Bakterie strana 5 z 5

Počet úmrtí na tuberkulózu loni celosvětově poprvé za více než deset let vzrostl. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO). Do značné míry za to podle ní mohla covidová pandemie. Méně lidí s tuberkulózou bylo testováno a léčeno, protože zdroje byly soustředěny na boj s covidem-19.

Spotřeba antibiotik v Česku vzrostla za třicet let více než o pětinu. Většinu antibiotik předepíšou lékaři v ambulancích, přičemž až polovina se podává nesprávně. Nadužívání antibiotik přispívá k tomu, že bakterie přestávají na účinek těchto léků reagovat a stávají se rezistentní, informovala vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika na Státním zdravotním ústavu (SZÚ) Helena Žemličková.

Většina dětí, ale i překvapivé množství dospělých, nemá ráda košťálovou zeleninu, jako je brokolice, květák, zelí nebo růžičková kapusta. Protože jsou velmi zdravé, rodiče je svým dětem rádi dávají, ale musí překonávat jejich odpor. Australští vědci teď popsali, proč je košťálová zelenina tak nepopulární.

Bakterie odolné proti antibiotikům se dostaly i k medvědům, kteří žijí stovky kilometrů od lidí. Pronikly tam nečekaně rychle, ukázal rozsáhlý výzkum ze Švédska.

Bifidobakterie ve střevech primátů se liší druh od druhu, popsal mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i čeští experti. Výzkum by mohl pomoci lépe pochopit jejich funkce i u lidí – a třeba i využít pro lepší léčiva.

Pavoučí vlákno je považováno za nejpevnější a nejodolnější materiál na Zemi. Velmi dlouho se nedařilo vytvořit pomocí technologie nic lepšího, teď ale američtí vědci naučili bakterie, aby vyrobily vlákna ještě pevnější. O přelomu informovali v odborném časopise ACS Nano.

Zatím se šíření bakterií spojených s odolností proti všem antibiotikům spojovalo nejvíce s nemocničním prostředím. Nový výzkum teď ale varuje před další možnou cestou: krmivem pro psy.

Na zemské oběžné dráze se v současnosti nachází 128 malých chobotnic. Vědci je tam vyslali v rámci studie UMAMI (Understanding of Microgravity on Animal-Microbe Interactions), která se snaží zjistit, jak pobyt v mikrogravitaci ovlivňuje mikrobiomy živočichů.

Vědci našli ostatky člověka, jenž aspiruje na označení nejstarší známá oběť moru. Nejnovější poznatky naznačují, že se bakterií způsobující tuto nemoc infikoval mladý muž, který zemřel před zhruba 5300 lety na území dnešního Lotyšska. „Je to nejstarší známá oběť moru, kterou máme,“ uvedl Ben Krause-Kyora z univerzity v německém Kielu.

Vědci z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zjišťují, jak zastavit zvyšování odolnosti vůči antibiotikům, které způsobuje zinek preventivně podávaný selatům po odstavení od prasnic.

Veterináři v Blatné na Strakonicku odhalili, že kuřecí maso použité k výrobě asi 1,5 tuny kebabů obsahovalo salmonelu. Žádný z polotovarů se ale na trh nakonec nedostal. Provozovateli hrozí ve správním řízení pokuta až 50 milionů korun, uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo pomocí upravených komárů snížit v jedné oblasti Indonésie počet případů horečky dengue o 77 procent. Využili přitom hmyz, který nakazili „zázračnými“ bakteriemi, které snižují schopnost komárů tuto nemoc šířit.

Složení mikrobiomu může u nejmenších dětí ovlivňovat, jak se dokážou vypořádat se stresovou situací. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Střevní bakterie tak podle vědců zřejmě mohou hrát důležitou roli při neurologickém vývoji.

Vědci v obřím mezinárodním projektu prozkoumali 60 měst po celém světě – studovali v nich, jak vypadá jejich městský mikrobiom. Analyzovali vzorky odebrané ze systémů veřejné dopravy a nemocnic a z nich identifikovali obrovské množství mikrobiálních druhů – včetně tisíců virů a bakterií. Ukázalo se, že každé město má složení mikrobiomu unikátní, autoři práce ho přirovnávají k otiskům prstů.

Američtí vědci zveřejnili výsledky studie, která zkoumala, zda jsou do mateřského mléka žen schopné pronikat takzvané „věčné chemikálie“. Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) tuto přezdívku získaly proto, že se jen velmi obtížně rozkládají.

Výzkumníci z izraelské Ben-Gurionovy univerzity společně s americkými a německými kolegy vyvinuli novou „molekulární pinzetu“ pro boj s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Ty představují jednu z největších hrozeb veřejnému zdraví.

Sibiř je i dnes z velké části panenská příroda a člověk je tu stále jen hostem. A přesto se už i tam objevilo zamoření mikročásticemi plastů. Obsahují je totiž sněhové srážky, poté z nich mikroplasty pronikají do spodních vod. Koloběh plastů na Sibiři se teď snaží zmapovat vědci z Tomské státní univerzity.

Používání herbicidů může v půdě zvýšit množství bakterií, jež jsou odolné vůči antibiotikům. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Molecular Biology and Evolution. Problém podle vědců může představovat i malé množství těchto přípravků.

Vědci z Mendelovy univerzity testují speciální bakterie z africké pouště, které dokážou produkovat velké množství antibiotik. Ta by mohla účinkovat proti onemocněním révy vinné, jako je například Petriho choroba nebo takzvaná ESCA. Jejich následky stojí vinohradníky ročně 150 milionů korun. To ještě umocňují období sucha.

Dým z lesních požárů se může stát prostředím, přes které se šíří nejrůznější druhy mikrobů a plísní – některé mohou přispívat k šíření různých nemocí. Upozornila na to nová studie, kterou publikoval časopis Science. Podle vědců je proto naléhavě nutné, aby se úřady na sledování kouře z čím dál častějších požárů více zaměřily.

Čeští výzkumníci vyvinuli nový typ papíru, který likviduje bakterie, viry a kvasinky. Zvolili technologii, kterou výrobci obdobných papírů dosud nevyužívali. Nový postup podle vědců z Akademie věd ČR (AV) zlepšuje kvalitu výrobku, který nazvali „anticovid papír“, neboť účinně ničí i nový typ koronaviru. Využití papíru může v budoucnu snížit riziko infekcí při manipulaci s bankovkami, ceninami a různými dokumenty. Je vhodný i pro archivaci, uvedli zástupci AV.

Děti mladší dvou let, které užívají antibiotika, mají větší riziko vzniku astmatu, různých alergií a ekzémů nebo obezity. Hrozí také, že se u nich snáze rozvine nesnášenlivost vůči lepku a poruchy pozornosti. Poukázala na to nová studie publikovaná v časopise Mayo Clinic Proceedings.

Vědci poprvé popsali, že divoce žijící šimpanzi se v Africe nakazili leprou. Nikdo neví, jak se na ně mohla přenést a co bylo jejím zdrojem.

Vědci poprvé poukázali na možnou spojitost mezi množstvím mikroorganismů ve střevech a používáním běžných úklidových prostředků v domácnostech. Novou studii publikoval časopis Environmental Science and Technology Letters.