Divoký den na trzích. Kvůli kolapsu ceny ropy se přechodně zastavila newyorská akciová burza

Největší kolaps cen ropy od roku 1991 zahájil jeden z nejdivočejších dnů na globálních trzích. Panický výprodej, telefonáty s výzvou na dodání peněz, pokud člověk obchoduje na úvěr, mizející likvidita a práce z domova kvůli koronaviru byly jen některé problémy, s nimiž se obchodníci s cennými papíry v pondělí potýkali. Museli také přemýšlet, jak válka kolem cen ropy a rychle se šířící nákaza ovlivní globální ekonomiku, firmy a geopolitiku, píše agentura Bloomberg. Americké akcie zažily nejvyšší denní propad od finanční krize v roce 2008.

Přidal se také propad rizikových aktiv, prudký nárůst indexu kolísavosti trhů a masivní přesuny peněz do státních dluhopisů. 

Analytik trhu s ropou Čang Čchen-feng z čínského hedgeového fondu Shanghai Youlin Investment Management minulou noc sotva spal. Věděl sice, že rozhodnutí Saúdské Arábie zahájit cenovou válku s Ruskem dá ropnému trhu ránu, ale pondělní pokles o 30 procent přišel jako tvrdý úder. „Bylo to šokující,“ říká Čang. „Bylo to historické,“ dodal. 

  • Výrazné ztráty amerických akciových indexů. Dow Jones klesl o 7,79 procent (tedy 2013 bodů) na 23 851 bodů. Širší index Standard & Poor's 500 klesl o 225,81 bodu, čili 7,6 procenta. Index technologického trhu Nasdaq se propadl o 624,94 bodu, neboli 7,29 procenta, na 7950,68 bodu.
  • Pokles prožily také evropské akciové indexy. Celoevropský index Stoxx uzavřel pondělní obchodování v propadu 7,4 procenta. Britský FTSE 100 ztratil 7,6 procenta, německý DAX 7,9 % a francouzský CAC 40 pak 8,3 procenta. 
  • Index pražské burzy PX ztratil 5,13 procenta a pondělní obchodování končil na 913,47 bodu. 
  • Cena zlata v pondělí vystoupila nad 1700 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), a byla nejdražší od konce roku 2012.

Šok se rychle přelil i na ostatní trhy. Výnos desetiletých dluhopisů americké vlády poprvé klesl pod 0,5 procenta. Měny citlivé na ropu se propadly a mexické peso oslabilo skoro o šest procent.

Akcie v USA hned v úvodu odepsaly sedm procent, takže burzy přerušily automaticky na patnáct minut obchodování. Toto pravidlo Američané zavedli po světové finanční krizi v roce 2009, aby zabránilo masivním propadům a finančním ztrátám.

Evropské akcie byly za japonskými na cestě k medvědímu trhu, jak se říká situaci, kdy indexy sestoupí z maxima alespoň o 20 procent.

V některých místnostech, kde pracují obchodníci, v Tokiu panovalo děsivé ticho. „Je to skoro jako kdyby všichni byli společně hypnotizováni, ceny jdou dolů a sešup nedokáže nikdo zastavit,“ říká obchodník s dluhopisy ve společnosti Monex Cutomu Soma. 

Na trhu se pohybuje dost dlouho na to, aby zažil takzvané černé pondělí v roce 1987. „Je to už dávno, co jsem viděl takový výprodej,“ říká. „Ale neřve se tady přes celou místnost, ani se tady nehážou ručníky do ringu jako za starých časů. Možná je to i tím, že jsem obklopen jinou generací,“ dodává.

Prudké turbulence se vzápětí rozšířily na měnové trhy. Australský a novozélandský dolar zamířily prudce dolů, i když pak ztráty částečně smazaly. Japonský jen výrazně zpevnil, avšak norská koruna zamířila opačně a výrazně oslabila.

V Tchaj-peji, kde jinak poměrně klidný index klesl o více než tři procenta, zvolili dva manažeři fondů zcela odlišný přístup. Sean Lee ze společnosti Shin Kong Investment Trust rychle přeskupil složení podniků ve svém portfoliu. Řekl, že musí jednat rychle, protože „je těžké říci, co bude dál“.

To Hiroki Lu ze společnosti SinoPac Securities Investment Trust naopak plánuje, že než provede větší přesuny, tak vyčká. „V takové situaci nemá smysl monitorovat trhy. Jsou příliš nestabilní a investoři moc panikaří,“ vysvětlil.

Další nejistotu vnesla do situace kvůli koronaviru povinně nařízená práce z domova, ke které přistoupily finanční společnosti. „Když pracujete doma bez kolegů, jste víc nervózní, protože jste sami,“ říká vedoucí investiční strategie a hlavní ekonom společnosti AMP Capital Investors Shane Oliver.

Někteří investoři ale návrat volatility vítají. Chris McGuire z fondu Phalanx Japan AustralAsiaMulti-strategy Fund se sídlem v Chicagu řekl, že jeho sázky na japonské konvertibilní dluhopisy se konečně začaly znovu vyplácet. „Covid-19, alespoň prozatím, představuje událost typu černé labutě, o které si trhy nikdy nemyslely, že by mohla nastat,“ poznamenal. Jako černá labuť se ve finančním světě označuje velmi vzácná událost, kterou zpravidla nelze předvídat a která mívá katastrofální dopady na ekonomiku.

Podobně to vidí i vedoucí správy aktiv z dubajského fondu Daman Investments Ali Adu. Do kanceláře dnes přišel dřív než obvykle, aby mohl v případě potřeby rychle investovat. „Ačkoli trhy padají a volatilita prudce stoupá, pozorně sledujeme možné investiční příležitosti,“ řekl.  

Obchodníci čekají, jak zareagují nejen centrální banky

„Na řadě jsou centrální banky a vlády, v prvé řadě americký Fed a americká vláda. Musí přijít s koordinovanou a masivní záchrannou akcí jak v oblasti fiskální, tak monetární,“ uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Mezinárodní spolupráce je však podle něj v posledních letech narušována například obchodními válkami a zaváděním cel.

„Existuje tedy slabší potenciál pro účinnou mezinárodní akci, což investorům jen přidává na již tak enormní nejistotě,“ dodal.

Obchodníci teď všude tak vyčkávají, jaká opatření přijmou jednotlivé vlády a centrální banky. Konkrétně ti v USA pak očekávají, že americká centrální banka (Fed) na svém nadcházejícím březnovém zasedání sníží sazby o tři čtvrtiny procentního bodu, uvedl server CNBC.

Fed už přitom minulé úterý kvůli negativním dopadům koronaviru na ekonomiku snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 1,00 až 1,25 procenta. Na základě toho pak americké akcie minulé pondělí výrazně rostly. Čekalo se přitom, že k rozhodnutí Fedu dojde později a bude mírnější. Americký prezident Donald Trump ale v reakci naopak uvedl, že snižování musí pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 14 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 16 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 20 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
22. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
22. 3. 2026

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
22. 3. 2026

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...