Polští zemědělci opět blokují hraniční přechod Medyka. Ukrajincům už nevěříme, hlásí

Polští zemědělci se opět rozhodli pro blokádu přechodu Medyka na hranici s Ukrajinou. Stěžují si na levnou konkurenci z Ruskem napadené země a požadují zejména dotace na kukuřici, více peněz na provozní úvěry a zachování zemědělské daně na dosavadní výši. Od nové polské vlády, která se zatím k aktuálnímu vývoji nevyjádřila, žádají písemné ujištění, že jejich požadavky splní. V blokádách zároveň pokračují i autodopravci.

„Přesně o osmé rolníci obnovili protest, přerušený o svátcích,“ informovala rozhlasová stanice RMF 24 na svém webu. „Chceme co nejdříve podepsat dvoustrannou dohodu mezi ministerstvem (zemědělství) a rolníky. Pokud taková dohoda bude podepsána, protest bude co nejdříve ukončen,“ řekl organizátor akce Roman Kondrów, jehož vyjádření citovala i další média.

Kondrów mimo jiné oznámil, že tentokrát bude blokáda přísnější. Zemědělci podle něj hodlají za hodinu povolit průjezd pouze jednomu z čekajících vozidel. Bez problémů mají projet osobní auta, autobusy a kamiony převážející humanitární pomoc či vojenské vybavení, ale také zboží, které se rychle kazí, což jsou zejména potraviny.

„Uvidíme, jak to bude vypadat. Ukrajincům už nevěříme, protože po nás požadují průjezd s tím, že se jim kazí potraviny. My se podíváme dovnitř a najdeme tulipány. Už ze sebe nebudeme dělat blbce. Jsme zoufalí,“ pokračoval Kondrów.

Před hraničním přechodem Medyka ve čtvrtek dopoledne čekalo 570 kamionů ve frontě dlouhé dvanáct kilometrů. „Poslední vozy jsou v okrese Přemyšl,“ konstatovala Ewelina Wroná ze zemského policejního ředitelství v Řešově.

Rolníci zahájili protest 23. listopadu. Na Štědrý den jej ale přerušili, protože ministr zemědělství Czeslaw Siekerski jim o den dříve v Medyce slíbil, že jejich požadavky budou splněny. „Až dosud jsme ale nedostali žádné písemné záruky,“ vysvětloval Kondrów rozhodnutí přistoupit k opětovné blokádě přechodu. „Ministerská anotace není dohoda,“ upozornil s tím, že se ve středu uskutečnilo setkání zástupců vlády a zemědělců.

„Šlo o setkání s poslancem Adamem Dziedzicem (PLS) a Teresou Kubas-Hulovou z Podkarpatského vojvodství. Nemají ale pravomoc rozhodovat, proto apelujeme na předsedu vlády Donalda Tuska. Očekáváme podpis dvoustranné dohody,“ dodal Kondrów.

Hranici blokují také autodopravci

Část přechodů blokují od 6. listopadu na polsko-ukrajinské hranici také autodopravci. I oni si stěžují na levnou konkurenci z Ukrajiny a požadují po Evropské unii, aby obnovila pro ukrajinské firmy povinná povolení pro činnost v EU. Protest prozatím prodloužili do března.

„Na přechodu Dorohusk, blokovaném polskými dopravci, čekají kamiony na vjezd na Ukrajinu deset dní,“ informovala ve čtvrtek agentura PAP. Ve frontě dlouhé třináct kilometrů je „uvězněno“ zhruba pět set nákladních vozů. „Čeká se (na vjezd na Ukrajinu) 250 hodin. Protestující pouští dvě vozidla za hodinu,“ uvedla policejní mluvčí.

Podobná situace je také před přechodem Hrebenne, kde ve čtvrtek dopoledne čekalo 390 kamionů ve frontě dlouhé dvanáct kilometrů. PAP mimo jiné připomněl, že protest v Dorohusku zastavil 11. prosince tamní starosta, který zakázal řidičům kamionů pokračovat v blokádě. Soud však toto rozhodnutí zrušil a protestující dopravci se vrátili na hranici.

Předseda nové polské vlády Donald Tusk sice v prosinci prohlásil, že se blíží konec blokád několika hraničních přechodů s Ukrajinou, ale doposud se tak nestalo.

„Nemyslím si, že dosáhneme maxima, které si autodopravci přejí, ale zdá se, že to, čeho lze dosáhnout, nám umožní uvolnit emoce a zmírnit blokády na hranicích,“ oznámil Tusk a doplnil, že současná nařízení týkající se povolení budou v platnosti do června. 

„Je nepravděpodobné, že by se do té doby mohla změnit,“ zakončil s tím, že na „provozní úrovni“ lze najít jiná řešení. Mimo jiné na plánované schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Udělám vše pro to, abych usnadnil život polským autodopravcům,“ slíbil polský premiér.

Proti levné ukrajinské konkurenci už protestovali také autodopravci z Maďarska a ze Slovenska, tedy z dalších zemí, které sousedí s Ruskem napadenou zemí a pociťují negativní dopady uvolnění podmínek pro ukrajinské dopravní firmy. 

Shodně kritizují, že Evropská unie na období do konce prvního pololetí loňského roku zrušila pro ukrajinské dopravce systém povolování vjezdu do EU. Ukrajinské firmy tak začaly autodopravcům z těchto středoevropských zemí brát zakázky například na přepravu zboží v rámci EU, což nebyl původní záměr, když se Evropská unie rozhodla Ukrajincům pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 28 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 54 mminutami

Magyarův „Očistný oheň“ spaluje kořeny orbánismu. Budí ale i obavy

Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
před 2 hhodinami

Libanonská armáda po stažení Izraele přebrala další obec

Libanonská armáda v úterý začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody s Izraelem a Spojenými státy z konce června, uvedl podle agentury Reuters jeden z vysoce postavených libanonských bezpečnostních představitelů. Izrael nadále okupuje značnou část jižního Libanonu. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 2 hhodinami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zpřísňují nákup surovin ze zahraničí, Trump podepsal exekutivní příkaz

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila agentura Reuters.
05:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Sýrii se nedaří chránit menšiny, stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.