Čínská centrální banka už podruhé v letošním roce snížila svou základní úrokovou sazbu, aby podpořila domácí ekonomiku. Německá ekonomika je v hluboké recesi a její rychlé oživení není podle německé centrální banky příliš pravděpodobné. Koronavirová krize by mohla také v příštích měsících způsobit zdvojnásobení nezaměstnanosti v Evropě. Česká vláda schválila, že živnostníci a podnikatelé zasažení pandemií budou dostávat jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu. Pražské firmy mohou žádat o podporu od úterý, a to z městského programu. A rozpočtová rada odhadla letošní schodek veřejných financí v Česku na 4,3 procenta HDP, pokud ekonomika klesne o 5,6 procenta.
Čína opět snížila základní úrokovou sazbu. Bundesbanka čeká v Německu spíše pomalé oživení
Roční primární úvěrová sazba (LPR), od níž se odvíjejí úrokové sazby, za které komerční banky poskytují úvěry domácnostem a podnikům, klesne v Číně na 3,85 z dosavadních 4,05 procenta, uvedla agentura Reuters. Snížení základní úrokové sazby se očekávalo, neboť centrální banka už minulý týden snížila roční úrokovou sazbu u půjček pro finanční instituce na 2,95 z 3,15 procenta.
Představitelé čínské Národní rozvojové a reformní komise (NDRC) v pondělí uvedli, že Peking má v rámci své hospodářské politiky velký prostor pro boj s negativními dopady koronaviru na ekonomiku. „Pozornost se soustředí na proaktivnější rozpočtovou politiku a na flexibilnější a přiměřenější měnovou politiku,“ citovala agentura Reuters jednoho z představitelů.
Čínský statistický úřad v pátek oznámil, že hrubý domácí produkt Číny se v prvním čtvrtletí kvůli dopadům koronaviru meziročně snížil o 6,8 procenta. Jde o první propad čínské ekonomiky minimálně od roku 1992, kdy Čína začala čtvrtletní údaje zveřejňovat.
V Německu lze čekat spíše pomalé oživení
Německá ekonomika je v hluboké recesi a její rychlé oživení není podle německé centrální banky příliš pravděpodobné. Omezení kvůli šíření koronaviru totiž mohou ještě dlouho zůstat v platnosti, než se najde medicínské řešení typu vakcíny. Centrální banka to v pondělí uvedla ve své pravidelné měsíční zprávě.
„Rychlé a silné hospodářské oživení se z tohoto důvodu ze současné perspektivy jeví jako spíše méně pravděpodobné,“ píše se ve zprávě Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé centrální banky.
Podobně jako jinde v Evropě se i německá ekonomika v polovině března kvůli opatřením na omezení šíření koronaviru téměř zastavila. Nyní se zákazy sice postupně uvolňují, o přesném postupu se ale i nadále diskutuje. Podle Bundesbank se koronavirus negativně podepsal na hospodářských výsledcích za první čtvrtletí a druhý kvartál by měl být ještě horší. Na vině je podle banky především propad výroby aut a také nižší výdaje domácností.
„Není ale nutné se obávat, že by se německá ekonomika dostala do spirály, které posiluje sebe samu, “ domnívá se Bundesbank. Zabránit by tomu měla daňová a měnová politika. Podle banky by se v příštích měsících také měla prudce snížit inflace, protože se do spotřebitelských cen promítne pokles cen ropy.
Příjmy světových firem by se mohly letos snížit o 44 procent, říká studie
Pokud bude pandemie koronaviru dále utlumovat ekonomickou aktivitu, v průměru by se příjmy světových společností mohly v průběhu roku 2020 snížit o 44 procent. Vyplývá to z průzkumu, který investiční společnost Fidelity International uskutečnila počátkem dubna mezi 150 svými analytiky, kteří pokrývají všechny sektory z celého světa.
Více než polovina analytiků očekává, že jimi pokrývané firmy budou v příštích 12 měsících čelit problémům se solventností, pokud zůstanou stejné podmínky jako v současnosti. Na 40 procent z nich ale očekává, že jejich sektory budou do 12 měsíců v počáteční fázi expanze a „začnou rašit zelené výhonky“.
Očekávání analytiků ukazují, že dopad viru bude mít širší rozsah a delší trvání. Negativní dopad na příjmy kvůli COVID-19 nyní očekává 91 procent analytiků proti 76 procentům v minulém měsíci. Z těchto 91 procent tři čtvrtiny analytiků předpokládají, že omezení budou mít negativní dopad na příjmy firem po celý rok, nejen za prvních šest měsíců. V březnu to odhadovala z těch, kdo čekali delší negativní dopad, pouze polovina analytiků.
„Tento měsíc jsme ve srovnání s údaji, které jsme shromáždili před čtyřmi týdny, zaznamenali v tržních výhledech našich analytiků velké změny. Je to proto, že koronavirus přešel z převážně asijské krize do globální pandemie. To vedlo ke komplikacím v důsledku celosvětové vzájemné závislosti dodavatelských řetězců, a to i v Číně, kde očekáváme první známky zotavení,“ uvedla zástupkyně oddělení vedoucího výzkumu akcií Fidelity International Fiona O'Neillová.
„Banky se od doby velké finanční krize hodně naučily a naštěstí se dostaly do současné pandemie silnější. Po letech hromadění kapitálu jsou schopny být součástí řešení pro celou ekonomiku. K tomu je navíc mnoho balíčků finanční pomoci, které zavádí centrální banky na podporu likvidity,“ upozornila O'Neillová.
Na 40 procent analytiků očekává, že jejich sektory budou v počáteční fázi expanze za 12 měsíců, zatímco pouhých 16 procent očekává, že jejich sektor bude za rok v recesi. Je však nepravděpodobné, že by nastalo koordinované globální zotavení, protože v různých regionech dochází k zotavení v různých časech.
Nezaměstnanost v Evropě se může až zdvojnásobit
Koronavirová krize by mohla v příštích měsících také způsobit zdvojnásobení nezaměstnanosti v Evropě. V ohrožení by se kvůli škrtům, snižování mezd a pracovních hodin mohlo ocitnout asi 59 milionů pracovních míst, odhadují analytici poradenské společnosti McKinsey.
McKinsey se domnívá, že by míra nezaměstnanosti ve 27 zemích Unie letos mohla vystoupit na 7,6 procenta z únorové hodnoty 6,5 procenta, což bylo dosavadní minimum. Na úroveň před krizí by se vrátila v posledním kvartálu příštího roku. V nejhorším scénáři ale společnost odhaduje, že se míra nezaměstnanosti příští rok vyšplhá na 11,2 procenta a na úroveň roku 2019 se nevrátí dříve než v roce 2024.
Dopad krize se podle analytiků McKinsey bude lišit podle jednotlivých demografických skupin a průmyslových odvětví. Polovinu všech ohrožených pracovních míst tvoří zaměstnání v zákaznickém servisu a prodeji, ve stravovacích službách a na stavbách. Nejohroženější budou mladí zaměstnanci, lidé s nižší kvalifikací a zaměstnanci malých a středních firem, uvádí McKinsey s odkazem na data evropského statistického úřadu Eurostat.
Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že ekonomika zemí platících eurem letos klesne o 7,5 procenta. Někteří ekonomové se obávají, že v zemích jižní Evropy by pokles mohl činit přes deset procent.
Zaměstnanost ve Španělsku, Portugalsku a Řecku se přitom ještě ani nevrátila na úroveň, kde byla před globální finanční krizí, tedy před rokem 2009. Spolu s Itálií mají tyto státy rozsáhlý turistický sektor a poměrně velký počet malých a středních firem, což činí pracovní trh těchto zemí obzvlášť zranitelným, poznamenává list Financial Times.
Pražské firmy mohou od úterý žádat o peníze z městského programu
Hlavní město začne od úterního rána přijímat žádosti do programu magistrátem garantovaných úvěrů pro malé a střední firmy. Do něho město vložilo 600 milionů korun z evropského operačního programu Praha – pól růstu. Dohromady půjde o záruky za 1,4 miliardy korun, potvrdil primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a další představitelé města.
Půjčky bude vyřizovat Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Město mělo původně od ministerstva průmyslu a obchodu slíbeny další peníze. Nedostane je ale, budou ve vládním programu Covid III. „Je to provizorní řešení, které udělala Praha do doby, než vláda vyhlásí program Covid III, kam dá peníze, které byly původně slíbeny,“ řekl Hřib.
„Z naší strany jde o první pomoc podnikatelskému sektoru, která doufáme, že bude podpořeno státem,“ řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě).
Podnikatelé, kteří podporu získají, budou vybíráni na principu rychlosti. „Lidově řečeno, kdo dřív přijde, ten dřív mele. S ohledem na to, že segment malého a středního podnikání by potřeboval asi 5,5 miliardy korun, je zjevné, že se primárně dostane na ty rychlejší,“ řekl Hřib.
Další peníze vložit do programu město nyní neplánuje. „My jsme do toho dali všechny peníze, které jsme mohli. Naše řešení nemůže být zamýšleno jako řešení všech problémů. Dopady vládních opatření musí řešit primárně vláda, tak jako to dělá všude, mimo Prahu, která nemůže být jediným městem, které to dělá ze svého rozpočtu,“ řekl Hřib.
Pražský program má stejné podmínky jako vládní COVID II. Podnikatelé budou moci žádat o bezúročné úvěry od 10 tisíc do 15 milionů korun či o příspěvek až milion korun na úhradu úroků. Praha bude za půjčky ručit do 80 procent. Program se vztahuje na malé a střední podniky do 250 zaměstnanců a s ročním obratem do 50 milionů eur.
Radní Jan Chabr (TOP 09) řekl, že v hlavním městě je asi 550 tisíc podnikatelských subjektů, z nichž je 350 tisíc fyzických osob. Město podle radního sbírá data a informace o podnikatelích v Praze. Další opatření projedná speciální magistrátní ekonomická komise.
Vyhnánek minulý týden na jednání zastupitelů řekl, že příjmy Prahy by kvůli nynější zdravotní krizi mohly podle odhadů klesnout o dvě až osm miliard korun. Kromě snížení příjmů z daní budou výpadky dány i kroky vedení města ke zmírnění dopadů krize.
Rozpočtová rada odhadla schodek veřejných financí v Česku na 240 miliard korun
V případě, že ekonomika letos klesne v souladu s odhady ministerstva financí o 5,6 procenta, bude schodek veřejných financí letos 4,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je přibližně 240 miliard korun. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila Národní rozpočtová rada.
Podle odhadů ministerstva financí v dubnové makroekonomické predikci by se veřejné finance měly letos dostat do schodku 4,1 procenta HDP. Loni veřejné finance skončily v přebytku 0,3 procenta HDP. Podle pravidel EU by schodek neměl přesáhnout tři procenta HDP.
Rada upozornila, že výpadek daňových příjmů by tak letos měl činit zhruba 165 miliard korun. Výpadek se totiž podle rady pohybuje kolem 21 miliard korun za každý procentní bod, o který se sníží tempo růstu ekonomiky. Při propadech o více než pět procent přitom podle rady již lze ale očekávat silnější pokles příjmů při tomto poklesu HDP.
V případě výdajů pak rada odhadla dosavadní opatření vlády kvůli pandemii koronaviru zhruba na 76 miliard korun v letošním státním rozpočtu. Jde o nákupy zdravotnických pomůcek, ošetřovné, program Antivirus, příspěvek OSVČ nebo prominutí záloh na sociálním a zdravotním pojištění OSVČ. „Tento odhad je ale zřejmě nižší, než jaké budou konečné celkové náklady. Neuvažovali jsme programy, které ještě nebyly definitivně schváleny, a u kterých tak v době zpracování studie nebyly známy jejich přesnější parametry,“ uvádí studie.
Dále by podle výpočtů rady v případě, že bude plně vyčerpán strukturální deficit navrhovaný ministerstvem financí, stoupl dluh země až na 43 procent hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2026 z loňských 30,8 procenta. „Hranice 40 procent HDP by však byla prolomena už v roce 2022 a úroveň zadlužení by se nad touto hranicí držela až do roku 2028,“ uvádí studie.
MF navrhlo v rámci novely zákona o rozpočtové odpovědnosti zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta HDP. Strukturální deficit je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Senát předlohu zamítl, projednají ji znovu poslanci. Podle MF by nepřijetí normy zkomplikovalo situaci při sestavování rozpočtu na příští rok. Rada s návrhem MF nesouhlasí.
Letos by měl podle MF celkový veřejný dluh stoupnout na 35,2 procenta HDP. Dluh by podle EU neměl přesáhnout 60 procent HDP.
Volkswagen částečně obnovil výrobu ve své továrně v Bratislavě
Bratislavská továrna německé automobilky Volkswagen v pondělí částečně obnovila výrobu vozidel, kterou kvůli dopadům koronaviru přerušila 17. března, potvrdila mluvčí závodu Lucia Kovarovič Makayová. Podle informací ČTK Volkswagen na Slovensku znovu spustil výrobní linky sportovně-užitkových vozů (SUV) Porsche Cayenne, produkce dalších SUV a malých městských aut včetně elektrického automobilu Škoda Citigo zůstává odstavena.
„Po dočasném přerušení výroby byla v úzké koordinaci s koncernem spuštěna v bratislavském závodě část výroby v jednosměnném provozu. Jde o jeden ze segmentů vyrábějících SUV vozidla,“ uvedla Makayová.
Slovenská divize Volkswagenu, která je s 12 100 pracovníky jedním z největších zaměstnavatelů v zemi, začala obnovovat výrobu také v dalších dvou svých závodech. Jde o nástrojárnu ve Stupavě nedaleko Bratislavy a v továrně na výrobu součástek v Martině na severu Slovenska. Makayová také uvedla, že s ohledem na stále napjatou situaci u dodavatelů a na poptávku na světových trzích budou výrobní možnosti průběžně přehodnocovány.
Po propuknutí nemoci COVID-19 přerušily výrobu také závody dalších tří automobilek na Slovensku, které je v přepočtu na obyvatele největším výrobcem aut na světě. Slovenská továrna korejské automobilky Kia Motors před dvěma týdny sice výrobu obnovila, od pondělí až do čtvrtku ji ale znovu pozastavila.
V Česku vyrábí akutálně automobilka Hyundai v Nošovicích, a to na jednu směnu. Firma po obnovení výroby reaguje na aktuální vývoj situace, jak minulý týden avizovala, uvedl mluvčí automobilky Pavel Barvík.
„Vyrábíme v období, kdy je nezbytné každý týden velmi pružně reagovat na vývoj situace na trhu a další okolnosti vyplývající z pandemie COVID-19. Tento týden tak bude výroba probíhat v jednosměnném provozu a plán pro další období se bude řídit vždy aktuálním stavem. Při rozjezdu jsme s tímto postupem počítali,“ řekl Barvík.
Další české automobilky zatím výrobu neobnovily. Mladoboleslavská Škoda Auto chce provoz znovu rozjet 27. dubna, kolínská Toyota Peugeot Citroën Automobile 4. května, Iveco 6. května. Bez odstávky vyrábí kopřivnická Tatra Trucks.
Disney přestane platit polovinu zaměstnanců, aby ušetřil
Ve Spojených státech propukly v minulých dnech na několika místech protesty proti karanténě, kterou místní úřady vyhlašují kvůli pandemii COVID-19. Lidé podle agentury Reuters nesouhlasí s omezením pohybu na veřejnosti a uzavíráním obchodů a podniků. Koronavirová krize americkou ekonomiku těžce poškozuje, o podporu v nezaměstnanosti požádalo za minulý měsíc 22 milionů Američanů.
K úsporám přistupuje například americká mediální a filmová společnost Walt Disney, která tento týden přestane platit asi polovině svých zaměstnanců, což je zhruba sto tisíc lidí. Chce tak měsíčně ušetřit až půl miliardy dolarů (12,5 miliardy korun), napsal britský ekonomický list Financial Times (FT). Chystaný krok se dotkne zejména pracovníků zábavních parků a hotelů v Evropě a ve Spojených státech, které jsou kvůli koronaviru už zhruba pět týdnů zavřené.
Firma, která v loňském čtvrtém čtvrtletí vytvořila čistý zisk přes miliardu dolarů, podle FT riskuje poškození pověsti, protože šetří více než její konkurenti NBCUniversal a Warner Media. Její zaměstnanci tak budou závislí na státní podpoře, tedy penězích daňových poplatníků. Vyšplhat by se v příštích měsících mohla až na stovky milionů dolarů. Walt Disney přitom zatím nezrušil bonusy vedoucím pracovníkům a neohlásil ani, že ruší dividendy, na jejichž výplatu by v červenci mělo jít 1,5 miliardy dolarů.
Zábavní parky se loni podílely na provozním zisku firmy zhruba sedmi miliardami dolarů a tvořily téměř jeho polovinu. Firma už vyzvala jejich zaměstnance, aby si zažádali o státní podporu. V lepší pozici než pracovníci v USA je zhruba 17 tisíc zaměstnanců v zábavním parku v Paříži, kteří budou na neplacené dovolené moci díky francouzským zákonům čerpat až 84 procent čisté mzdy.