Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek kvůli zvyšující se inflaci rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. „Rozumím netrpělivosti občanů, nás všechny to už trochu nebaví, že není vidět výsledek, pořád jsme překvapováni vyšší a vyšší inflací,“ řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok v Interview ČT24, kde krok bankovní rady zdůvodnil.
Míra inflace nás překvapuje, nebýt války, už by kulminovala, říká Rusnok
Interview ČT24: Klíčové pro boj s inflací jsou úrokové sazby, říká Rusnok (zdroj: ČT24)
Sazby podle Rusnoka působí se zpožděním minimálně roku, spíše roku a půl. Centrální banka ve čtvrtek rozhodla už o pátém nadstandardním navýšení v řadě za sebou. Výsledky tohoto brzdění inflace tak podle Rusnoka uvidíme ve druhé polovině tohoto roku.
„Mysleli jsme, že uvidíme výrazné výsledky, ale to jsme netušili, že se stane to, co se stalo na Ukrajině,“ zdůvodnil další zvýšení základní úrokové sazby guvernér. Kromě inflace, která dlouhodobě vznikala už před covidem a prohloubila se v covidové době, se tak země potýká i s inflací způsobenou válkou. „To jsou typy růstu cen, na které naše politika bezprostředně tolik nepůsobí, ale působí určitě,“ poznamenává šéf České národní banky.
Okolní země zvyšování teprve čeká
Kdyby nebyla válka, byla by teď česká ekonomika podle guvernéra na vrcholu inflace, kolem jedenácti až dvanácti procent. „Měsíc by to eskalovalo a pak by to šlo dolů. Teď máme vrchol třináct, čtrnáct. Tím, že to vystoupá tak vysoko, to tu s námi bude déle,“ vysvětlil guvernér.
„Na rozdíl od světa jsme na to začali reagovat včas, už nemáme sazby jedno dvě procenta, nebo dokonce nulové, jako někde kolem nás. Je teprve tato práce čeká,“ je přesvědčen.
V Česku je podle Rusnoka extrémně vysoká jádrová inflace, tedy ta, do které se nezapočítávají energie a potraviny, jako specifické globální položky, které domácí vývoj příliš neovlivní. „Přesto tuto jádrovou inflaci, kde hrají velkou roli služby, běžné domácí zboží, máme největší v Evropě,“ přiznává bývalý premiér.
Turecký model nízkých sazeb nefunguje
Guvernér ČNB také reagoval na tweet bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), podle kterého Rusnokův boj s inflací nefunguje, a čím víc navyšuje úroky, tím víc inflace stoupá.
„Nerozhoduju o sazbách sám, rozhoduje bankovní rada,“ oponoval guvernér. Babišova argumentace se podle něj podobá argumentaci tureckého prezidenta Tayyipa Erdogana. „Argumentace, že proti inflaci se bojuje nízkými úrokovými sazbami, to funguje v Turecku, a inflace je tam asi šedesát procent,“ řekl Rusnok.
Koruna je mimořádně stabilní
Rusnok zopakoval, že klíčovým nástrojem pro boj s inflací jsou úrokové sazby. To je předvídatelný nástroj, díky kterému také Česká národní banka dostala cenu za transparenci, připomněl šéf centrální banky.
„Česká koruna je mimořádné stabilní měna. Ukažte mi měnu, kde po třiceti letech máte plus minus nominálně pořád stejný kurz vůči dolaru a euru. Takových moc nenajdete,“ vysvětlil bývalý premiér, proč není důvod, aby ČNB začala přetlačovat trh. „Máme korunu, která musí být výrazem toho, jak je ekonomika silná. Koruna není tvořená našimi devizovými rezervami, ale sílou české ekonomiky a její schopností uplatnit se na otevřeném evropském a světovém trhu,“ řekl.
Centrální banka má podle něj za úkol uhlídat excesy. „Abychom nedovolili neodůvodněné oslabení, které je vyvoláno panikou nebo sentimentem,“ řekl a uvedl jako příklad vypuknutí války, kdy měny začaly oslabovat.
„Nejsme tu od toho, abychom uměle přetlačovali kurz, pokud to nevyžaduje nějaký extrémní důvod. Ten zatím podle nás není. Zatím jsme pořád primárně sazbami schopni korunu udržovat na solidní úrovni tak, aby nebyla zdrojem inflace,“ je přesvědčen. Koruna podle něj není zdrojem inflace, ale tlumí ji.