Klimatičtí aktivisté blokovali dopravu v Berlíně

Klimatičtí aktivisté z hnutí Letzte Generation (Poslední generace) v pondělí ráno v Berlíně zablokovali dopravu zhruba na třiceti místech. Postiženy byly hlavní tahy, rušné křižovatky a také vytížená městská dálnice. Berlínská dopravní informační centrála VIZ Berlin uvedla, že vzhledem k rozsahu protestů a nepřehlednosti situace nebylo zpočátku možné vypracovat celkový přehled akcí klimatických demonstrantů.

„Od rána se konají protestní akce po celém území města,“ uvedla berlínská policie. Ohlásila, že nasadila asi pět stovek policistů a také vrtulník, aby blokády co nejrychleji uvolnila. Okolo poledne policie oznámila, že většina míst, kde se aktivisté přilepili k vozovce a kde zastavili dopravu demonstrací vsedě, je opět průjezdná. To potvrdila i dopravní centrála.

„Dopravní situace v Berlíně se po klimatických protestech citelně uklidnila. Aktuálně nejsou na území města žádné zácpy s čekací dobou více než deset minut,“ poznamenala centrála.

Aktivisté zastavili dopravu na řadě míst klíčových pro automobily, mimo jiné na bulváru u Vítězného sloupu v centru metropole, kde je důležitá křižovatka spojující několik městských tahů. Zastavena byla v obou směrech doprava na městské dálnici A100, kde kvůli tomu řidičům vzniklo až dvouhodinové zdržení. Nejvíce problémů hlásila městská část Charlottenburg v západní části Berlína mezi centrem a Špandavou.

Zpravodajský portál T-online napsal, že nasazení stovek policistů v berlínských ulicích se očekává i v příštích dnech, neboť hnutí před týdnem vyhlásilo časově neomezené blokády. Protesty začaly před týdnem ve vládní čtvrti a v pondělí se rozšířily po celém Berlíně. Aktivisté tak chtějí zvýšit tlak na vládu, aby podnikla ráznější kroky k ochraně klimatu.

Německá média uvedla, že řidiči na pondělní blokády reagovali značně rozhořčeně. Na některých místech včetně městské dálnice A100 se pokusili demonstranty sami odtáhnout ze silnice.

Hnutí požaduje konec používání fosilních paliv do roku 2030

Hnutí si stanovilo několik podmínek, za kterých je ochotno protesty ukončit. Mimo jiné chce losováním ustavit občanský výbor, který by naplánoval konec používání fosilních paliv v Německu do roku 2030. Vláda může protesty podle aktivistů zastavit i tím, že předloží plán, jak udržet oteplování planety na úrovni nižší než 1,5 stupně Celsia v porovnání s předprůmyslovým obdobím.

Hnutí od loňského roku pravidelně blokuje dopravu, aby tak upozornilo na nezbytnost ochrany životního prostředí, což řada politiků včetně členů ekologické strany Zelení kritizuje. Demonstranti se často rychleschnoucím lepidlem přilepují k vozovkám, aby zkomplikovali dopravu. Rovněž se lepí k uměleckým dílům, která také polévají různými tekutinami. Řada aktivistů se ze svých činů musí zodpovídat před soudy.

Protesty v Londýně

Problémy nyní hrozí i dvěma policistům za zásah z minulého týdne. Jeden nejprve na videu zveřejněném na internetu demonstranta varuje, aby silnici opustil, jinak mu způsobí bolest, kvůli které nebude moci několik dní kousat a polykat. Když neuposlechl, chytil ho pod krkem a následně s pomocí kolegy odtáhl. Z videa je patrné, že aktivistovi kroutí ruku za záda a že demonstrant křičí bolestí. „O videu víme a prověřujeme ho,“ konstatovala policie.

Také zpravodaj ČT v Británii Lukáš Dolanský hovořil o desítkách skupin se stovkami aktivistů, které protestovaly v pondělí v Londýně. I zde zkomplikovali převážně klimatičtí aktivisté zejména ranní dopravu.

„Běžným Britům trochu dochází trpělivost a podpora aktivistů klesá,“ řekl zpravodaj. Dodal, že podobně je to vidět i v médiích. Například bulvární deník Daily Mail použil titulek „Už zase“. Dolanský také připomněl, že nedávno dva aktivisté blokovali provoz na jednom mostě a byli pak velmi rychle soudem odsouzeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 1 hhodinou

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 2 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 4 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 9 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...