Barentsovo moře

Norsko se může stát vůbec první zemí, která odstartuje komerční hlubokomořskou těžbu. Vláda se už dohodla s opozicí na zahájení průzkumu v arktické oblasti. Čeká se ještě na parlament, který bude o tématu debatovat a následně o něm hlasovat 4. ledna. Kontroverzní plán doprovází silný odpor vědců a ekologů.

Nejsilnější výbuch jaderné bomby v dějinách provedl bývalý Sovětský svaz 30. října 1961, když odpálil bombu o síle 50 tisíc kilotun TNT. Učinil tak v neobydlené oblasti nad ostrovem Nová země v Barentsově moři, ale smrtelnou dávkou radioaktivity byla kontaminována oblast o průměru 180 kilometrů a rázová vlna třikrát obletěla Zemi. Exploze takzvané Car-bomby byla téměř čtyřikrát silnější než nejsilnější americká Castle Bravo odpálená v roce 1954 na atolu Bikini.

Ruské vojenské námořnictvo provedlo další dva testy nových hypersonických střel Cirkon (Zirkon), tentokrát poprvé odpálených z ponorky. Jedna střela byla vypálena z vynořeného plavidla, druhá z hlubiny. Podle ruských agentur to oznámilo ministerstvo obrany, které zkoušky označilo za úspěšné.

V Barentsově moři nedaleko souostroví Nová Země, které patří Rusku, se v pondělí ráno potopila ruská rybářská loď Oněga. Ministerstvo pro mimořádné události informovalo, že se podařilo zachránit jen dva námořníky. Podle agentury TASS se předpokládá, že zbylých sedmnáct členů posádky zřejmě zahynulo.

Jaderná ponorka Kursk se dvěma jadernými reaktory havarovala během manévrů v Barentsově moři 12. srpna 2000. Havárie si vyžádala životy všech 118 členů posádky a otřásla ruskou společností. Dodnes se spekuluje o tom, co nejvážnější nehodu podvodního plavidla za poslední roky způsobilo.

Pondělní neštěstí ruského batyskafu, které si vyžádalo 14 lidských životů, zřejmě zůstane obestřeno tajemstvím. Naznačil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého některé informace týkající se nehody spadají do kategorie maximálního utajení.