Divoký den na trzích. Kvůli kolapsu ceny ropy se přechodně zastavila newyorská akciová burza

Největší kolaps cen ropy od roku 1991 zahájil jeden z nejdivočejších dnů na globálních trzích. Panický výprodej, telefonáty s výzvou na dodání peněz, pokud člověk obchoduje na úvěr, mizející likvidita a práce z domova kvůli koronaviru byly jen některé problémy, s nimiž se obchodníci s cennými papíry v pondělí potýkali. Museli také přemýšlet, jak válka kolem cen ropy a rychle se šířící nákaza ovlivní globální ekonomiku, firmy a geopolitiku, píše agentura Bloomberg. Americké akcie zažily nejvyšší denní propad od finanční krize v roce 2008.

Přidal se také propad rizikových aktiv, prudký nárůst indexu kolísavosti trhů a masivní přesuny peněz do státních dluhopisů. 

Analytik trhu s ropou Čang Čchen-feng z čínského hedgeového fondu Shanghai Youlin Investment Management minulou noc sotva spal. Věděl sice, že rozhodnutí Saúdské Arábie zahájit cenovou válku s Ruskem dá ropnému trhu ránu, ale pondělní pokles o 30 procent přišel jako tvrdý úder. „Bylo to šokující,“ říká Čang. „Bylo to historické,“ dodal. 

  • Výrazné ztráty amerických akciových indexů. Dow Jones klesl o 7,79 procent (tedy 2013 bodů) na 23 851 bodů. Širší index Standard & Poor's 500 klesl o 225,81 bodu, čili 7,6 procenta. Index technologického trhu Nasdaq se propadl o 624,94 bodu, neboli 7,29 procenta, na 7950,68 bodu.
  • Pokles prožily také evropské akciové indexy. Celoevropský index Stoxx uzavřel pondělní obchodování v propadu 7,4 procenta. Britský FTSE 100 ztratil 7,6 procenta, německý DAX 7,9 % a francouzský CAC 40 pak 8,3 procenta. 
  • Index pražské burzy PX ztratil 5,13 procenta a pondělní obchodování končil na 913,47 bodu. 
  • Cena zlata v pondělí vystoupila nad 1700 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), a byla nejdražší od konce roku 2012.

Šok se rychle přelil i na ostatní trhy. Výnos desetiletých dluhopisů americké vlády poprvé klesl pod 0,5 procenta. Měny citlivé na ropu se propadly a mexické peso oslabilo skoro o šest procent.

Akcie v USA hned v úvodu odepsaly sedm procent, takže burzy přerušily automaticky na patnáct minut obchodování. Toto pravidlo Američané zavedli po světové finanční krizi v roce 2009, aby zabránilo masivním propadům a finančním ztrátám.

Evropské akcie byly za japonskými na cestě k medvědímu trhu, jak se říká situaci, kdy indexy sestoupí z maxima alespoň o 20 procent.

V některých místnostech, kde pracují obchodníci, v Tokiu panovalo děsivé ticho. „Je to skoro jako kdyby všichni byli společně hypnotizováni, ceny jdou dolů a sešup nedokáže nikdo zastavit,“ říká obchodník s dluhopisy ve společnosti Monex Cutomu Soma. 

Na trhu se pohybuje dost dlouho na to, aby zažil takzvané černé pondělí v roce 1987. „Je to už dávno, co jsem viděl takový výprodej,“ říká. „Ale neřve se tady přes celou místnost, ani se tady nehážou ručníky do ringu jako za starých časů. Možná je to i tím, že jsem obklopen jinou generací,“ dodává.

Prudké turbulence se vzápětí rozšířily na měnové trhy. Australský a novozélandský dolar zamířily prudce dolů, i když pak ztráty částečně smazaly. Japonský jen výrazně zpevnil, avšak norská koruna zamířila opačně a výrazně oslabila.

V Tchaj-peji, kde jinak poměrně klidný index klesl o více než tři procenta, zvolili dva manažeři fondů zcela odlišný přístup. Sean Lee ze společnosti Shin Kong Investment Trust rychle přeskupil složení podniků ve svém portfoliu. Řekl, že musí jednat rychle, protože „je těžké říci, co bude dál“.

To Hiroki Lu ze společnosti SinoPac Securities Investment Trust naopak plánuje, že než provede větší přesuny, tak vyčká. „V takové situaci nemá smysl monitorovat trhy. Jsou příliš nestabilní a investoři moc panikaří,“ vysvětlil.

Další nejistotu vnesla do situace kvůli koronaviru povinně nařízená práce z domova, ke které přistoupily finanční společnosti. „Když pracujete doma bez kolegů, jste víc nervózní, protože jste sami,“ říká vedoucí investiční strategie a hlavní ekonom společnosti AMP Capital Investors Shane Oliver.

Někteří investoři ale návrat volatility vítají. Chris McGuire z fondu Phalanx Japan AustralAsiaMulti-strategy Fund se sídlem v Chicagu řekl, že jeho sázky na japonské konvertibilní dluhopisy se konečně začaly znovu vyplácet. „Covid-19, alespoň prozatím, představuje událost typu černé labutě, o které si trhy nikdy nemyslely, že by mohla nastat,“ poznamenal. Jako černá labuť se ve finančním světě označuje velmi vzácná událost, kterou zpravidla nelze předvídat a která mívá katastrofální dopady na ekonomiku.

Podobně to vidí i vedoucí správy aktiv z dubajského fondu Daman Investments Ali Adu. Do kanceláře dnes přišel dřív než obvykle, aby mohl v případě potřeby rychle investovat. „Ačkoli trhy padají a volatilita prudce stoupá, pozorně sledujeme možné investiční příležitosti,“ řekl.  

Obchodníci čekají, jak zareagují nejen centrální banky

„Na řadě jsou centrální banky a vlády, v prvé řadě americký Fed a americká vláda. Musí přijít s koordinovanou a masivní záchrannou akcí jak v oblasti fiskální, tak monetární,“ uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Mezinárodní spolupráce je však podle něj v posledních letech narušována například obchodními válkami a zaváděním cel.

„Existuje tedy slabší potenciál pro účinnou mezinárodní akci, což investorům jen přidává na již tak enormní nejistotě,“ dodal.

Obchodníci teď všude tak vyčkávají, jaká opatření přijmou jednotlivé vlády a centrální banky. Konkrétně ti v USA pak očekávají, že americká centrální banka (Fed) na svém nadcházejícím březnovém zasedání sníží sazby o tři čtvrtiny procentního bodu, uvedl server CNBC.

Fed už přitom minulé úterý kvůli negativním dopadům koronaviru na ekonomiku snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 1,00 až 1,25 procenta. Na základě toho pak americké akcie minulé pondělí výrazně rostly. Čekalo se přitom, že k rozhodnutí Fedu dojde později a bude mírnější. Americký prezident Donald Trump ale v reakci naopak uvedl, že snižování musí pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 8 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 16 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 17 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
včera v 14:16

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánovčera v 13:25

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.