ČNB bude zřejmě určovat pravidla hypoték. Situace na trhu s bydlením se zhorší, bojí se někteří poslanci

Česká národní banka možná získá zákonnou pravomoc určovat podmínky úvěrů na bydlení. Předpokládá to vládní novela zákona o ČNB, kterou v pátečním úvodním kole navzdory odporu části opozice podpořila sněmovna. Předlohu nyní projedná rozpočtový výbor. Změna by měla omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností. Dosud může centrální banka dávat bankám pouze doporučení, která nejsou právně závazná.

Novela odolala návrhům poslanců ODS, Pirátů a TOP 09 na zamítnutí i na vrácení vládě k přepracování. Část opozice se obává, že zákonná pravomoc ČNB k hypotékám by mohla ztížit jejich dostupnost a tedy i dostupnost bydlení. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ale zdůraznil, že novela vytvoří rámec pro preventivní působení centrální banky.

„Návrh reaguje na dlouhodobý apel ze strany České národní banky, coby instituce zodpovědné za finanční stabilitu, aby získala pravomoc právně závazně regulovat úvěrové ukazatele u hypotečních úvěrů formou zákona,“ uvedlo již dříve ministerstvo financí. Cílem novely je tak podle MF umožnit centrální bance, aby mohla v případě potřeby včas reagovat například na případnou realitní bublinu nebo přehřátí trhu s hypotékami, které by mohlo narušit finanční stabilitu.

Návrh na posílení pravomocí ČNB schválila už začátkem roku 2017 minulá vláda, poslanci jej tehdy ovšem nestihli do sněmovních voleb projednat. Návrh proto ministerstvo financí předložilo znovu. Řada poslanců již tehdy vyjadřovala obavy o dopadech regulace na trh hypoték a bydlení.

Situace na trhu s bydlením se zhorší, varují někteří poslanci

Stejné obavy zazněly ve sněmovně i nyní. Poslanci začali novelu projednávat ve středu, v pátek první čtení dokončili. Například Vojtěch Munzar (ODS) uvedl, že změna zákona situaci na trhu s bydlením jenom zhorší. Vláda podle něj neudělala nic pro to, aby zastavila růst cen bytů a vlastnické bydlení se zpřístupnilo. Tomáš Martínek (Piráti) a Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhovali vrátit předlohu vládě k přepracování. Mohla by podle Martínka například vést k horší dostupnosti hypoték pro mladé.

Martínek a Jan Skopeček (ODS) také řekli, že navrhované posílení pravomocí ČNB je příliš velké. Podle Skopečka se to týká nejen regulace hypoték, ale i operací na finančním trhu. Varoval před tím, že by ČNB by mohla „rozjet rotačky peněz“ a sáhnout k takzvanému kvantitativnímu uvolňování. Před přílišným posílením pravomocí ČNB varoval i Kalousek. Rusnok to ale odmítl a obavy označil za přehnané.

Rusnok již ve středu před poslanci odmítl, že by centrální banka chtěla nové pravomoci proto, aby mohla banky regulovat přísněji nebo omezovat přístup mladých rodin k bydlení. „Ten zákon prostě říká, že mohou nastat jiné doby, mnohem horší než jsou dnes,“ prohlásil. „Těžko budeme schvalovat zákon, až jednou bude nějaká horší doba a bude nějaká krize,“ řekl.

Do zákona se nově zařazuje opatření, na základě kterého by mohli mladí klienti do 36 let získat k hypotékám snadnější přístup. Zákon samotný však žádné konkrétní limity nestanovuje. Ty bude moci nastavit ČNB. Podle ministerstva budou nastaveny tak, že například u ukazatele poměru půjčky vůči hodnotě nemovitosti (LTV) budou mít mladší lidé hodnotu o deset procentních bodů vyšší než ostatní. Budou si tedy moci půjčit víc peněz.

„Nadále bude platit, že u každého žadatele musí banka řádně prověřit jeho úvěruschopnost. Banky tak budou v případě mladých žadatelů postupovat individuálně a posuzovat, jak velký úvěr budou z hlediska perspektivy svých příjmů schopni splácet,“ uvedlo ministerstvo financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...