují první přicházející inflační čísla za březen z okolních zemí, inflace dále zrychlí z titulu řady proinflačních faktorů spojených s ruskou válkou na Ukrajině.

Podle partnera poradenské skupiny Moore Czech Petra Krymličky inflaci zesilují důsledky války na Ukrajině, zejména prudké zvýšení cen pohonných hmot a nové výpadky v dodavatelských řetězcích. „Je téměř jisté, že svědky dvouciferného meziročního růstu spotřebitelských cen, tedy pádivé míry inflace, budeme i v následujících měsících,“ poznamenal.

Na posledním měnovém jednání na počátku února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Zároveň šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Pro obchodníky je zvyšování sazeb problém

Zvyšování sazeb bude podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy dopadat velmi negativně na české podniky, které by v současné době měly hodně investovat do snižování energetické náročnosti a do modernizace svých výrob, aby dokázaly být konkurenceschopnější. „To si i při stále rostoucích úrokových sazbách řada z nich už nemůže dovolit,“ upozornil.

Ekonom Seidler míní, že i proto v současnosti část trhu hovoří o tom, že by mohla proti inflaci ČNB bojovat i dalším kanálem, což je kurz, a tedy intervenování ve prospěch koruny.

Dopravci zdražují služby

Jednou z položek, která prudce zdražuje, jsou pohonné hmoty. Ceny svých služeb už kvůli tomu výrazně začali navyšovat dopravci. To dopadne i na konečné spotřebitele.

„Nemáme jinou šanci než veškeré navýšené vstupy promítat do cen zákazníkům. Platíme naftu ihned a do cen zákazníkům dostáváme tento zvýšený vstup až s několikaměsíčním zpožděním,“ vysvětluje generální ředitel skupiny C. S. Cargo Aleš Willert.

A právě to může být podle sdružení dopravců pro některé z nich likvidační. „Každým dnem a každým ujetým kilometrem se dopravci dostávají do svízelné situace a hrozí, že se zastaví, proto je potřeba požadovat snížení spotřební daně a přímou podporu pro dopravce,“ míní prezident sdružení autodopravců Česmad Bohemia Josef Melzer.