Bakterie strana 4 z 5

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo pomocí upravených komárů snížit v jedné oblasti Indonésie počet případů horečky dengue o 77 procent. Využili přitom hmyz, který nakazili „zázračnými“ bakteriemi, které snižují schopnost komárů tuto nemoc šířit.

Složení mikrobiomu může u nejmenších dětí ovlivňovat, jak se dokážou vypořádat se stresovou situací. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Střevní bakterie tak podle vědců zřejmě mohou hrát důležitou roli při neurologickém vývoji.

Vědci v obřím mezinárodním projektu prozkoumali 60 měst po celém světě – studovali v nich, jak vypadá jejich městský mikrobiom. Analyzovali vzorky odebrané ze systémů veřejné dopravy a nemocnic a z nich identifikovali obrovské množství mikrobiálních druhů – včetně tisíců virů a bakterií. Ukázalo se, že každé město má složení mikrobiomu unikátní, autoři práce ho přirovnávají k otiskům prstů.

Američtí vědci zveřejnili výsledky studie, která zkoumala, zda jsou do mateřského mléka žen schopné pronikat takzvané „věčné chemikálie“. Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) tuto přezdívku získaly proto, že se jen velmi obtížně rozkládají.

Výzkumníci z izraelské Ben-Gurionovy univerzity společně s americkými a německými kolegy vyvinuli novou „molekulární pinzetu“ pro boj s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Ty představují jednu z největších hrozeb veřejnému zdraví.

Sibiř je i dnes z velké části panenská příroda a člověk je tu stále jen hostem. A přesto se už i tam objevilo zamoření mikročásticemi plastů. Obsahují je totiž sněhové srážky, poté z nich mikroplasty pronikají do spodních vod. Koloběh plastů na Sibiři se teď snaží zmapovat vědci z Tomské státní univerzity.

Používání herbicidů může v půdě zvýšit množství bakterií, jež jsou odolné vůči antibiotikům. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Molecular Biology and Evolution. Problém podle vědců může představovat i malé množství těchto přípravků.

Vědci z Mendelovy univerzity testují speciální bakterie z africké pouště, které dokážou produkovat velké množství antibiotik. Ta by mohla účinkovat proti onemocněním révy vinné, jako je například Petriho choroba nebo takzvaná ESCA. Jejich následky stojí vinohradníky ročně 150 milionů korun. To ještě umocňují období sucha.

Dým z lesních požárů se může stát prostředím, přes které se šíří nejrůznější druhy mikrobů a plísní – některé mohou přispívat k šíření různých nemocí. Upozornila na to nová studie, kterou publikoval časopis Science. Podle vědců je proto naléhavě nutné, aby se úřady na sledování kouře z čím dál častějších požárů více zaměřily.

Čeští výzkumníci vyvinuli nový typ papíru, který likviduje bakterie, viry a kvasinky. Zvolili technologii, kterou výrobci obdobných papírů dosud nevyužívali. Nový postup podle vědců z Akademie věd ČR (AV) zlepšuje kvalitu výrobku, který nazvali „anticovid papír“, neboť účinně ničí i nový typ koronaviru. Využití papíru může v budoucnu snížit riziko infekcí při manipulaci s bankovkami, ceninami a různými dokumenty. Je vhodný i pro archivaci, uvedli zástupci AV.

Děti mladší dvou let, které užívají antibiotika, mají větší riziko vzniku astmatu, různých alergií a ekzémů nebo obezity. Hrozí také, že se u nich snáze rozvine nesnášenlivost vůči lepku a poruchy pozornosti. Poukázala na to nová studie publikovaná v časopise Mayo Clinic Proceedings.

Vědci poprvé popsali, že divoce žijící šimpanzi se v Africe nakazili leprou. Nikdo neví, jak se na ně mohla přenést a co bylo jejím zdrojem.

Vědci poprvé poukázali na možnou spojitost mezi množstvím mikroorganismů ve střevech a používáním běžných úklidových prostředků v domácnostech. Novou studii publikoval časopis Environmental Science and Technology Letters.

Častá konzumace jednoduchých cukrů by mohla vést ke vzniku či horšímu průběhu některých onemocnění zažívacího ústrojí. Poukázala na to studie uskutečněná na myších, kterou publikoval časopis Science Translational Medicine. Ve střevech hlodavců totiž vědci po pravidelném podávání sladkých roztoků našli větší množství „škodlivých“ bakterií.

Přerovu se podařilo zbavit koupaliště Laguna letitých nánosů bahna pomocí speciální bakteriální směsi. Díky aplikaci ze dna zmizelo tisíc osm set krychlových metrů bahna. Nánosy bahna v Laguně už řadu let odrazují obyvatele od koupání v této kdysi oblíbené nádrži v rekreační zóně města. Vyčištění dna o rozloze dva a tři čtvrtě hektaru stálo zhruba dvě stě tisíc korun. Vyšlo tak mnohem levněji než dříve používané čištění bagrem.

Unikátní jev, ke kterému dochází při smrti bakteriální buňky, se podařilo popsat vědcům z Mikrobiologického ústavu Akademie věd pod vedením Libora Krásného ve spolupráci s kolegy z Ústavu molekulární biologie Slovenské akademie věd. Objev publikovali v odborném časopise Nature Communications.

Vědci našli nový způsob, jak laserovými paprsky za několik minut analyzovat schopnost bakteriofágů potlačit infekci, která odolává antibiotikům. Na metodě pracovali odborníci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR v Brně s kolegy z dalších institucí. Dosud používané diagnostické metody jsou pomalejší, výsledky přinášejí v rozmezí několika hodin až dní.

Experiment, který tři roky probíhal na Mezinárodní vesmírné stanici, přinesl důkazy, že některé druhy bakterií umí dlouhodobě přežívat i v kosmu – nevadí jim ani radiace, ani chlad, ani nedostatek vzduchu. Vědci výsledek považují za důkaz takzvané panspermické teorie.

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity popsali způsob, jakým umí buňky využít takzvané bakteriofágy, tedy viry, které je napadají, k přenosu své vlastní DNA. Popis struktury částice označované jako GTA (gene transfer agent) a mechanismy, které těmto částicím brání, aby znovu napadaly buňky, zveřejnil časopis Nature Communcations.

Když v šedesátých letech dvacátého století americký mikrobiolog Thomas Brock studoval horké prameny v národním parku Yellowstone, narazil na zvláštní druh mikrobů, které právě v tomto nehostinném prostředí dokážou přežívat. Tehdy nemohl tušit, že právě tyto pozoruhodné organismy se stanou hlavní zbraní lidstva v boji proti novému koronaviru.

Do mezinárodního projektu výzkumu antibiotikové rezistence se zapojili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Tým z Katedry biochemie zkoumá senzory bakterií a pracuje na vývoji rychlejší metody pro zjištění patogenů.

Tým vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) objevil za pomoci umělé inteligence antibiotikum halicin, které nejenže zabírá proti řadě velice rezistentních bakterií, ale činí tak i novým způsobem – primárně totiž ničí jejich schopnost uchovávat si energii.

Bakterie odolné vůči antibiotikům jsou postrachem lékařů i zoologů. Čím více lidé těchto léků užívají, tím lépe jsou bakterie vybaveny čelit jejich účinkům. Důsledky už pociťuje i říše zvířat včetně ohrožených nosorožců v Africe. Hrozí jim například tuberkulóza.

Dopravní podnik města Brna testuje ve svých vozech speciální antibakteriální nanonástřik. Chce tím zamezit přenosu bakteriálních a kvasinkových infekcí v městské hromadné dopravě. Přípravek pracovníci podniku testují ve dvou tramvajích, které už po městě jezdí. Další přidají za dva měsíce až po vyhodnocení vzorků v laboratoři. Postřik ničí jen bakterie, a nikoliv viry; na chřipku se tak nevztahuje.