Erdogan si přál nízké sazby, turecká centrální banka mu i přes vysokou inflaci vyhověla

Turecká centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o 1,5 bodu na devět procent, přestože inflace v zemi byla v říjnu nejvyšší za 25 let. V prohlášení současně banka oznámila, že ukončuje současný cyklus snižování úroků, který začal v srpnu.

Snížení úroků na devět procent očekávali všichni analytici v anketě agentury Bloomberg. Centrální banka se totiž podvolila výzvě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby do konce roku snížila úroky na jednociferné číslo. Kurz turecké liry na rozhodnutí téměř nereagoval.

Měnový výbor uvedl, že současná základní úroková sazba je přiměřená. Rozhodl se proto cyklus snižování sazeb ukončit.

Turecká centrální banka snížila základní úrok už počtvrté za sebou. Postoj Turecka je zcela odlišný od většiny světa, který za poslední rok v reakci na inflační šoky zažil nejrazantnější a velmi synchronizované zpřísňování měnové politiky za posledních čtyřicet let. Turecko naopak postupovalo opačným směrem. Erdogan je totiž přesvědčen, že nižší sazby mají sílu zmírnit inflaci.

Pokud se nevezme v úvahu čtvrteční rozhodnutí, tak úroková sazba v Turecku od srpna klesla o 3,5 procentního bodu, přestože inflace oficiálně překonala 85 procent, přičemž někteří experti ji odhadují ještě výrazně vyšší. Míra inflace v Turecku tak zřejmě bude na konci letošního roku po Argentině druhá nejvyšší ze zemí skupiny velkých ekonomik G20.

Erdogan ovládá centrální banku přes guvernéry

Erdogan má od roku 2018 nad centrální bankou větší moc. Všechny tři předchůdce současného guvernéra odvolal z funkce za to, že zastávali podle něj nedostatečně umírněný postoj, tedy že nechtěli příliš snižovat úroky.

Jeho vliv se však ještě více projevil v letošním roce, kdy tlačil na snížení sazeb, aby před volbami podpořil levné úvěry, a nastartoval tak ekonomiku. Neustoupil ani kvůli inflaci. Roční inflace nyní 17krát převyšuje oficiální cíl a je nejvyšší od Erdoganova nástupu k moci před dvaceti lety.

Centrální banka očekává, že inflace na konci roku bude činit 65 procent. To je optimističtější hodnocení než názor mnoha ekonomů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 7 mminutami

Ukrajinské drony zasáhly rafinerii firmy Lukoil u ruského města Perm

Ukrajinské drony ve čtvrtek zasáhly rafinerii firmy Lukoil nedaleko ruského města Perm. Průmyslový areál se stal terčem ukrajinských dronů už druhým dnem po sobě, informovala ukrajinská bezpečnostní služba SBU. Útoky potvrdil i gubernátor Permského kraje Dmitrij Machonin, podle něj si však nevyžádaly oběti ani podstatnější škody, napsala agentura AP.
před 25 mminutami

Izrael vyzval k evakuaci dalších osmi vesnic v Libanonu

Izraelská armáda ve čtvrtek vyzvala k evakuaci dalších osmi libanonských vesnic v jižním regionu Súr, které nejsou součástí Izraelem vytvořené nárazníkové zóny, píše agentura Reuters. Po necelé půl hodině od vydání výzvy Izrael provedl útoky na alespoň čtyři vesnice. Izrael mezitím už od rána útočí na jihu Libanonu. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví Izrael zabil nejméně devět lidí, včetně dvou dětí a pěti žen, píše AFP. Děje se tak navzdory křehkému příměří, které bylo minulý čtvrtek prodlouženo o tři týdny.
před 31 mminutami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 47 mminutami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve podle agentury Reuters uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka.
08:46Aktualizovánopřed 59 mminutami

Ropné znečištění z ruské Usť-Lugy se vyplavilo na estonské pláže

Znečištění topným olejem nalezené na severním pobřeží Estonska pochází z ruské Usť-Lugy, kde Ukrajina minulý měsíc zaútočila na zařízení na zpracování ropy, uvedl estonský úřad pro životní prostředí.
před 1 hhodinou

Izrael nevyloží loď s obilím, které podle Ukrajiny Rusko ukradlo na jejím území

Loď vezoucí obilí, které podle Kyjeva ukradlo Rusko na okupovaném území, Izrael nevyloží. Informovaly o tom ve čtvrtek izraelské sdělovací prostředky a potvrdil též ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který to označil za „vítaný vývoj“, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Rebelující republikáni zavařili Trumpovi s šéfem Fedu či kolem Epsteinovy kauzy

Republikánský senátor Thom Thillis tři měsíce blokoval schválení kandidáta na šéfa americké centrální banky Fed Kevina Warshe, kterého si vybral americký prezident Donald Trump. Tillis ovšem není jediný z republikánů, kteří zkřížili plány šéfa Bílého domu ze stejné strany. Člen Sněmovny reprezentantů Thomas Massie dlouhodobě usiluje o zveřejnění všech dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina, které se administrativa zdráhá publikovat. Několik republikánů se od hlavního proudu odchýlilo spolu s Massiem.
před 2 hhodinami
Načítání...