Bakterie strana 3 z 5

Kocovina je obávaným nepřítelem většiny lidí, kteří konzumují alkohol. V Česku přitom alkohol odmítá jen 3,6 procenta obyvatel. Skupina čínských vědců přišla s řešením v podobě léku, který už úspěšně vyzkoušela u myší. Popsala to v odborném žurnálu Microbiology Spectrum.

V lékárnách by měl ještě zhruba měsíc chybět penicilin, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s tím, že dodávky se pravděpodobně stabilizují v polovině května. Důvodů nedostatku zásob je podle odborníků víc – firmy špatně odhadly spotřebu, mají problémy ve výrobě a zároveň je víc nemocných než dřív.

Vědci popsali výjimečnou situaci, kdy došlo k nákaze malého dítěte bakterií, která normálně lidi nenapadá. Příběh podle nich dokazuje, jak důležité je znát zoonotické nemoci, které mohou ze zvířat přeskočit na člověka a projevovat se u nich nepředvídatelným způsobem.

U šestnácti lidí, kteří měli zdravotní obtíže po jídle v jedné z asijských restaurací v centru Hradce Králové, byla potvrzena salmonelóza. Krajská hygienická stanice (KHS) Královéhradeckého kraje má k úternímu ránu nahlášeno celkem 46 osob, které měly potíže. Ředitel tamní nemocnice Aleš Herman ale už v pondělí ČT sdělil, že pomoc lékařů vyhledalo na šedesát lidí. Hygienici nařídili uzavření provozovny a její sanitaci. Zástupci restaurace se na Facebooku zákazníkům omluvili.

Vědci možná budou umět zlepšit poporodní růst podvyživených dětí. Nový výzkum totiž ukázal, že pravidelné podávání bakterie mléčného kvašení podpořilo růst podvyživených zvířat. Součástí mezinárodního vědeckého týmu, který na to přišel, byli vedle Francouzů a Němců také čeští odborníci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd (AV) a z Ústavu molekulární genetiky AV.

Geneticky modifikované bakterie by mohly být použity k léčbě obtížně léčitelných nemocí. Vyplývá to z výzkumu zaměřeného na boj proti hrozbě rezistence vůči antibiotikům, který ukázal, že upravené bakterie je u myší možné zacílit na infekce odolné vůči těmto lékům, a způsobit tak, aby na ně zase byly citlivé.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že zajistí pro české pacienty dostatek léků. Pokud to nepůjde jinak, objedná zahraniční alternativy. Teď v lékárnách nejvíc chybí antibiotika, ale i medikamenty na odkašlávání nebo na horečky. Ministerstvo ale říká, že se lidé nemusí ničeho obávat. Problém řešila nově založená pracovní skupina pro dostupnost léků, která se s distributory dohodla na častějším hlášení zásob léků. Resort ministra Vlastimila Válka (TOP 09) zároveň jedná s výrobci o případných mimořádných dodávkách.

Chovatelé by mohli získat příspěvek na vakcinaci prasat. Návrh na dotaci na vakcinaci připravilo ministerstvo zemědělství, má za sebou připomínkové řízení. Očkování má omezit používání antibiotik u těchto zvířat. Oproti léčbě antibiotiky je vakcinace dražší, ale podle ředitele Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Jiřího Bureše je šetrnější. Antibiotika se v některých chovech podávají i preventivně, ale jejich nadměrné užívání způsobuje, že se k nim bakterie stávají rezistentní.

Výzkumníci objevili dosud neznámou imunitní reakci uvnitř nosu, která bojuje proti virům způsobujícím infekce horních cest dýchacích. Další testy odhalily, že tato ochranná reakce je při nižších teplotách výrazně slabší – a to zvyšuje pravděpodobnost nákazy.

Velryby jsou krásné a inteligentní. Podle nových zjištění pomáhají chránit planetu před změnami klimatu. A svou smrtí vytvářejí zcela unikátní ekosystémy, v nichž vzniká fascinující život.

Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zkoumají, jak využít sinice požírající plasty k vyčištění oceánu zamořeného odpadkovými skvrnami, uvedl Ondřej Pěnčík z Ústavu chemie a biochemie této fakulty.

Země má své planetární obránce i ochránce. Mezi ty, kdo ji chrání, patří i mladá vědkyně Chelsi Cassillyová, která pracuje pro NASA v soukromé společnosti Jacobs Space Exploration Group. Jejím úkolem je připravit budoucí vesmírné mise na neviditelné nebezpečí.

Až devadesát procent infekcí, které ve svých ordinacích řeší praktičtí lékaři, je podle lékařky Ludmily Bezdíčkové virových a antibiotika na ně nezabírají. Přesto stále někteří pacienti jejich předepsání vyžadují. Lékaři by měli preferovat ta úzkospektrální jako penicilin, na který není alergie tak častá, jak se lidé domnívají. Často jim je navíc diagnostikovaná nesprávně. Informovali o tom zástupci Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Krvácivá horečka dengue je nebezpečná nemoc, která se dosud vyskytovala téměř výhradně v tropických oblastech. Se stále teplejším počasím v Evropě s ní ale v závěru letošního léta musel bojovat i jih Francie, která už eviduje desítky případů. Úřady se snaží ohrožení snížit postřiky insekticidy, které hubí komáry tygrované, přenašeče této nemoci, píší francouzská média.

V lávových jeskyních, lávových tunelech a geotermálních průduších na Havaji je mnohem větší bakteriální rozmanitost, než vědci očekávali. Tato místa podle studie v časopise Frontiers in Microbiology ukazují, jak mohl v minulosti vypadat život na Marsu a na mladé Zemi.

Australská studie se pokusila lépe popsat nemoc, která po celém světě ničí desítky let žabí populace. Nemoc ovšem nedecimuje všechny druhy žab stejně, podle biologů může být její dopad ovlivněn podobou mikrobiomu u jednotlivých druhů. Takové zjištění by mohlo do budoucna změnit způsob, jak proti nákaze bojovat.

Bakterie se naučily odolávat antibiotikům, takže tyto léky ztrácejí svou sílu. V přírodě ale existuje více látek, které mohou fungovat podobně. Nadějný výzkum, který testuje chemikálie ze zeleniny, vznikl v Izraeli. Vědci zde vyzkoušeli přírodní chemikálii k hojení ran a ve srovnání s léčbou antibiotiky docílili výsledku za poloviční dobu.

Lidé přicházejí o svůj střevní mikrobiom, který se u nich vytvořil během milionů let. Nejrozsáhlejší je tento fenomén v městském prostředí, prozradil nový výzkum.

Mezinárodní vědecký tým objevil největší známou bakterii. Při svém rozměru bezmála jednoho centimetru je tak veliká, že se dá vidět pouhým okem. Přitom ji tvoří jedna velká buňka. Monstrózní mikroorganismus se podobá vláknu a jeho vlastnosti a životní cyklus popsala studie v časopise Science.

Práce osmadvaceti vědeckých týmů v České republice, které studují viry a bakterie, bude podpořená 1,3 miliardy korun z evropských fondů. Vznikne Národní institut virologie a bakteriologie (NIBV), který propojí ústavy Akademie věd ČR, Univerzitu Karlovu a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, Masarykovu univerzitu v Brně a Univerzitu Palackého v Olomouci. Cílem je připravit vědecké poznání na budoucí pandemie.

Dýmějový mor, který ve středověku zahubil nemalou část evropského obyvatelstva, pocházel z Kyrgyzstánu, a nikoliv z Číny, jak se dosud tvrdilo. Uvádí to nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature.

Podle nové studie mají pacienti, kterým jsou v nemocnici předepisována antibiotika, vyšší pravděpodobnost, že dostanou plísňové infekce, protože dochází k narušení imunitního systému ve střevech. Zdravotní rizika by dle autorů výzkumu mohlo snížit používání léků na posílení imunity spolu s antibiotiky.

Přibývá případů kapavky, která je odolná vůči dostupným antibiotikům. Vědci a lékaři se pokoušejí najít co nejrychleji alespoň provizorní řešení. Před odolností bakterií varuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž je to vůbec největší medicínské nebezpečí současnosti.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal v posledních dnech víc pozitivních vzorků na bakterie způsobující tuberkulózu (TBC) než loni za stejné období. Loni od 1. března do 21. dubna zachytila národní referenční laboratoř 39 pozitivních vzorků, letos za stejné období 57.