ČNB bude zřejmě určovat pravidla hypoték. Situace na trhu s bydlením se zhorší, bojí se někteří poslanci

Česká národní banka možná získá zákonnou pravomoc určovat podmínky úvěrů na bydlení. Předpokládá to vládní novela zákona o ČNB, kterou v pátečním úvodním kole navzdory odporu části opozice podpořila sněmovna. Předlohu nyní projedná rozpočtový výbor. Změna by měla omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností. Dosud může centrální banka dávat bankám pouze doporučení, která nejsou právně závazná.

Novela odolala návrhům poslanců ODS, Pirátů a TOP 09 na zamítnutí i na vrácení vládě k přepracování. Část opozice se obává, že zákonná pravomoc ČNB k hypotékám by mohla ztížit jejich dostupnost a tedy i dostupnost bydlení. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ale zdůraznil, že novela vytvoří rámec pro preventivní působení centrální banky.

„Návrh reaguje na dlouhodobý apel ze strany České národní banky, coby instituce zodpovědné za finanční stabilitu, aby získala pravomoc právně závazně regulovat úvěrové ukazatele u hypotečních úvěrů formou zákona,“ uvedlo již dříve ministerstvo financí. Cílem novely je tak podle MF umožnit centrální bance, aby mohla v případě potřeby včas reagovat například na případnou realitní bublinu nebo přehřátí trhu s hypotékami, které by mohlo narušit finanční stabilitu.

Návrh na posílení pravomocí ČNB schválila už začátkem roku 2017 minulá vláda, poslanci jej tehdy ovšem nestihli do sněmovních voleb projednat. Návrh proto ministerstvo financí předložilo znovu. Řada poslanců již tehdy vyjadřovala obavy o dopadech regulace na trh hypoték a bydlení.

Situace na trhu s bydlením se zhorší, varují někteří poslanci

Stejné obavy zazněly ve sněmovně i nyní. Poslanci začali novelu projednávat ve středu, v pátek první čtení dokončili. Například Vojtěch Munzar (ODS) uvedl, že změna zákona situaci na trhu s bydlením jenom zhorší. Vláda podle něj neudělala nic pro to, aby zastavila růst cen bytů a vlastnické bydlení se zpřístupnilo. Tomáš Martínek (Piráti) a Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhovali vrátit předlohu vládě k přepracování. Mohla by podle Martínka například vést k horší dostupnosti hypoték pro mladé.

Martínek a Jan Skopeček (ODS) také řekli, že navrhované posílení pravomocí ČNB je příliš velké. Podle Skopečka se to týká nejen regulace hypoték, ale i operací na finančním trhu. Varoval před tím, že by ČNB by mohla „rozjet rotačky peněz“ a sáhnout k takzvanému kvantitativnímu uvolňování. Před přílišným posílením pravomocí ČNB varoval i Kalousek. Rusnok to ale odmítl a obavy označil za přehnané.

Rusnok již ve středu před poslanci odmítl, že by centrální banka chtěla nové pravomoci proto, aby mohla banky regulovat přísněji nebo omezovat přístup mladých rodin k bydlení. „Ten zákon prostě říká, že mohou nastat jiné doby, mnohem horší než jsou dnes,“ prohlásil. „Těžko budeme schvalovat zákon, až jednou bude nějaká horší doba a bude nějaká krize,“ řekl.

Do zákona se nově zařazuje opatření, na základě kterého by mohli mladí klienti do 36 let získat k hypotékám snadnější přístup. Zákon samotný však žádné konkrétní limity nestanovuje. Ty bude moci nastavit ČNB. Podle ministerstva budou nastaveny tak, že například u ukazatele poměru půjčky vůči hodnotě nemovitosti (LTV) budou mít mladší lidé hodnotu o deset procentních bodů vyšší než ostatní. Budou si tedy moci půjčit víc peněz.

„Nadále bude platit, že u každého žadatele musí banka řádně prověřit jeho úvěruschopnost. Banky tak budou v případě mladých žadatelů postupovat individuálně a posuzovat, jak velký úvěr budou z hlediska perspektivy svých příjmů schopni splácet,“ uvedlo ministerstvo financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
před 13 hhodinami

Reakce EU na americká cla by neměla být „přepálená“, míní ekonom Mertlík

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.
včera v 20:28

Trump zavádí clo na dovoz oceli a hliníku do USA. Unie chystá reakci

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.
včeraAktualizovánovčera v 19:30

Nová cla by dle expertů výrobu oceli v Česku ohrozit neměla, ovlivní ale evropský trh

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.
včeraAktualizovánovčera v 16:51

PŘEHLEDNĚ: Trump chce ukrajinské nerosty. Jaké přesně?

Americký prezident Donald Trump předestřel možnou dohodu s Ukrajinou, v jejímž rámci by došlo k výměně amerických zbraní a pomoci za vzácné nerostné suroviny, jimiž Kyjev disponuje. Není však jasné, které konkrétní suroviny má Trump na mysli. Ukrajina disponuje dvaceti klíčovými surovinami a naznačila, že je otevřena spolupráci při těžbě s USA. Značná část ložisek se ale nachází na územích okupovaných Ruskem.
včera v 15:08

Česko si v hodnocení korupce pohoršilo. Ještě hůře je na tom Slovensko

Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.
včeraAktualizovánovčera v 10:07

Tusk představil plán obřích investic, podle kritiků je nekonkrétní

Polský premiér Donald Tusk vyhlásil ambiciózní plán reforem a nových investic. Jen letos by se podle něj měly v zemi proinvestovat v přepočtu čtyři biliony korun. Do pěti lety by vláda chtěla předstihnout některé státy západní Evropy. Opozice mluví o předvolební rétorice. Kritičtí jsou i někteří experti, kteří poukazují na nekonkrétnost plánů.
10. 2. 2025

Nezaměstnanost v lednu vzrostla

Nezaměstnanost v lednu vzrostla na 4,3 procenta z prosincových 4,1 procenta. Lidí bez práce bylo v lednu 320 516, o 14 038 více než v předchozím měsíci. Volných pracovních míst bylo v lednu 83 323, o 163 250 méně než v prosinci 2024, informoval v pondělí dopoledne Úřad práce.
10. 2. 2025Aktualizováno10. 2. 2025
Načítání...