Klimatičtí aktivisté blokovali dopravu v Berlíně

Klimatičtí aktivisté z hnutí Letzte Generation (Poslední generace) v pondělí ráno v Berlíně zablokovali dopravu zhruba na třiceti místech. Postiženy byly hlavní tahy, rušné křižovatky a také vytížená městská dálnice. Berlínská dopravní informační centrála VIZ Berlin uvedla, že vzhledem k rozsahu protestů a nepřehlednosti situace nebylo zpočátku možné vypracovat celkový přehled akcí klimatických demonstrantů.

„Od rána se konají protestní akce po celém území města,“ uvedla berlínská policie. Ohlásila, že nasadila asi pět stovek policistů a také vrtulník, aby blokády co nejrychleji uvolnila. Okolo poledne policie oznámila, že většina míst, kde se aktivisté přilepili k vozovce a kde zastavili dopravu demonstrací vsedě, je opět průjezdná. To potvrdila i dopravní centrála.

„Dopravní situace v Berlíně se po klimatických protestech citelně uklidnila. Aktuálně nejsou na území města žádné zácpy s čekací dobou více než deset minut,“ poznamenala centrála.

Aktivisté zastavili dopravu na řadě míst klíčových pro automobily, mimo jiné na bulváru u Vítězného sloupu v centru metropole, kde je důležitá křižovatka spojující několik městských tahů. Zastavena byla v obou směrech doprava na městské dálnici A100, kde kvůli tomu řidičům vzniklo až dvouhodinové zdržení. Nejvíce problémů hlásila městská část Charlottenburg v západní části Berlína mezi centrem a Špandavou.

Zpravodajský portál T-online napsal, že nasazení stovek policistů v berlínských ulicích se očekává i v příštích dnech, neboť hnutí před týdnem vyhlásilo časově neomezené blokády. Protesty začaly před týdnem ve vládní čtvrti a v pondělí se rozšířily po celém Berlíně. Aktivisté tak chtějí zvýšit tlak na vládu, aby podnikla ráznější kroky k ochraně klimatu.

Německá média uvedla, že řidiči na pondělní blokády reagovali značně rozhořčeně. Na některých místech včetně městské dálnice A100 se pokusili demonstranty sami odtáhnout ze silnice.

Hnutí požaduje konec používání fosilních paliv do roku 2030

Hnutí si stanovilo několik podmínek, za kterých je ochotno protesty ukončit. Mimo jiné chce losováním ustavit občanský výbor, který by naplánoval konec používání fosilních paliv v Německu do roku 2030. Vláda může protesty podle aktivistů zastavit i tím, že předloží plán, jak udržet oteplování planety na úrovni nižší než 1,5 stupně Celsia v porovnání s předprůmyslovým obdobím.

Hnutí od loňského roku pravidelně blokuje dopravu, aby tak upozornilo na nezbytnost ochrany životního prostředí, což řada politiků včetně členů ekologické strany Zelení kritizuje. Demonstranti se často rychleschnoucím lepidlem přilepují k vozovkám, aby zkomplikovali dopravu. Rovněž se lepí k uměleckým dílům, která také polévají různými tekutinami. Řada aktivistů se ze svých činů musí zodpovídat před soudy.

Protesty v Londýně

Problémy nyní hrozí i dvěma policistům za zásah z minulého týdne. Jeden nejprve na videu zveřejněném na internetu demonstranta varuje, aby silnici opustil, jinak mu způsobí bolest, kvůli které nebude moci několik dní kousat a polykat. Když neuposlechl, chytil ho pod krkem a následně s pomocí kolegy odtáhl. Z videa je patrné, že aktivistovi kroutí ruku za záda a že demonstrant křičí bolestí. „O videu víme a prověřujeme ho,“ konstatovala policie.

Také zpravodaj ČT v Británii Lukáš Dolanský hovořil o desítkách skupin se stovkami aktivistů, které protestovaly v pondělí v Londýně. I zde zkomplikovali převážně klimatičtí aktivisté zejména ranní dopravu.

„Běžným Britům trochu dochází trpělivost a podpora aktivistů klesá,“ řekl zpravodaj. Dodal, že podobně je to vidět i v médiích. Například bulvární deník Daily Mail použil titulek „Už zase“. Dolanský také připomněl, že nedávno dva aktivisté blokovali provoz na jednom mostě a byli pak velmi rychle soudem odsouzeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónsko v případě nezávislosti zůstane v NATO, stojí v dohodě s USA

Pokud Grónsko vyhlásí nezávislost na Dánsku, musí zůstat součástí Severoatlantické aliance. USA rovněž získávají právo umístit na ostrově části svého plánovaného systému protiraketové obrany Golden Dome. Uvedla to agentura Reuters, která cituje části dohody o Grónsku, kterou v New Yorku podepsali americký prezident Donald Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen. Trump ujednání označil za „milník pro bezpečnost Spojených států, Arktidy a také Evropy“.
17:51Aktualizovánopřed 9 mminutami

ŽivěTrump na Valném shromáždění OSN hrozil Íránu. Guterres vyzval k dialogu

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.
15:03Aktualizovánopřed 29 mminutami

EU prodloužila protiruské sankce. Vyškrtla dva miliardáře

Členské země EU se dohodly na prodloužení protiruských sankcí, které se týkají tří tisíc lidí. Poprvé je prodlouží o tři roky, nikoliv šest měsíců jako dosud. Po dlouhých jednáních bylo dosaženo kompromisní dohody, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Jejich odstranění ze seznamu v pondělí požadovalo Slovensko, Francie a Lucembursko. Fridman má v Lucembursku zmrazených 16 miliard dolarů.
16:49Aktualizovánopřed 40 mminutami

Ruský soud poslal do vězení Čecha za protiválečný protest, píší tamní média

Ruský soud poslal na třináct dní do vězení českého občana, který uspořádal protest u Leninova mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě. Uvedly to v úterý agentury Interfax a TASS, podle nichž muž držel transparent, jehož cílem bylo diskreditovat ruskou armádu. Soud mu vyměřil také dvě pokuty v celkové výši 60 tisíc rublů (kolem 15 tisíc korun). České velvyslanectví v Moskvě poskytuje zadrženému českému občanovi od počátku konzulární pomoc.
16:36Aktualizovánopřed 56 mminutami

Napětí mezi Maďarskem a Ukrajinou roste. Budapešť se nepřidala ke Karpatské osmičce

Maďarsko se nepřipojilo k takzvané Karpatské osmičce, kterou inicioval Kyjev a která má posílit regionální spolupráci, vyplývá z vyjádření maďarského premiéra Pétera Magyara. Mezi Kyjevem a Budapeští v této souvislosti podle serveru Euronews znovu vzrostlo napětí. Magyar se v pondělí pozdě večer na sociálních sítích dostal do sporu s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
před 1 hhodinou

Na americké základně v Německu se zřítil vojenský letoun

Na americké základně ve Spangdahlemu na západě Německa se zřítil vojenský letoun. Podle informací agentury DPA utrpěl zranění jeden člověk. Regionální veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost SWR uvedla, že na základně jsou rozmístěny stíhačky F-16. Právě tento stroj se podle bulvárního listu Bild zřítil.
16:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hrstka velkých zemědělských společností postupně ovládla světovou produkci potravin

Na trhu se zemědělskými vstupy, jako jsou osiva, stroje a chemikálie, má disproporčně velký podíl jen několik společností. To omezuje hospodářskou soutěž a zvyšuje ceny v rámci celého dodavatelského řetězce.
před 2 hhodinami

VideoMísto školy čtyři stěny pokoje. Děti v Nikopolu vycházet ven nemohou

Místo školy čtyři stěny dětského pokoje, kontakt s kamarády jen přes obrazovku telefonu. Tak žijí tisíce dětí v ukrajinském Nikopolu. Kvůli každodenním dělostřeleckým a dronovým útokům je jejich pohyb venku téměř nemožný. Ve městě na břehu Dněpru naproti okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstávají po ruském ostřelování téměř denně mrtví nebo zranění. Do některých ulic už nejezdí ani humanitární pracovníci. Atmosféru v těžce zkoušeném městě v posledním půlroce zaznamenával štáb Reportérů ČT.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.