Bakterie strana 4 z 5

Tým japonských a španělských odborníků na klima, zdraví a atmosféru zjistil, že vysoko v zemské atmosféře se nachází velké množství živých hub a bakterií. Ve své studii zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences skupina odebrala vzorky vzduchu z nadmořských výšek tisíc až tři tisíce metrů.

Ve čtyřech obcích u Pelhřimova je voda z vodovodu pitná pouze po převaření, protože v ní byl při odběru kontrolních vzorků zjištěný nadlimitní počet bakterií. Jedná se o obce Rybníček, Chvojnov, Útěchovičky a Služátky, které jsou napojené na vodojem Chvojnov. Opatření platí do odvolání, uvedla mluvčí krajské hygienické stanice Jana Böhmová. Vodovod podle hygieniků zásobuje okolo 230 obyvatel.

Bakterie se v lidských ústech rozmnožují raketovou rychlostí. Vytvářejí jakési ježky, pomocí nichž se pak šíří další druhy mikroorganismů. Dohromady tak vzniká bohatý a pro člověka nebezpečný zubní plak.

Viry jsou odolné, přizpůsobivé a extrémně množivé. A současně jsou extrémně pomalé. Ale jejich přizpůsobivost jim pomohla to vyřešit, ukázal nový výzkum. „Ochočili“ si totiž červy, které využívají k pohybu krajinou.

Warleighský jez na řece Avoně na jihu Británie je v létě oblíbeným místem pro koupání. A to i přesto, že řeka bývá často zanesená bakteriemi a jinými škodlivinami. Nyní na něm kvalitu vody střeží umělá inteligence (AI) propojená s vodní plochou pomocí senzorů. Pár kliknutí v mobilu a je zřejmé, že voda je bezpečná. Údaje ze senzorů AI vyhodnocuje v reálném čase. Vývojáři z britského start-upu UnifAI Technology ji plánují nasazovat na stále více řek a pláží.

Významný krok vpřed v potírání bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči antibiotikům, udělali vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Navrhli s pomocí počítačové simulace speciální peptidy, které jsou schopné prolomit ochrannou membránovou bariéru vytvořením pórů soudkovitého tvaru. Výsledky jejich výzkumu jsou zároveň příslibem pro alternativní léčbu rakovinotvorných onemocnění.

Letní vedra vybízejí k tomu, aby se člověk zchladil v rybníce nebo přehradě, bohužel ale také znamenají zvýšené riziko výskytu různých choroboplodných zárodků ve vodě, které mohou prázdniny ošklivě zkomplikovat. Nejčastěji hrozí střevní potíže nebo zánětlivá onemocnění uší a očí. Nezpůsobují je ale jen dobře známé sinice. Na první pohled člověk některé patogenní organismy pozná jen těžko, proto se vyplatí vždy sledovat aktuální informace hygieniků.

Rozšířená bakterie je stále odolnější vůči těm nejsilnějším antibiotikům a zřejmě se šíři více, než jsou si lékařské orgány vědomé. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto vyzývá k posílení dohledu nad tímto mikroorganismem.

Kvalitu vody ve vodovodní síti ohrožují toto léto vedra, silné bouřky, lidé, kteří porušují zákazy, a dokonce i rybáři. V létě se totiž mnohem častěji čerpá voda z povrchových zdrojů, jako jsou přehrady a řeky. V nich se přitom v tomto období objevuje také víc sinic, bakterií nebo kalu.

V motolské nemocnici se začal využívat nový typ katetru, který by měl pacienty mnohem lépe ochránit před nebezpečnými bakteriálními infekcemi. Jeho autoři věří, že je tak dobrý, aby se mohl začít využívat prakticky všude.

Objevit látky, které umí ničit bakterie, je věc buď náhody – jako tomu bylo u penicilinu – anebo desítek let nesmírně náročné práce. Vědci teď našli třetí cestu: využili umělou inteligenci. A uspěli.

Tým vědců z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity odhalil, jak se bakterie adaptují na nové zdroje uhlíku a energie. Vyvinul účinný postup, který umožňuje proces urychlit a využít v moderních biotechnologiích při produkci užitečných látek.

Už šest lidí se letos nakazilo meningokovou bakterií a skončilo v nemocnici. Devatenáctiměsíční neočkovaný chlapec zemřel. Po covidovém útlumu očekávají specialisté nárůst podobných případů. U rizikové skupiny adolescentů teď pojišťovny rozšířily úhradu vakcín.

Nejčastějším typem hvězd v naší galaxii jsou červení trpaslíci. A právě jejich světlo by mohlo být podle vědců mimořádně vhodné pro růst fialových bakterií. Pokud by astronomové pátrali po stopách této barvy, mohli by tam odhalit stopy života, navrhuje studie.

Vážným průběhem zápalu plic trpí čím dál víc dětí v Česku. Shodují se na tom nemocnice, které ČT oslovila. Za zesílení agresivních projevů mohou především invazivní bakterie, které mají vyšší odolnost vůči očkování. Děti tak často končí na plicních ventilátorech nebo podstupují operace.

V parném létě roku 2017 se na dětském oddělení nemocnice Omori v Tokiu rozšířily bakterie, které byly odolné vůči antibiotikům. Přes veškerou snahu se je nedařilo z nemocničního prostředí dostat pryč. Sebelepší hygienická opatření nefungovala skoro půl roku, bakteriemi se nakazily další a další děti – až do podzimu.

Černý kašel se letos šíří nejvíc od doby, kdy se u nás proti této nemoci začalo očkovat. Je proto velmi pravděpodobné, že se s ním v nějaké podobě setká téměř každý obyvatel Česka. Na následujících řádcích nabízíme informace mimo jiné o tom, jak se tato choroba šíří či jak nebezpečná vlastně může být.

Olomoucká radnice nechala pomocí bakteriálního přípravku preventivně zlikvidovat početné komáří larvy v Černovírském lese, aby před obtížným hmyzem ochránila obyvatele městských částí Černovír, Chválkovice, Pavlovičky a Týneček. Informovala o tom mluvčí magistrátu Jana Doleželová. Lužní lesy v této části Olomouce jsou na jaře líhništěm komárů, letos jsou podmínky pro vývoj larev příhodné.

S rostoucími teplotami se o víkendu zvýší aktivita klíšťat. Ta se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyšplhá na 3. stupeň, který představuje střední riziko napadení. Obezřetní by měli být lidé v lesích, ale i městských parcích. Nejčastěji se lidé nakazí bakteriemi lymeské borreliózy. Ta se od začátku roku podle dat Státního zdravotního ústavu potvrdila ve více než třech stovkách případů.

Když se lidé poprvé usadili a začali se věnovat zemědělství, změnilo to nejen jejich stravu, ale také to přineslo do té doby neznámé zdravotní hrozby. Konkrétně záplavu bakterií, proti nimž tehdejší kultury neměly obranu.

Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší disertační práce a zároveň Uznání poroty za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala mladá vědkyně Kateřina Snopková z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V oceněné práci analyzovala nově popsané bakteriociny, tedy jedy, které bakterie vytvářejí k ničení své konkurence.

Podle nové studie vídeňských vědců se v teplejších půdách vyskytuje větší rozmanitost aktivních mikrobů. Protože dosavadní poznání o životě mikroorganismů není pro vědce dostatečné a protože půda současně skýtá největší světovou zásobárnu uhlíku, od nového zjištění si slibují, že jim pomůže lépe modelovat budoucnost s vyššími teplotami.

Podle nové americké studie na mrtvá těla rychle působí unikátní skupina asi dvaceti mikrobů, kteří zahajují proces rozkladu těla. Forenzní vědci by toho mohli využít pro lepší určení toho, jak dlouho je člověk mrtvý.

Legionelózou, onemocněním způsobeným bakteriemi legionelly, onemocnělo letos v lednu 44 lidí. Jeden z nich nákazu nepřežil, sdělil ČT Státní zdravotní ústav. Oproti loňskému lednu je nárůst více než dvojnásobný. Tehdy se legionelózou v celé republice nakazilo dvacet lidí.