Blokáda strana 2 z 3

Klimatičtí aktivisté z hnutí Poslední generace v pondělí na rušných křižovatkách a dopravních tepnách v Berlíně vytvořili přes dvacet blokád. Policie po zhruba dvou hodinách místa zprůjezdnila. V pohotovosti zůstává na pět set policistů, kteří varovali řidiče, aby zachovali klid a nezasahovali sami proti demonstrantům. Už v neděli hnutí červenou a oranžovou barvou postříkalo pilíře slavné Braniborské brány. Policie kvůli tomu zadržela 14 lidí.

Na sto dvacet tisíc Arménů v Náhorním Karabachu je už měsíce prakticky odříznuto ázerbajdžánskou blokádou od dodávek jídla a léků. Jerevan tvrdí, že jim tímto způsobem hrozí genocida. Situace je natolik vážná, že se jí věnuje i Rada bezpečnosti OSN. Na jejím jednání sice zazněla rázná slova a výzvy k řešení, na zoufalou situaci lidí na místě to ale zatím nemá vliv.

Čína tvrdě odsoudila nynější návštěvu tchajwanského viceprezidenta Williama Laie ve Spojených státech a slíbila tvrdou odpověď. Peking Laie označil za „potížistu“. Jeho návštěvu ve Spojených státech vnímá jako další pokus Tchaj-wanu o získání nezávislosti. Čína ostrov, který funguje od roku 1949 de facto nezávisle, považuje za součást svého území. Podle tchajwanských úřadů Lai New Yorkem jen projíždí na své cestě na inauguraci paraguayského prezidenta Santiaga Peni, napsaly agentury AFP a Reuters. Čína v poslední době stále častěji narušuje tchajwanský prostor. Podle expertů možná chystá blokádu.

Vojenská rovnováha mezi Čínou a Tchaj-wanem se rychle vychyluje ve prospěch Pekingu, varovala japonská vláda. Čína usilovně zbrojí a v poslední době stále častěji narušuje tchajwanský prostor. Napětí ještě vzrostlo poté, co navštívil Spojené státy hlavní favorit na tchajwanského prezidenta Lai Ching-te. Do Tchaj-peje zase dorazil bývalý japonský premiér Taro Aso jako nejvýše postavený host z této země za posledních padesát let. Podle expertů se Čína připravuje na blokádu Tchaj-wanu.

Několik civilních nákladních lodí proplulo ruskou blokádou a poprvé od konce obilné dohody vplulo do ukrajinských vod a následně zakotvilo v ukrajinském černomořském přístavu Izmajil. Server Euromaidan Press píše o šesti lodích, Forbes zmiňuje tři. Rusko k 17. červenci ukončilo svou účast na obilné dohodě zajišťující bezpečnost lodí plujících na Ukrajinu. Poté oznámilo, že taková plavidla bude považovat za potenciální dopravce vojenského nákladu.

Německo chce být do roku 2045 klimaticky neutrální zemí, což nechala už předloni uzákonit vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové. Plány ale Německu překazila rusko-ukrajinská válka. Bez ruského plynu totiž země začala spalovat víc hnědého uhlí, se kterým chtěla původně v dohledné době skoncovat. Proti jsou však klimatičtí aktivisté, kteří stále častěji blokují dopravu v ulicích německých měst, slibují i blokádu Berlína. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který moderovali Michal Kubal a Martin Řezníček.

Klimatičtí aktivisté z hnutí Letzte Generation (Poslední generace) v pondělí ráno v Berlíně zablokovali dopravu zhruba na třiceti místech. Postiženy byly hlavní tahy, rušné křižovatky a také vytížená městská dálnice. Berlínská dopravní informační centrála VIZ Berlin uvedla, že vzhledem k rozsahu protestů a nepřehlednosti situace nebylo zpočátku možné vypracovat celkový přehled akcí klimatických demonstrantů.

Zástupci vedení Prahy se sešli s aktivisty ze skupiny Poslední generace, kteří od března v centru metropole pořádají protesty za plošné snížení rychlostního limitu na třicet kilometrů v hodině. Členové vedení města je vyzvali k ukončení blokád a zahájení věcné diskuse, uvedl primátor Bohuslav Svoboda (ODS) na Twitteru. Aktivisté pořádají pochody, kterými blokují magistrátu. Podle organizátorů nejde o blokády, ale shromáždění s malým vlivem na dopravu.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Mezi Jerevanem a Baku opět roste napětí kvůli Náhornímu Karabachu. Přístupovou cestu do oblasti z Arménie, Lačinský koridor, už téměř dva měsíce blokují demonstrace Ázerbájdžánců, kteří tvrdí, že jsou ekologičtí aktivisté. Představitelé arménské enklávy a vlády v Jerevanu viní z akce Ázerbájdžán a vyzývají ho, aby protesty ukončil. Úřady v Baku odmítají, že by blokádu organizovaly. V Náhorním Karabachu natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Nejméně 21 lidí zahynulo a další utrpěli zranění při požáru budovy v palestinském Pásmu Gazy, informovala ve čtvrtek večer agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle záběrů, které se objevily na sociálních sítích, začala hořet celá rezidenční budova v uprchlickém táboře Džabálija, který leží na severu Pásma.

Hraniční přechod Lanžhot–Brodské na dálnici D2 je průjezdný bez omezení. Slovenští autodopravci, kteří ho chtěli na celý den zablokovat kvůli hraničním kontrolám, svůj protest nakonec ukončili již ráno, protože česká strana kontroly posílila a zrychlila. Pohrozili však, že by mohli D2 zablokovat v pátek, kdyby se situace zase zhoršila. Kontroly na hranicích jsou zatím schváleny do 12. prosince a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odmítl, že by bylo možné je zrušit. Zadržených migrantů v posledním týdnu poněkud ubylo, zároveň více lidem policie zakázala vstoupit do republiky, případně je vrátila na Slovensko.

Slovenští autodopravci v noci z neděle na pondělí kvůli stávce zablokují dálnici D2 z Česka na Slovensko. S odkazem na Unii autodopravců Slovenska (UNAS) o tom informují slovenská média. Na české straně hraničního přechodu Lanžhot-Kúty chce policie ve stejnou dobu zdvojnásobit kapacitu odbavování nákladních vozidel.

Po středeční výzvě brazilského prezidenta Jaira Bolsonara jeho příznivcům, aby ukončili blokády silnic, zbývalo ve čtvrtek ráno místního času už jen asi sedm desítek blokovaných míst z původních několika stovek. Důvodem protestů byla prohra současného prezidenta v nedělních volbách hlavy státu. Zástupci jeho vlády už ale zahájili jednání o předání moci s týmem vítěze voleb, levicového politického veterána Luize Inácia Luly da Silva. Lula nastoupí do úřadu 1. ledna.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro v úterý večer poprvé vystoupil na veřejnosti od své porážky v nedělních prezidentských volbách a v krátkém projevu řekl, že bude dodržovat ústavu. Vítězi prezidentských voleb Luizi Ináciovi Lulovi da Silva přitom nepogratuloval a prohlásil, že podporuje nenásilné protesty. Bolsonarův ministr Ciro Nogueira potvrdil, že pracuje s týmem vítěze na předání moci. Polovina brazilských států mezitím povolala jednotky vojenské policie, aby zakročily proti blokádám silnic, které organizují Bolsonarovi sympatizanti.

Na Šumavu se vrátil vzácný kornatec velký. Tohoto brouka, kterému se někdy říká velký piškot, tam ochranáři viděli naposledy před sto lety. Jeho nynějšímu výskytu údajně pomohla i blokáda proti kácení tamních lesů na Modravě v podání ekologických aktivistů. Právě zastavením těžby vzniklo pro kornatce ideální prostředí pro život.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo tureckého velvyslance v Kyjevě. Protestuje proti postupu Ankary, která dovolila odplout zadržené ruské lodi s ukrajinským obilím. Postup Turecka značí vývoj v problému exportu obilí z blokovaných ukrajinských přístavů. Napadená země doufala, že Ankara poskytne bezpečnostní záruky pro přepravu přes Černé moře, místo toho se však Turecko zřejmě hodlá zapojit do dodavatelského řetězce. Ukrajina se tak zřejmě bude muset rozhodnout, do jaké míry je ochotna spolupracovat s agresorem na vývozu ukradeného obilí.

Litevské státní i soukromé instituce v pondělí zasáhly intenzivní kybernetické útoky. S odvoláním na litevský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NKSC) o tom informovala místní média. K útokům se následně přihlásila proruská hackerská skupina Killnet, podle které jde o odvetu za omezení na převoz zboží do ruské kaliningradské exklávy, píše agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v neděli vyrazil na frontovou linii na východě země, navštívil i obléhané město Lysyčansk a nedaleký Soledar. Lysyčansk přitom přímo sousedí se Severodoněckem, o který svádějí Ukrajinci s ruskou armádou tvrdé boje. Ty podle pondělního hlášení ukrajinského generálního štábu nadále pokračují. Podle britských rozvědčíků Rusové posilují protileteckou obranu na Hadím ostrově, aby tak lépe chránili svá plavidla blokující ukrajinské přístavy.

Francouzská automobilka Renault převedla veškerá aktiva své ruské pobočky na město Moskva, svůj podíl 67,69 procenta v AvtoVAZu, výrobci automobilů Lada, na ruský výzkumný automobilový institut NAMI. Skupina Renault si vyhradila právo v následujících šesti letech odkoupit svůj podíl v AvtoVAZ zpět, uvedla v pondělí firma. Ruský trh opustí také americká firma McDonald's. Země Evropské unie se nicméně stále neshodly na nových sankcích proti Rusku.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

Z obléhaného Mariupolu se poprvé podařilo evakuovat civilní obyvatelstvo. Město opustilo na sto šedesát osobních automobilů. Evakuaci z ukrajinských oblastí ale komplikuje ruská palba, která se ozývá čím dál blíže na západ. Slovensko se proto v souvislosti s přiblížením bojů obává, že Rusové zaútočí na ukrajinské letiště v Užhorodu, který leží v bezprostřední blízkosti hranic. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ukrajinská raketa zabila v Doněcku na východě země dvacet lidí, dalších osmadvacet utrpělo zranění. Ukrajinská armáda útok na Doněck popírá. Tvrzení obou stran nelze nezávisle ověřit.

Kanadské policii se patrně podařilo ukončit blokádu ulic metropole po třech týdnech protestů proti pandemickým opatřením. V sobotu v Ottawě zasahovaly stovky těžkooděnců, kteří získali zpět kontrolu nad ulicemi kolem parlamentních budov.

Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že jeho vláda vyhlásila nouzový stav kvůli protestům, které uzavřely některé hraniční přechody a ochromily centrum Ottawy. Poprvé tak využil zákon nazvaný Emergencies Act, který dává vládě široké pravomoce pro potlačení vlny dopravních blokád.