Polští zemědělci opět blokují hraniční přechod Medyka. Ukrajincům už nevěříme, hlásí

Polští zemědělci se opět rozhodli pro blokádu přechodu Medyka na hranici s Ukrajinou. Stěžují si na levnou konkurenci z Ruskem napadené země a požadují zejména dotace na kukuřici, více peněz na provozní úvěry a zachování zemědělské daně na dosavadní výši. Od nové polské vlády, která se zatím k aktuálnímu vývoji nevyjádřila, žádají písemné ujištění, že jejich požadavky splní. V blokádách zároveň pokračují i autodopravci.

„Přesně o osmé rolníci obnovili protest, přerušený o svátcích,“ informovala rozhlasová stanice RMF 24 na svém webu. „Chceme co nejdříve podepsat dvoustrannou dohodu mezi ministerstvem (zemědělství) a rolníky. Pokud taková dohoda bude podepsána, protest bude co nejdříve ukončen,“ řekl organizátor akce Roman Kondrów, jehož vyjádření citovala i další média.

Kondrów mimo jiné oznámil, že tentokrát bude blokáda přísnější. Zemědělci podle něj hodlají za hodinu povolit průjezd pouze jednomu z čekajících vozidel. Bez problémů mají projet osobní auta, autobusy a kamiony převážející humanitární pomoc či vojenské vybavení, ale také zboží, které se rychle kazí, což jsou zejména potraviny.

„Uvidíme, jak to bude vypadat. Ukrajincům už nevěříme, protože po nás požadují průjezd s tím, že se jim kazí potraviny. My se podíváme dovnitř a najdeme tulipány. Už ze sebe nebudeme dělat blbce. Jsme zoufalí,“ pokračoval Kondrów.

Před hraničním přechodem Medyka ve čtvrtek dopoledne čekalo 570 kamionů ve frontě dlouhé dvanáct kilometrů. „Poslední vozy jsou v okrese Přemyšl,“ konstatovala Ewelina Wroná ze zemského policejního ředitelství v Řešově.

Rolníci zahájili protest 23. listopadu. Na Štědrý den jej ale přerušili, protože ministr zemědělství Czeslaw Siekerski jim o den dříve v Medyce slíbil, že jejich požadavky budou splněny. „Až dosud jsme ale nedostali žádné písemné záruky,“ vysvětloval Kondrów rozhodnutí přistoupit k opětovné blokádě přechodu. „Ministerská anotace není dohoda,“ upozornil s tím, že se ve středu uskutečnilo setkání zástupců vlády a zemědělců.

„Šlo o setkání s poslancem Adamem Dziedzicem (PLS) a Teresou Kubas-Hulovou z Podkarpatského vojvodství. Nemají ale pravomoc rozhodovat, proto apelujeme na předsedu vlády Donalda Tuska. Očekáváme podpis dvoustranné dohody,“ dodal Kondrów.

Hranici blokují také autodopravci

Část přechodů blokují od 6. listopadu na polsko-ukrajinské hranici také autodopravci. I oni si stěžují na levnou konkurenci z Ukrajiny a požadují po Evropské unii, aby obnovila pro ukrajinské firmy povinná povolení pro činnost v EU. Protest prozatím prodloužili do března.

„Na přechodu Dorohusk, blokovaném polskými dopravci, čekají kamiony na vjezd na Ukrajinu deset dní,“ informovala ve čtvrtek agentura PAP. Ve frontě dlouhé třináct kilometrů je „uvězněno“ zhruba pět set nákladních vozů. „Čeká se (na vjezd na Ukrajinu) 250 hodin. Protestující pouští dvě vozidla za hodinu,“ uvedla policejní mluvčí.

Podobná situace je také před přechodem Hrebenne, kde ve čtvrtek dopoledne čekalo 390 kamionů ve frontě dlouhé dvanáct kilometrů. PAP mimo jiné připomněl, že protest v Dorohusku zastavil 11. prosince tamní starosta, který zakázal řidičům kamionů pokračovat v blokádě. Soud však toto rozhodnutí zrušil a protestující dopravci se vrátili na hranici.

Předseda nové polské vlády Donald Tusk sice v prosinci prohlásil, že se blíží konec blokád několika hraničních přechodů s Ukrajinou, ale doposud se tak nestalo.

„Nemyslím si, že dosáhneme maxima, které si autodopravci přejí, ale zdá se, že to, čeho lze dosáhnout, nám umožní uvolnit emoce a zmírnit blokády na hranicích,“ oznámil Tusk a doplnil, že současná nařízení týkající se povolení budou v platnosti do června. 

„Je nepravděpodobné, že by se do té doby mohla změnit,“ zakončil s tím, že na „provozní úrovni“ lze najít jiná řešení. Mimo jiné na plánované schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Udělám vše pro to, abych usnadnil život polským autodopravcům,“ slíbil polský premiér.

Proti levné ukrajinské konkurenci už protestovali také autodopravci z Maďarska a ze Slovenska, tedy z dalších zemí, které sousedí s Ruskem napadenou zemí a pociťují negativní dopady uvolnění podmínek pro ukrajinské dopravní firmy. 

Shodně kritizují, že Evropská unie na období do konce prvního pololetí loňského roku zrušila pro ukrajinské dopravce systém povolování vjezdu do EU. Ukrajinské firmy tak začaly autodopravcům z těchto středoevropských zemí brát zakázky například na přepravu zboží v rámci EU, což nebyl původní záměr, když se Evropská unie rozhodla Ukrajincům pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 3 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 5 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 6 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 6 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 11 hhodinami
Načítání...