ČNB zvýšila sazby a podle Rusnoka je připravena v tom pokračovat

Nahrávám video

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. Důvodem je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání. Ekonomové tento krok centrální banky očekávali. ČNB je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby ukotvila inflační očekávání, uvedl guvernér Jiří Rusnok. Opětovné brzké obnovení cenové stability je podle něj nyní naprostou prioritou. Rusnok byl ve čtvrtek hostem Interview ČT24.

Čtvrteční zvýšení základní sazby bylo páté nadstandardní navýšení o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Rizika a nejistoty vývoje odhadovaného v aktuální únorové prognóze ČNB jsou podle guvernéra znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.

Vypuknutí války na Ukrajině podle něj sníží očekávaný ekonomický růst Česka letos zhruba na polovinu. Zároveň inflace, která byla v únoru 11,1 procenta, v jarních měsících dále poroste a zůstane velmi vysoká po zbytek letošního roku.

Rusnok upozornil, že ČNB se rozhodla prozatím částečně odhlížet od prvotních cenových dopadů spojených s válkou na Ukrajině. „Na sekundární dopady těchto tlaků měnová politika reaguje a reagovat bude, což v delším období zajistí návrat inflace k dvouprocentnímu cíli,“ řekl.

Podle něj je centrální banka také nadále připravena reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by narušovaly devizový trh nebo ohrožovaly cenovou stabilitu v Česku. Na počátku března ČNB oznámila, že začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny.

Zároveň ale rada nerozhodla o tom, že by využila kurz koruny jako zásadní nástroj pro boj s inflací. „Zásadně o tom dnes rada ani nedebatovala,“ uvedl Rusnok. Dodal, že ČNB má stále prostor v rámci svých standardních nástrojů, tedy úrokových sazeb.

ČNB ve čtvrtek také zvýšila lombardní sazbu o 0,5 procentního bodu na šest procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,5 procentního bodu na čtyři procenta.

Nahrávám video

Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Pro dnešní zvýšení úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu hlasovalo opět pět členů rady. Dva hlasovali pro sazby beze změny. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Odborníci: Centrální banka musí reagovat na inflaci

„Zvýšení úrokových sazeb je pro české exportéry špatnou, i když očekávanou zprávou. Ti se musí téměř každý měsíc vypořádávat s negativními vlivy na český export. Nyní se přidává prvek špatné předvídatelnosti budoucího vývoje. Ještě před válkou na Ukrajině se počítalo, že v dnešní době zvyšování sazeb ustane. S tím se můžeme rozloučit, protože centrální banka musí logicky reagovat na neočekávaně se zvyšující inflaci,“ říká generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal.

Současný ekonomický vývoj vykazuje stagflační trend, což je podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera pro centrální banky nepříjemné dilema. „Nicméně v situaci s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice se ČNB rozhodla klást prozatím důraz na boj s inflací a obavy týkající se podvázání růstu ekonomiky jsou prozatím na druhé koleji,“ vysvětlil.

Otázkou pro centrální banku v současné situaci podle Seidlera je, jak naplňovat svůj mandát dosahování cenové stability a boje s inflací. „Výraznější utahování měnové politiky bude logicky více poškozovat reálnou ekonomiku, která již v samotném globálním stagflačním prostředí bude čelit mnoha nepříznivým vlivům,“ upozornil.

Další zvyšování úrokových sazeb u hypoték

„Zvyšování úrokových sazeb centrální bankou se stalo koloritem, který výrazně zasahuje celou ekonomiku, tedy jak občany, tak firmy. Dostáváme se na hranu, za kterou se hypotéky pro běžné občany stávají pouhým teoretickým pojmem, než aby byly reálným nástrojem pro získání vlastního bydlení,“ uvedl majitel investičního nemovitostního fondu ČSNF Daniel Římal. I přes zásahy ČNB se inflace podle něj v jednotlivých klíčových odvětvích ekonomiky může dostat až k dvaceti procentům.

Podle obchodního ředitele za ČR a SR společnosti Ebury Tomáše Kudly zvýšení sazeb bude mít za následek další zvyšování úrokových sazeb u úvěrů a hypoték. „Pokud inflace bude v růstu pokračovat i nadále, ČNB může, a nejspíš také bude, dále zvyšovat i sazby,“ uvedl.

Sazby hypotečních úvěrů překročí pět procent a budou stoupat k šesti procentům i v následujícím roce, doplnil zemský ředitel společnosti 4fin Tomáš Trauške. Toto zvýšení se podle něj u většiny bank projeví do jednoho měsíce. Je namístě, aby klienti řešili končící fixace a brzy vyřešili jejich rezervace. Výhodné to bude v čase pro spořící a termínované účty, kde čeká lepší sazby. Zároveň dojde k poklesu dluhopisových fondů, tedy přichází čas k jejich postupnému nákupu, dodal.

Analytik společnosti Portu Filip Louženský připomněl, že podle Hypoindexu byla průměrná sazba 4,14 procenta v lednu, 4,52 procenta únoru a v březnu je to 4,62 procenta. Data mají zpoždění, protože dojednat hypotéku obvykle trvá několik týdnů.

S rostoucími sazbami hypoték je spojené i ochlazení na trhu s nemovitostmi a je pravděpodobná stagnace cen nebo jen mírný růst. Kvůli vysokým cenám nemovitostí, hůře dostupným hypotékám a uprchlické vlně z Ukrajiny očekává Louženský růst cen nájemního bydlení.

Pro hypotéky začínají platit přísnější pravidla

Kromě zdražování úvěrů začnou od pátku platit přísnější pravidla pro poskytování hypoték. Banky budou smět poskytnout žadatelům úvěr na bydlení ve výši maximálně osmdesáti procent hodnoty nemovitosti. Během covidové krize byl takzvaný LTV limit nastavený na devadesát procent, ten už bude ale platit jen pro lidi mladší šestatřiceti let.

Zpřísňují se i další ukazatele, za splátky všech svých půjček nesmí žadatelé vydat víc než 45 procent měsíčních čistých příjmů. A celkový dluh pak nesmí přesáhnout osmiapůlnásobek ročního příjmu, u mladších 36 let devítiapůlnásobek.

Změny v poskytování hypoték
Zdroj: ČT24

Analytici: Úrokové sazby se blíží vrcholu

Úrokové sazby centrální banky se již blíží svému vrcholu, jejich pokles přijde nejpozději v příštím roce, odhadují analytici. „Pokud meziroční inflace v české ekonomice začne v letošním druhém pololetí klesat a zároveň se naplní scénář slabšího výkonu HDP, tak by se již ve druhé polovině roku 2022 a nejpozději v prvním pololetí 2023 úrokové sazby ČNB mohly vydat k poklesu,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč.

Ekonom Seidler míní, že trh čekal, že sazby vzrostou až o 0,75 procentního bodu, rozhodnutí ČNB jej tak mírně zklamalo. V současnosti podle něj trh očekává, že růst sazeb k 5,5 procenta bude kulminovat během příštích tří měsíců. Poté na této úrovni setrvají zhruba rok. „Je však zřejmé, že současný extrémně nejistý vývoj může přinést v příštích měsících řadu překvapení, což bude reakci ČNB dále určovat. Další zvýšení sazeb začátkem května se však nyní zdá poměrně pravděpodobné,“ je přesvědčen.

„Další zvyšování úrokových sazeb již zrychlování inflace v letošním roce nezvrátí,“ upozornil analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Jak naznačují první přicházející inflační čísla za březen z okolních zemí, inflace dále zrychlí z titulu řady proinflačních faktorů spojených s ruskou válkou na Ukrajině.

Podle partnera poradenské skupiny Moore Czech Petra Krymličky inflaci zesilují důsledky války na Ukrajině, zejména prudké zvýšení cen pohonných hmot a nové výpadky v dodavatelských řetězcích. „Je téměř jisté, že svědky dvouciferného meziročního růstu spotřebitelských cen, tedy pádivé míry inflace, budeme i v následujících měsících,“ poznamenal.

Na posledním měnovém jednání na počátku února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Zároveň šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Pro obchodníky je zvyšování sazeb problém

Zvyšování sazeb bude podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy dopadat velmi negativně na české podniky, které by v současné době měly hodně investovat do snižování energetické náročnosti a do modernizace svých výrob, aby dokázaly být konkurenceschopnější. „To si i při stále rostoucích úrokových sazbách řada z nich už nemůže dovolit,“ upozornil.

Ekonom Seidler míní, že i proto v současnosti část trhu hovoří o tom, že by mohla proti inflaci ČNB bojovat i dalším kanálem, což je kurz, a tedy intervenování ve prospěch koruny.

Dopravci zdražují služby

Jednou z položek, která prudce zdražuje, jsou pohonné hmoty. Ceny svých služeb už kvůli tomu výrazně začali navyšovat dopravci. To dopadne i na konečné spotřebitele.

„Nemáme jinou šanci než veškeré navýšené vstupy promítat do cen zákazníkům. Platíme naftu ihned a do cen zákazníkům dostáváme tento zvýšený vstup až s několikaměsíčním zpožděním,“ vysvětluje generální ředitel skupiny C. S. Cargo Aleš Willert.

A právě to může být podle sdružení dopravců pro některé z nich likvidační. „Každým dnem a každým ujetým kilometrem se dopravci dostávají do svízelné situace a hrozí, že se zastaví, proto je potřeba požadovat snížení spotřební daně a přímou podporu pro dopravce,“ míní prezident sdružení autodopravců Česmad Bohemia Josef Melzer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Návrhy Motoristů by mohly snížit schodek rozpočtu aspoň o 20 miliard, řekl Macinka

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy.
před 32 mminutami

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
14:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
15:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 2 hhodinami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 5 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.