Akcie v EU zpevnily, podpořily je kroky centrálních bank

Akcie na západoevropských trzích v pátek navázaly na solidní čtvrteční vývoj. Notnou měrou k tomu přispěl optimismus ohledně postupu velkých centrálních bank, které snižují základní úrokové sazby a zavádějí nouzová opatření, aby zmírnily dopady krize kolem šíření koronaviru na ekonomiky jednotlivých zemí. V důsledku toho rostou i ceny ropy. Vzestup vykázala v pátek také pražská burza. Naopak se propadly americké akcie.

Akcie na západoevropských trzích druhý den za sebou posílily. Notnou měrou k tomu přispěl optimismus ohledně postupu velkých centrálních bank, které snižují základní úrokové sazby a zavádějí nouzová opatření, aby zmírnily dopady krize kolem šíření koronaviru na ekonomiky jednotlivých zemí.

Panevropský akciový index STOXX 600 se v pátek zvýšil o 1,82 procenta na 293,04 bodu po čtvrtečním nárůstu o téměř tři procenta. Za celý týden se však snížil o zhruba dvě procenta, takže zaznamenal již pátý týdenní pokles za sebou.

Výrazný nárůst vykázaly akcie firem z cestovního ruchu, na které v uplynulých dnech současná krize kolem koronaviru dolehla obzvlášť tvrdě. Jejich oborový index stoupl o téměř deset procent poté, co v týdnu klesl až na nejnižší úroveň za 19 let. Index energetických společností, který v uplynulých dnech sestoupil nejníže za 24 let, si v pátek připsal zhruba šest procent.

Index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem vzrostl o 3,7 procenta na 8928,95 bodu a index pařížské burzy CAC 40 se zvýšil dokonce o zhruba pět procent na 4048,8 bodu. Slabší růst vykázala burza v Miláně, jejíž index FTSE/MIB stoupl o 1,7 procenta na 15 731,85 bodu. Itálie je nyní epicentrem nákazy, kterou způsobuje nový typ koronaviru. 

Pražská burza posílila v pátek podruhé v řadě, tentokrát ještě výrazněji než ve čtvrtek. Index PX vzrostl o 4,18 procenta na 738,8 bodu. Výrazného růstu dosahovaly i jednotlivé akcie, například Avast (10,87 %), ČEZ (3,45 %), Erste (2,55 %), Komerční banka (4,09 %). Ztrácely jen akcie O2 (-0,47 %). Za uplynulý týden však PX ztratil bezmála dvanáct procent.

Těžké dny v USA

Americké akcie kvůli obavám z ekonomických dopadů koronaviru prodělaly nejhorší týden od roku 2008. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, se propadl o více než 17 procent.

Během samotného pátečního obchodování se Dow Jonesův index snížil o 4,55 procenta a uzavřel na 19 173,98 bodu. Investory znepokojily nové kroky, kterými se úřady ve Spojených státech snaží omezit šíření koronaviru. Doufají nicméně v další opatření na podporu ekonomiky.

Širší index S&P 500 v pátek klesl o 4,34 procenta na 2304,92 bodu. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se snížil o 3,79 procenta na 6879,52 bodu. Za celý týden S&P 500 ztratil zhruba 15 procent a Nasdaq téměř 13 procent.

Cena ropy nejdříve rostla, pak se ale propadala

Ceny ropy v pátek po počátečním růstu uzavřely s výraznými ztrátami. Náladu na trhu nezlepšily ani zprávy od vlád předních ekonomik světa, které oznamují masivní finanční pomoc svým ekonomikám. A dokonce ani čtvrteční oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by mohl zasáhnout do cenové války mezi Saúdskou Arábií a Ruskem. Pokles ceny ropy vykázaly už čtvrtý týden po sobě. Březen by se tak pro ropu mohl stát vůbec nejhorším měsícem v její historii.

Cena severomořské ropy Brent v závěru vykázala ztrátu 5,2 procenta na 26,98 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zlevnila o 11,06 procenta na 22,53 dolaru za barel. Za celý týden vykázala WTI pokles o 29 procent - nejvíce od ledna 1991. V průběhu dne se ale cena americké ropy zvyšovala díky tomu, že Spojené státy plánují koupit do konce června až 30 milionů barelů ropy do svých nouzových zásob. Některá média také uvádějí, že regulátoři v Texasu by mohli omezit těžbu.

Šíření koronaviru způsobuje, že ekonomická aktivita se zastavuje. A to navzdory tomu, že země po celém světě představují stimulační opatření pro své ekonomiky a centrální banky zaplavují trh levnými penězi, aby zmírnily dopady na finanční toky. Analytici navíc upozorňují, že ropa ještě nemá to nejhorší za sebou. Ropu totiž výrazně ovlivní i cestovní omezení po celém světě, která sníží poptávku po pohonných hmotách, poznamenala agentura Reuters.

Ceny ropy za poslední dva týdny klesly asi o 40 procent. Způsobil to kolaps jednání o koordinovaném snížení těžby mezi členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenci, včetně Ruska. Saúdská Arábie od té doby zvýšila dodávky ropy na trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 18 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...