Evropské akcie zažily nejhorší propad za 11 týdnů. Těžce zasaženy byly i burzy v USA

Evropské akcie zažily ve čtvrtek nejhorší den za více než 11 týdnů kvůli poklesu optimismu ohledně vývoje ekonomiky. Panevropský akciový Index STOXX 600 se snížil o 4,1 procenta. Nedařilo se ani pražské burze, její index PX ztratil 3,62 procenta. Přes dvě procenta odepsaly také akciové indexy v Asii. K nejhorším propadům však došlo ve Spojených státech, kde například index Dow Jones klesl o 6,9 procenta. Burzy reagovaly na výhled americké centrální banky Fed – ve středu uvedla, že letos čeká v USA propad o 6,5 procenta – a na obavy z druhé vlny pandemie koronaviru.

Ve čtvrtek ztratily všechny hlavní evropské indexy. Britský FTSE 100, jehož součástí je i česká antivirová společnost Avast, klesl o 3,99 procenta, německý DAX o 4,47 procenta a francouzský CAC 40 přišel o 4,71 procenta. 

Americký index Dow Jones, který zahrnuje třicítku předních společností, klesl ve čtvrtek o 6,90 procenta. Širší index S&P 500 ztratil 5,89 % a technologický Nasdaq Composite pak 5,27 procenta. Americké akcie tak zažily nejprudší propad od března.

Na pražské burze nejvíce ztratily akcie Erste Bank

Pražská burza propadla o 3,62 procenta, index PX se snížil na 907,84 bodu, kde byl naposledy začátkem června. Tento pokles byl třetí v řadě a postihl všechny tituly.

Nejvíce klesla hodnota cenných papírů Erste Bank, ztratila 7,24 procenta na 579,20 koruny. Šlo o nejobchodovanější akcie dne s objemy obchodů za více než 258 milionů korun. Další bankovní tituly přišly o více než čtyři procenta. Komerční banka ztratila 4,28 procenta a akcie se v závěru dne obchodovaly za 559 korun. Moneta Money bank klesla o 4,18 procenta na 55 korun. Akcie pojišťovny VIG odepsaly 1,69 procenta.

Zájem se otáčí ke státním dluhopisům a zlatu

Analytik Patria Finance Tomáš Vlk připomněl, že hlavní světové indexy padají o dvě až čtyři procenta a zájem investorů se stáčí k bezpečí státních dluhopisů či zlata. Záminkou ke zrychlení propadu se podle něj stalo zasedání Fedu, který zůstal u svého negativního výhledu a čeká pomalé oživení.

„Příslib držet sazby u nuly pak tíží zejména banky, které tak kvůli slabému výhledu pro ekonomiku i plošší výnosové křivce dostávají dvojitý zásah. Prudce však padají i tituly, skrze které investoři ještě před pár dny zuřivě spekulovali na rychlé oživení,“ poznamenal Vlk. Poukázal přitom na sedmiprocentní propad Erste, který podle něj představoval pro pražskou burzu hlavní závaží. 

Pokles zasáhl také burzy v Asii

Asijské akcie ve čtvrtek po desetidenním růstu oslabily. Reagovaly na horší výhled americké centrální banky, který zpochybnil optimismus ohledně oživení světového hospodářství po pandemii.

Hlavní index hongkongské burzy Hang Seng klesl o 2,27 procenta na 24 480,15 bodu. Hlavní index čínských akcií CSI300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, se snížil o 1,09 procenta na 3995,88 bodu. Ukazatel tokijské burzy Nikkei 225 pak odepsal 2,82 procenta na 22 472,91 bodu.

Americká centrální banka (Fed) ve středu předpověděla, že hrubý domácí produkt Spojených států v letošním roce klesne o 6,5 procenta. Míra nezaměstnanosti v USA by podle Fedu měla na konci letošního roku činit 9,3 procenta, zatímco v květnu dosahovala 13,3 procenta.

Šéf Fedu Jerome Powell konstatoval, že „ani nezvažoval zvýšení úrokové sazby“, která podle očekávání zůstává beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta. Cesta k obnově ekonomiky bude podle Powella dlouhá a Fed bude muset reagovat proaktivně. Základní úroková míra se podle něj bude blížit nule až do roku 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 29 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...