Mnoho otázek a žádné odpovědi. Informace o nehodě ruského batyskafu jsou státním tajemstvím

Nahrávám video
Události: Tajemstvím obestřená nehoda ruské ponorky
Zdroj: ČT24

Pondělní neštěstí ruského batyskafu, které si vyžádalo 14 lidských životů, zřejmě zůstane obestřeno tajemstvím. Naznačil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého některé informace týkající se nehody spadají do kategorie maximálního utajení.

Čtrnáct námořníků se při požáru udusilo zplodinami, oheň se podařilo uhasit zbytku posádky. Plavidlo je nyní na vojenské námořní základně v Severomorsku na severozápadě Ruska, kam už dorazil i ruský ministr obrany Sergej Šojgu, aby osobně dohlédl na vyšetřování a informoval prezidenta Vladimira Putina.

Šojgu sice vyzdvihl hrdinství vojáků, kteří zabránili dalšímu šíření požáru a zachránili tím kolegy, víc ale neprozradil. Ani to, o jaké podmořské plavidlo šlo, kolik bylo na palubě lidí, nebo zda měl batyskaf jaderný reaktor.

Ruští námořníci vzdávají poctu kolegům, kteří nepřežili požár v batyskafu
Zdroj: ČT24

Nekomentoval ani to, proč bylo na palubě tolik vysokých šarží. Mezi nimi byl i jeden civilista, zřejmě expert, kterého se podařilo zachránit. „Námořníci se v kritické situaci zachovali hrdinsky. Z oddílu zachváceného ohněm nejprve evakuovali civilního činitele průmyslu, uzavřeli za ním poklop, aby zabránili rozšíření požáru, a sami pak do konce bojovali za přežití lodě,“ oznámil Šojgu.

Oheň podle něj vypukl na „vědecko-výzkumném hlubinném aparátu ruské vojenské námořní flotily“ při výzkumu v ruských teritoriálních vodách Barentsova moře. 

Ruská média spekulují o tom, že šlo o supertajnou jadernou ponorku Lošarik, která provádí výzkum ve velkých hloubkách. O plavidle je známo jen málo podrobností. V roce 2012 se ponorka například podílela na průzkumu, jehož cílem bylo potvrdit ruské nároky na rozšíření hranic svého arktického kontinentálního šelfu. Podle tehdejších oficiálních prohlášení sesbírala vzorky z hloubky 2500 metrů. Běžné ponorky se přitom dokážou ponořit jen do hloubky 600 metrů.

Američtí experti zase tvrdí, že model byl vyvinut i pro vyřazování podmořských kabelů z provozu.

Kreml: Jsou informace, které se nevyzrazují

„Jsou informace, které patří do kategorie státní tajemství a státní tajemství se dodržuje v zájmu státu a státní bezpečnosti. Proto je naprosto normální, že se neodhaluje,“ oznámil mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov.

Lidé na palubě byli podle Peskova „jedineční vojenští specialisté – vysoce kvalifikovaní profesionálové, kteří prováděli důležitý výzkum týkající se zemské hydrosféry“.

Později ministerstvo obrany zveřejnilo seznam obětí. Jsou mezi nimi dva kapitáni, Denis Dolonskij a Nikolaj Filin. Oba získali nejvyšší vyznamenání za misi z roku 2012, která se zabývala měřením mořského dna Arktidy.

Podle vojenského experta Viktora Murachovského k nehodě došlo, když se plavidlo pohybovalo v hloubce 300 metrů. Mezi oběťmi jsou podle něj i dva synové ruských admirálů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn, či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 14 mminutami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 1 hhodinou

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 2 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 4 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 4 hhodinami
Načítání...