Bakterie strana 4 z 5

Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší disertační práce a zároveň Uznání poroty za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala mladá vědkyně Kateřina Snopková z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V oceněné práci analyzovala nově popsané bakteriociny, tedy jedy, které bakterie vytvářejí k ničení své konkurence.

Podle nové studie vídeňských vědců se v teplejších půdách vyskytuje větší rozmanitost aktivních mikrobů. Protože dosavadní poznání o životě mikroorganismů není pro vědce dostatečné a protože půda současně skýtá největší světovou zásobárnu uhlíku, od nového zjištění si slibují, že jim pomůže lépe modelovat budoucnost s vyššími teplotami.

Podle nové americké studie na mrtvá těla rychle působí unikátní skupina asi dvaceti mikrobů, kteří zahajují proces rozkladu těla. Forenzní vědci by toho mohli využít pro lepší určení toho, jak dlouho je člověk mrtvý.

Legionelózou, onemocněním způsobeným bakteriemi legionelly, onemocnělo letos v lednu 44 lidí. Jeden z nich nákazu nepřežil, sdělil ČT Státní zdravotní ústav. Oproti loňskému lednu je nárůst více než dvojnásobný. Tehdy se legionelózou v celé republice nakazilo dvacet lidí.

Skupina vědců švýcarské farmaceutické firmy Roche zkoumá slibný objev nové třídy antibiotik, která fungují i proti obtížně léčitelným infekcím způsobeným velmi odolnými bakteriemi. O výsledcích studie léku s názvem Zosurabalpin informoval časopis Nature. Podle odborníků nová látka dokáže ničit bakterie Acinetobacter baumannii, které si vypěstovaly rezistenci proti mnoha známým a obvykle užívaným antibiotikům, a jsou proto považovány za velkou hrozbu.

V Africe podle nové studie zemřelo na bakterie odolné vůči antibiotikům za jeden rok více než čtvrt milionu lidí a další milion úmrtí byl s tímto problémem známým jako antimikrobiální rezistence (AMR) spojený. Světová zdravotnická organizace pokládá situaci za bezprecedentní hrozbu.

Neschválený výzkum, který dokázal obejít zákony o regulaci léků, chce příští rok uvést na trh přípravek, který má člověka zbavit navždy zubního kazu. Nahradí totiž bakterie, jež kazy způsobují, za geneticky upravenou variantu. Ta nevyrábí jako odpad kyselinu, a nepoškozuje tak sklovinu.

Čína se už několik týdnů potýká s velkým množstvím dětských hospitalizací. Podle vyjádření, které na konci minulého týdne poskytla Světové zdravotnické organizaci, jsou způsobené bakterií Mycoplasma pneumoniae, která způsobuje nemoc nazývanou suchý nebo také studený zápal plic. Tento týden informují o zvýšené nemocnosti tímto patogenem už i evropské státy.

Nový objev čínsko-australského vědeckého týmu ukazuje, jak vypadá základ potravinové pyramidy na nejhlubším místě oceánů. V Mariánském příkopu se jim podařilo objevit virus, který se množí v hlubokomořské bakterii a je dokonale adaptovaný na existenci ve světě věčné temnoty.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byla nositelka Nobelovy ceny za chemii Emmanuelle Charpentierová, spoluautorka nástroje nazývaného genetické nůžky. Ty přinesly revoluční změnu do biologie i medicíny – umožňují totiž cíleně měnit geny a díky tomu se brzy mohou stát minulostí nemoci jako třeba srpkovitá anémie.

Legionella působí v těchto dnech problémy v Polsku, kde si vyžádala životy už čtrnácti lidí. Vědci tuto bakterii objevili teprve před čtyřiceti lety, v případu, který vyvolal ve Spojených státech paniku.

Počet obětí bakterie legionella ve městě Rzeszów na jihovýchodě Polska stoupl na devět. Nákaza se zároveň objevila v dalších dvou regionech – v sousedním Malopolsku a ve Velkopolsku na opačném konci země. Uvedla to v pondělí na svém webu zpravodajská televize TVN 24. Šíření nákazy začala vyšetřovat i kontrarozvědka ABW.

Počet obětí nákazy bakterií legionella v Rzeszówě na jihovýchodě Polska stoupl na sedm. Informovala o tom agentura PAP s odvoláním na místní úřady. Šířením nákazy se zabývá krizový štáb a hygienici pátrají po zdroji, který zatím zůstává neznámý. Jednou z možností je městská vodovodní síť. Odborníci provedli testy v městském vodovodním systému, jejich výsledky mají být v pondělí. Šíření nákazy vyšetřuje i kontrarozvědka ABW, která prověřuje, zda nejde o úmyslný zásah do vodovodního systému.

Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a tisíc nemocných se syfilis v Česku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale obraz západního světa ve druhé dekádě jednadvacátého století. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích – a samozřejmě klimatické změny – přispěly situaci, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico. K tomu se přidává stále větší odolnost bakterií vůči antibiotikům, což znamená, že jedno z nejvíce převratných léčiv za posledních sto let je ohroženo.

Půda je druhově nejbohatší prostředí na světě, žije v ní devadesát procent hub, pětaosmdesát procent rostlin a více než padesát procent bakterií. Popsal to mezinárodní vědecký tým ve studii, podle které je na půdě závislých zřejmě celkem přes polovinu organismů.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila dvě šarže zmraženého kuřecího masa se salmonelou. Inspektoři vzorek masa původem z Ukrajiny v obou případech odebrali v provozovně JIP východočeská, jednou v Českých Budějovicích a podruhé v Harrachově na Jablonecku. Provozovatelům nařídili neprodlené stažení šarží z tržní sítě, uvedl v tiskové zprávě mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Floridské pláže zaplavují chuchvalce ze zhruba osm tisíc kilometrů široké chaluhové masy, která pluje Atlantským oceánem. Hromady rozkládajících se řas představují vážná zdravotní rizika. Jsou totiž plné bakterií z rodu Vibrio, které mohou způsobit sepsi a následně i odumírání měkkých tkání. Znepokojivé zjištění může také ohrozit letní turistickou sezonu, hroudy nahnědlých rostlin totiž provází štiplavý zápach podobný hnijícím vejcím.

Kdyby se povedlo vědcům najít mikroorganismy, které při pokojové teplotě samy rozkládají umělé hmoty, velmi rychle by to pomohlo vyřešit problém s nekonečnými skládkami. Podle švýcarské studie takové bakterie skutečně existují – experti je našli v Alpách či v Arktidě.

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) nepodá dovolání v případu úhrad pro společnost Chambon. Podnět k dovolání podalo dozorující Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. NSZ jej nyní odložilo, sdělil České televizi jeho mluvčí Petr Malý. Případ tak definitivně končí. Odvolací soud v kauze letos pravomocně osvobodil všech pět obžalovaných, mezi nimi i podnikatele a lobbistu Romana Janouška.

Kocovina je obávaným nepřítelem většiny lidí, kteří konzumují alkohol. V Česku přitom alkohol odmítá jen 3,6 procenta obyvatel. Skupina čínských vědců přišla s řešením v podobě léku, který už úspěšně vyzkoušela u myší. Popsala to v odborném žurnálu Microbiology Spectrum.

V lékárnách by měl ještě zhruba měsíc chybět penicilin, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s tím, že dodávky se pravděpodobně stabilizují v polovině května. Důvodů nedostatku zásob je podle odborníků víc – firmy špatně odhadly spotřebu, mají problémy ve výrobě a zároveň je víc nemocných než dřív.

Vědci popsali výjimečnou situaci, kdy došlo k nákaze malého dítěte bakterií, která normálně lidi nenapadá. Příběh podle nich dokazuje, jak důležité je znát zoonotické nemoci, které mohou ze zvířat přeskočit na člověka a projevovat se u nich nepředvídatelným způsobem.

U šestnácti lidí, kteří měli zdravotní obtíže po jídle v jedné z asijských restaurací v centru Hradce Králové, byla potvrzena salmonelóza. Krajská hygienická stanice (KHS) Královéhradeckého kraje má k úternímu ránu nahlášeno celkem 46 osob, které měly potíže. Ředitel tamní nemocnice Aleš Herman ale už v pondělí ČT sdělil, že pomoc lékařů vyhledalo na šedesát lidí. Hygienici nařídili uzavření provozovny a její sanitaci. Zástupci restaurace se na Facebooku zákazníkům omluvili.

Vědci možná budou umět zlepšit poporodní růst podvyživených dětí. Nový výzkum totiž ukázal, že pravidelné podávání bakterie mléčného kvašení podpořilo růst podvyživených zvířat. Součástí mezinárodního vědeckého týmu, který na to přišel, byli vedle Francouzů a Němců také čeští odborníci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd (AV) a z Ústavu molekulární genetiky AV.