Bakterie strana 3 z 5

Podle nové studie mají pacienti, kterým jsou v nemocnici předepisována antibiotika, vyšší pravděpodobnost, že dostanou plísňové infekce, protože dochází k narušení imunitního systému ve střevech. Zdravotní rizika by dle autorů výzkumu mohlo snížit používání léků na posílení imunity spolu s antibiotiky.

Přibývá případů kapavky, která je odolná vůči dostupným antibiotikům. Vědci a lékaři se pokoušejí najít co nejrychleji alespoň provizorní řešení. Před odolností bakterií varuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž je to vůbec největší medicínské nebezpečí současnosti.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal v posledních dnech víc pozitivních vzorků na bakterie způsobující tuberkulózu (TBC) než loni za stejné období. Loni od 1. března do 21. dubna zachytila národní referenční laboratoř 39 pozitivních vzorků, letos za stejné období 57.

Vědci objevili bakterie spojené s agresivní rakovinou prostaty. Přestože zatím nejsou schopní říct, jestli jsou bakterie příčinou vzniku této nemoci, věří, že už tento objev by mohl přinést potenciální revoluci v prevenci i léčbě tohoto smrtelného onemocnění.

Mořští biologové prokázali, že čtyřmetrový žralok malohlavý neboli grónský zemřel na meningitidu. Potvrdily to výsledky pitvy. Podle vědců je to velmi překvapivé, protože tato nemoc nebyla u žraloků grónských nikdy pozorována.

Děti žen, které v těhotenství užívaly marihuanu, se kolem pátého roku života častěji potýkaly s nadměrnou tvorbou tuku a zvýšenou hladinou cukru v krvi. Vyplývá to ze studie, o které informoval zpravodajský server CNN. Jednalo se o konopné produkty, které obsahovaly psychoaktivní látku THC (tetrahydrokanabinol) i kanabidiol (CBD), tedy jednu z molekul konopí, která nemá psychotropní účinky.

Vědci z Univerzity Pardubice vymysleli nový systém filtrace vzduchu, který brání přenosu bakterií a virů. Využívá princip pomalého proudění vzduchu přes filtrační tkaninu. Škola zařízení testuje v jedné z učeben a hledá partnera, se kterým by ho mohla instalovat i do dalších veřejných prostor.

Mezinárodní výzkumný tým poprvé vytvořil atlas, který popsal, jaká archea osídlila lidská střeva. O funkci a významu těchto prastarých organismů přitom věda až doposud měla jen minimum informací.

Výzkum několika evropských institucí přinesl nový pohled na ekosystémy, které žijí v lidské kůži. Popsal rozsáhlý okem neviditelný svět bakterií, virů a dalších mikroorganismů, které tvoří zdravou kůži, ale mnohdy také způsobují problémy. A odhalil také vědě doposud neznámé druhy.

Ježci jsou přirozeným přenašečem bakterií zlatého stafylokoka, které odolávají antibiotikům. Rezistence se vyvinula zřejmě během 19. století, nerozvinuly se tedy až po vzestupu užívání antibiotik v lidské a veterinární medicíně. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního týmu vědců s českou účastí, uvedli zástupci České zemědělské univerzity (ČZU). Studii vydal prestižní časopis Nature.

Plasty se hromadí na stále větší části planety. Ukazuje se, že to má dopady i na živé organismy - začínají se tomuto stavu přizpůsobovat. Biologové zjistili, že se mikrobi v oceánech i v půdě po celém světě rychle vyvíjejí tak, aby plasty dokázali strávit. Autoři studie tvrdí, že jejich závěry představují jasný a měřitelný důkaz o tom, jak znečištění plasty dosáhlo až do mikroskopického světa.

Vědci zjistili, že bakterie způsobující černý kašel zřejmě dovede obnovit jeden ze svých genů pokládaných za trvale nefunkční. Pomáhá jí to v adaptaci. Poznatky by mohly přispět k vývoji účinnější vakcíny i k lepšímu zacílení léčby. Za výzkumem stojí vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd (AV).

Vědci z Velké Británie a ze Světové zdravotnické organizace (WHO) varují před běžnou a široce rozšířenou bakterií – může podle nich vážně poškodit těhotné a jejich děti. V nové zprávě zveřejněné tento týden expertní skupina uvedla, že se bakterie značně podceňuje: odhaduje, že infekce způsobené streptokokem skupiny B byly v loňském roce celosvětově spojeny se 46 tisíci mrtvě narozenými dětmi, 91 tisíci úmrtími novorozenců a více než půl milionem předčasných porodů. Tato čísla jsou podle odborníků natolik hrozivá, že WHO a její partneři vyzývají k vytvoření vakcíny pro matky, která by u nich tomuto bakteriálnímu onemocnění zabránila.

Počet úmrtí na tuberkulózu loni celosvětově poprvé za více než deset let vzrostl. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO). Do značné míry za to podle ní mohla covidová pandemie. Méně lidí s tuberkulózou bylo testováno a léčeno, protože zdroje byly soustředěny na boj s covidem-19.

Spotřeba antibiotik v Česku vzrostla za třicet let více než o pětinu. Většinu antibiotik předepíšou lékaři v ambulancích, přičemž až polovina se podává nesprávně. Nadužívání antibiotik přispívá k tomu, že bakterie přestávají na účinek těchto léků reagovat a stávají se rezistentní, informovala vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika na Státním zdravotním ústavu (SZÚ) Helena Žemličková.

Většina dětí, ale i překvapivé množství dospělých, nemá ráda košťálovou zeleninu, jako je brokolice, květák, zelí nebo růžičková kapusta. Protože jsou velmi zdravé, rodiče je svým dětem rádi dávají, ale musí překonávat jejich odpor. Australští vědci teď popsali, proč je košťálová zelenina tak nepopulární.

Bakterie odolné proti antibiotikům se dostaly i k medvědům, kteří žijí stovky kilometrů od lidí. Pronikly tam nečekaně rychle, ukázal rozsáhlý výzkum ze Švédska.

Bifidobakterie ve střevech primátů se liší druh od druhu, popsal mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i čeští experti. Výzkum by mohl pomoci lépe pochopit jejich funkce i u lidí – a třeba i využít pro lepší léčiva.

Pavoučí vlákno je považováno za nejpevnější a nejodolnější materiál na Zemi. Velmi dlouho se nedařilo vytvořit pomocí technologie nic lepšího, teď ale američtí vědci naučili bakterie, aby vyrobily vlákna ještě pevnější. O přelomu informovali v odborném časopise ACS Nano.

Zatím se šíření bakterií spojených s odolností proti všem antibiotikům spojovalo nejvíce s nemocničním prostředím. Nový výzkum teď ale varuje před další možnou cestou: krmivem pro psy.

Na zemské oběžné dráze se v současnosti nachází 128 malých chobotnic. Vědci je tam vyslali v rámci studie UMAMI (Understanding of Microgravity on Animal-Microbe Interactions), která se snaží zjistit, jak pobyt v mikrogravitaci ovlivňuje mikrobiomy živočichů.

Vědci našli ostatky člověka, jenž aspiruje na označení nejstarší známá oběť moru. Nejnovější poznatky naznačují, že se bakterií způsobující tuto nemoc infikoval mladý muž, který zemřel před zhruba 5300 lety na území dnešního Lotyšska. „Je to nejstarší známá oběť moru, kterou máme,“ uvedl Ben Krause-Kyora z univerzity v německém Kielu.

Vědci z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zjišťují, jak zastavit zvyšování odolnosti vůči antibiotikům, které způsobuje zinek preventivně podávaný selatům po odstavení od prasnic.

Veterináři v Blatné na Strakonicku odhalili, že kuřecí maso použité k výrobě asi 1,5 tuny kebabů obsahovalo salmonelu. Žádný z polotovarů se ale na trh nakonec nedostal. Provozovateli hrozí ve správním řízení pokuta až 50 milionů korun, uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.