Podle nové americké studie na mrtvá těla rychle působí unikátní skupina asi dvaceti mikrobů, kteří zahajují proces rozkladu těla. Forenzní vědci by toho mohli využít pro lepší určení toho, jak dlouho je člověk mrtvý.
Ekosystém lidské smrti. Vědci popsali dvacet mikrobů, kteří přicházejí, když člověk odejde
Ať už člověk zemře kdekoliv, kdykoliv a v jakékoliv věku, na jeho tělo se vždy přichytí stejná skupina bakteriálních a houbových organismů a začne ho rozkládat.
Podle autorů studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Microbiology, se toto zvláštní ekologické společenství vytváří nejen u lidí, ale u většiny savců. Neobjevuje se ale ve sterilním prostředí, kde nedochází k přirozenému rozkladu.
„Viděli jsme, že podobné mikroby se během rozkladu objevují v podobnou dobu. A to bez ohledu na všechny vnější proměnné, na které si vzpomenete,“ uvedla mikrobioložka Jessica Metcalfová z Coloradské státní univerzity. Tato studie hodnotila šestatřicet mrtvol ve třech specializovaných forenzně antropologických zařízeních. Zjistila, že dvacet specializovaných rozkladačů se objevilo na každé z nich v průběhu tří týdnů – bez ohledu na podmínky, v nichž byla těla uchovávána. Podle vědců se mikrobi na těla dostali pravděpodobně přes hmyz.
Nejslavnějším a nejstarším forenzně antropologickým výzkumným zařízením světa je Body Farm na University of Tennessee v Knoxville. Vznikla už roku 1972 a dnes leží na rozloze 10 tisíc metrů čtverečních. Pozemek je obehnaný žiletkovým drátem a ukrývá stovky těl různých druhů organismů (zejména lidských) v různém stupni rozkladu.
Těla jsou zde vystavena různým způsobům tlení, aby vědci mohli získat co nejvíce poznatků o rozkladu za různých podmínek.
Mikrobi tvoří nezbytný základ pro procesy koloběhu živin. Rozkládají totiž odumřelé rostlinné a živočišné látky, jež pak následně obohacují půdu, kterou využívají nové rostliny a houby ke svému růstu. A z těchto rostlin a hub zase získávají energii vyšší organismy.
Podle Metcalfové je největší přínos tohoto výzkumu v zemědělství. Otevírá totiž spoustu nových úhlů pro pochopení toho, jak funguje proces vstřebávání živin při rozkladu obratlovců. Ale současně se podle ní nabízejí i možnosti ve forenzní vědě, tedy při vyšetřování trestných činů. Navrhuje, že toto jedinečné společenství rozkladačů by se dalo využít pro velmi přesný výpočet doby úmrtí. Nabízí se „nakrmit“ těmito daty nějakou umělou inteligenci, která by potom vyšetřovatelům mohla pomáhat přímo v terénu.
„Když se vyšetřují místa úmrtí, existuje jenom velmi málo typů fyzických důkazů, u kterých můžete zaručit, že budou přítomny pokaždé,“ doplnil forenzní vědec z Chaminade University of Honolulu David Carter. „Nikdy nevíte, jestli se najdou otisky prstů, krvavé skvrny nebo kamerové záznamy. Ale mikrobi tam budou vždycky.“
