Bakterie strana 5 z 5

Většina bohatých zemí s intenzivním zemědělstvím se potýká s úbytkem včel. Například ve Spojených státech zaniklo během loňského roku asi 40 procent včelstev. Je to nejhorší údaj za posledních 13 let.

Většina kosmetických prostředků, jako jsou houbičky na make-up, řasenky nebo lesky na rty, jsou podle výzkumu vědců z Aston University kontaminované potenciálně smrtícími bakteriemi. Důvodem je hlavně jejich dlouhodobé používání a nedostatečné čištění. Studie vyšla v odborném časopise Journal of Applied Microbiology.

Vědecký tým pod vedením Dominika Hrebíka z brněnského institutu CEITEC dokázal popsat vlastnosti bakteriofágu, který si dokáže bez problémů poradit s bakterií, proti níž přestávají působit existující antibiotika.

Lidé, kteří mají ve střevním mikrobiomu určitý typ bakterií, mohou mít až o patnáct procent vyšší riziko, že onemocní zhoubným nádorem tlustého střeva nebo konečníku. Naznačil to nový výzkum, jehož závěry vědci představili na konferenci britského Národního institutu pro výzkum rakoviny.

Antibiotická rezistence je čím dál větším problémem – za jednu z deseti největších hrozeb lidstvu ji označila i Světová zdravotnická organizace. Kolem roku 2050 by mohly antibiotikům odolné bakterie po celém světě zabíjet až deset milionů lidí. Výzkum držitele Nobelovy ceny za chemii Venkatramana Ramakrishnana by měl přinést antibiotika, která mohou lidstvo zachránit.

Nový výzkum prokázal, že psychoaktivní látka psilocybin, která je obsažená například v halucinogenních houbách lysohlávkách, se dá účinně vyrobit laboratorně. Autoři proces popsali v odborném časopise Metabolic Engineering. Může to usnadnit studie účinků látky.

Evropský tým vedený vědci z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze bude mapovat, jak se bakterie odolné účinku antibiotik šíří v odpadních vodách. Současně bude zjišťovat typy genů, které rezistenci způsobují. Cílem tříletého projektu je zabránit šíření odolných bakterií způsobujících neléčitelné choroby.

Děti, které se narodily císařským řezem, mají ve střevech jiné bakterie než miminka, která přišla na svět přirozenou cestou. Vyplývá to z rozsáhlé studie, během níž vědci zkoumali stolici malých dětí. Závěry této studie přinášejí nové poznatky o vývoji lidského imunitního systému, napsala agentura Reuters.

Prevencí rakoviny vaječníků u žen s určitou genetickou mutací by podle výzkumu s účastí českých lékařů z 1. gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce mohla být změna bakterií v poševním prostředí. Pomoci by podle nich mohly laktobacily, tedy bakterie mléčného kvašení, jejich užití chtějí dál zkoumat. Výsledky výzkumu otiskl časopis Lancet.

Hlavní poradkyně britské vlády pro zdravotnictví Sally Daviesová varuje: Doba bez antibiotik se blíží, odolnost bakterií vůči nim nás může zabít dříve než klimatické změny. Problém ve Spojeném království může podle ní i dalších expertů ještě zhoršit brexit.

Lidé stále častěji přinášejí do laboratoří vytažená klíšťata, odborníci je poté vyšetřují, zda nejsou zdrojem lymské boreliózy nebo klíšťové encefalitidy. Za takový rozbor pacienti zaplatí několik stovek korun. Kritici však namítají, že přítomnost bakterie borelie nebo viru, který způsobuje encefalitidu, neznamená, že se nemocí člověk nakazil. Zaručené výsledky přinesou pouze krevní testy u pacientů.

Olivovníky v Evropě čelí zhoubě v podobě bakterie Xylella fastidiosa, přesto v italské Apulii, kde se infekce vyskytuje, zůstávají některé olivovníky záhadně zelené. Jsou vůči ní rezistentní, a tak dávají naději v boji proti nebezpečí, jež sužuje celé Středomoří. Bakterie nazývaná „lepra olivovníků“ se do tohoto suchého regionu dostala zřejmě z Kostariky v roce 2013 a v Itálii už zahubila přes milion stromů. Druhý největší světový exportér olivového oleje po Španělsku má ztráty kolem 1,2 miliardy eur (asi 30 miliard korun).

Luhačovice mají zpět svou dominantu. Opravenou halu Vincentka, ve které vyvěrá stejnojmenný léčivý pramen. Ročně se ho napije bezmála milion návštěvníků Luhačovic. Naopak problémy se znečištěním sirného pramene řeší v Šitbořicích na Břeclavsku. Rozbory v něm objevily bakterie.

Desítky lidí v Poličce na Svitavsku musely vyhledat pomoc lékaře poté, co se napili vody z místního vodovodu. Potíže měli hlavně děti a senioři. Kvůli výskytu zdravotních komplikací v Poličce nechala vodárenská společnost VHOS odebrat kontrolní vzorky pro mikrobiologické a virologické vyšetření.

S novým důležitým objevem, týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíšťat na člověka, přišli mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd. Po experimentech s klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie, tedy bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z parazita do hostitele. Svými poznatky nabourali dosavadní teorii, která ve světové vědě panovala více než tři desítky let. Objev pomůže vytyčit nové cíle pro vývoj vakcín a léčebných strategií.

Pro boj s malárií učinili biochemici slibný objev. V odborném žurnálu Nature Communications popsali neurotoxin, který na Zemi není škodlivý ničemu jinému než právě komárům rodu anofeles, kteří dotyčnou smrtící chorobu přenáší.

Vědci poprvé ukázali, že někteří koráli se v přírodě naučili konzumovat drobné kousky umělé hmoty. Dokonce je upřednostňují před jejich přirozenou potravou – a to dokonce i v případě, že obsahují bakterie, které jim ubližují.

První globální studie světových řek přišla s alarmující zprávou. Vodní toky napříč kontinenty jsou zamořené antibiotiky. Na některých místech jejich koncentrace až třistanásobně překračuje bezpečnou úroveň. Léky podávané lidem a zvířatům, které se do řek dostávají hlavně z kanalizace, objevila studie v 65 procentech zkoumaných lokalit.

Vědcům se podařilo uměle vytvořit příznaky autismu u myší tím, že jim transplantovali stolici od lidí, kteří touto nemocí trpí. Jde o velmi důležitý krok v pochopení příčin autismu. Naznačuje, že tento problém souvisí s bakteriemi ve střevech.

Zhruba 25 procent bakterií v peří ptáků je schopno produkovat bakteriociny, tedy látky podobné antibiotikům. Pomáhají ptákům v boji s patogeny, ačkoliv se vědci dříve domnívali, že tyto látky peří poškozují. Objev učinili experti z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, České zemědělské univerzity, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří svá zjištění publikovali v mezinárodním časopise Nature.

Do roku 2070 by mohlo zmizet deset procent hmoty dřevin, které jsou vázané na půdní houby především v chladném prostředí, pokud se budou i nadále zvyšovat emise oxidu uhličitého (CO2).

Vědci otestovali novou látku, která by mohla pomoci ochránit posádku vesmírné stanice i mise na Mars proti bakteriím. Umí zničit i ty, proti nimž nezabírají antibiotika.

Poslední týdny má český veterinární dozor plné ruce práce. Do Česka se dostaly tuny polského masa z podezřelých šarží, byla zjištěná přítomnost salmonely. Probíhají mimořádné kontroly a český ministr zemědělství oznámil, že je pojede obhajovat ve středu do Bruselu, kterému se česká opatření nelíbí. Chování spotřebitelů to ale příliš nezměnilo. Zajímají se sice více o původ masa, ale mnozí dále míří za levnějšími nákupy potravin, masa nevyjímaje, do Polska.

Mikrobiologové popsali vlastnosti viru, který umí díky své specifické struktuře a využívání tlaku infikovat bakterie, jež žijí v horkých pramenech při teplotě až 160 stupňů Celsia. Vědci jeho postupy nyní napodobují s cílem dopravit účinné látky přímo do nemocné buňky – například té napadené rakovinou.