Evropské akcie zažily nejhorší propad za 11 týdnů. Těžce zasaženy byly i burzy v USA

Evropské akcie zažily ve čtvrtek nejhorší den za více než 11 týdnů kvůli poklesu optimismu ohledně vývoje ekonomiky. Panevropský akciový Index STOXX 600 se snížil o 4,1 procenta. Nedařilo se ani pražské burze, její index PX ztratil 3,62 procenta. Přes dvě procenta odepsaly také akciové indexy v Asii. K nejhorším propadům však došlo ve Spojených státech, kde například index Dow Jones klesl o 6,9 procenta. Burzy reagovaly na výhled americké centrální banky Fed – ve středu uvedla, že letos čeká v USA propad o 6,5 procenta – a na obavy z druhé vlny pandemie koronaviru.

Ve čtvrtek ztratily všechny hlavní evropské indexy. Britský FTSE 100, jehož součástí je i česká antivirová společnost Avast, klesl o 3,99 procenta, německý DAX o 4,47 procenta a francouzský CAC 40 přišel o 4,71 procenta. 

Americký index Dow Jones, který zahrnuje třicítku předních společností, klesl ve čtvrtek o 6,90 procenta. Širší index S&P 500 ztratil 5,89 % a technologický Nasdaq Composite pak 5,27 procenta. Americké akcie tak zažily nejprudší propad od března.

Na pražské burze nejvíce ztratily akcie Erste Bank

Pražská burza propadla o 3,62 procenta, index PX se snížil na 907,84 bodu, kde byl naposledy začátkem června. Tento pokles byl třetí v řadě a postihl všechny tituly.

Nejvíce klesla hodnota cenných papírů Erste Bank, ztratila 7,24 procenta na 579,20 koruny. Šlo o nejobchodovanější akcie dne s objemy obchodů za více než 258 milionů korun. Další bankovní tituly přišly o více než čtyři procenta. Komerční banka ztratila 4,28 procenta a akcie se v závěru dne obchodovaly za 559 korun. Moneta Money bank klesla o 4,18 procenta na 55 korun. Akcie pojišťovny VIG odepsaly 1,69 procenta.

Zájem se otáčí ke státním dluhopisům a zlatu

Analytik Patria Finance Tomáš Vlk připomněl, že hlavní světové indexy padají o dvě až čtyři procenta a zájem investorů se stáčí k bezpečí státních dluhopisů či zlata. Záminkou ke zrychlení propadu se podle něj stalo zasedání Fedu, který zůstal u svého negativního výhledu a čeká pomalé oživení.

„Příslib držet sazby u nuly pak tíží zejména banky, které tak kvůli slabému výhledu pro ekonomiku i plošší výnosové křivce dostávají dvojitý zásah. Prudce však padají i tituly, skrze které investoři ještě před pár dny zuřivě spekulovali na rychlé oživení,“ poznamenal Vlk. Poukázal přitom na sedmiprocentní propad Erste, který podle něj představoval pro pražskou burzu hlavní závaží. 

Pokles zasáhl také burzy v Asii

Asijské akcie ve čtvrtek po desetidenním růstu oslabily. Reagovaly na horší výhled americké centrální banky, který zpochybnil optimismus ohledně oživení světového hospodářství po pandemii.

Hlavní index hongkongské burzy Hang Seng klesl o 2,27 procenta na 24 480,15 bodu. Hlavní index čínských akcií CSI300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, se snížil o 1,09 procenta na 3995,88 bodu. Ukazatel tokijské burzy Nikkei 225 pak odepsal 2,82 procenta na 22 472,91 bodu.

Americká centrální banka (Fed) ve středu předpověděla, že hrubý domácí produkt Spojených států v letošním roce klesne o 6,5 procenta. Míra nezaměstnanosti v USA by podle Fedu měla na konci letošního roku činit 9,3 procenta, zatímco v květnu dosahovala 13,3 procenta.

Šéf Fedu Jerome Powell konstatoval, že „ani nezvažoval zvýšení úrokové sazby“, která podle očekávání zůstává beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta. Cesta k obnově ekonomiky bude podle Powella dlouhá a Fed bude muset reagovat proaktivně. Základní úroková míra se podle něj bude blížit nule až do roku 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ford znovu najal inženýry. Byli lepší než AI

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 1 hhodinou

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 23 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Evropský pohled