Klimatičtí aktivisté blokovali dopravu v Berlíně

Klimatičtí aktivisté z hnutí Letzte Generation (Poslední generace) v pondělí ráno v Berlíně zablokovali dopravu zhruba na třiceti místech. Postiženy byly hlavní tahy, rušné křižovatky a také vytížená městská dálnice. Berlínská dopravní informační centrála VIZ Berlin uvedla, že vzhledem k rozsahu protestů a nepřehlednosti situace nebylo zpočátku možné vypracovat celkový přehled akcí klimatických demonstrantů.

„Od rána se konají protestní akce po celém území města,“ uvedla berlínská policie. Ohlásila, že nasadila asi pět stovek policistů a také vrtulník, aby blokády co nejrychleji uvolnila. Okolo poledne policie oznámila, že většina míst, kde se aktivisté přilepili k vozovce a kde zastavili dopravu demonstrací vsedě, je opět průjezdná. To potvrdila i dopravní centrála.

„Dopravní situace v Berlíně se po klimatických protestech citelně uklidnila. Aktuálně nejsou na území města žádné zácpy s čekací dobou více než deset minut,“ poznamenala centrála.

Aktivisté zastavili dopravu na řadě míst klíčových pro automobily, mimo jiné na bulváru u Vítězného sloupu v centru metropole, kde je důležitá křižovatka spojující několik městských tahů. Zastavena byla v obou směrech doprava na městské dálnici A100, kde kvůli tomu řidičům vzniklo až dvouhodinové zdržení. Nejvíce problémů hlásila městská část Charlottenburg v západní části Berlína mezi centrem a Špandavou.

Zpravodajský portál T-online napsal, že nasazení stovek policistů v berlínských ulicích se očekává i v příštích dnech, neboť hnutí před týdnem vyhlásilo časově neomezené blokády. Protesty začaly před týdnem ve vládní čtvrti a v pondělí se rozšířily po celém Berlíně. Aktivisté tak chtějí zvýšit tlak na vládu, aby podnikla ráznější kroky k ochraně klimatu.

Německá média uvedla, že řidiči na pondělní blokády reagovali značně rozhořčeně. Na některých místech včetně městské dálnice A100 se pokusili demonstranty sami odtáhnout ze silnice.

Hnutí požaduje konec používání fosilních paliv do roku 2030

Hnutí si stanovilo několik podmínek, za kterých je ochotno protesty ukončit. Mimo jiné chce losováním ustavit občanský výbor, který by naplánoval konec používání fosilních paliv v Německu do roku 2030. Vláda může protesty podle aktivistů zastavit i tím, že předloží plán, jak udržet oteplování planety na úrovni nižší než 1,5 stupně Celsia v porovnání s předprůmyslovým obdobím.

Hnutí od loňského roku pravidelně blokuje dopravu, aby tak upozornilo na nezbytnost ochrany životního prostředí, což řada politiků včetně členů ekologické strany Zelení kritizuje. Demonstranti se často rychleschnoucím lepidlem přilepují k vozovkám, aby zkomplikovali dopravu. Rovněž se lepí k uměleckým dílům, která také polévají různými tekutinami. Řada aktivistů se ze svých činů musí zodpovídat před soudy.

Protesty v Londýně

Problémy nyní hrozí i dvěma policistům za zásah z minulého týdne. Jeden nejprve na videu zveřejněném na internetu demonstranta varuje, aby silnici opustil, jinak mu způsobí bolest, kvůli které nebude moci několik dní kousat a polykat. Když neuposlechl, chytil ho pod krkem a následně s pomocí kolegy odtáhl. Z videa je patrné, že aktivistovi kroutí ruku za záda a že demonstrant křičí bolestí. „O videu víme a prověřujeme ho,“ konstatovala policie.

Také zpravodaj ČT v Británii Lukáš Dolanský hovořil o desítkách skupin se stovkami aktivistů, které protestovaly v pondělí v Londýně. I zde zkomplikovali převážně klimatičtí aktivisté zejména ranní dopravu.

„Běžným Britům trochu dochází trpělivost a podpora aktivistů klesá,“ řekl zpravodaj. Dodal, že podobně je to vidět i v médiích. Například bulvární deník Daily Mail použil titulek „Už zase“. Dolanský také připomněl, že nedávno dva aktivisté blokovali provoz na jednom mostě a byli pak velmi rychle soudem odsouzeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 44 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...