Práce osmadvaceti vědeckých týmů v České republice, které studují viry a bakterie, bude podpořená 1,3 miliardy korun z evropských fondů. Vznikne Národní institut virologie a bakteriologie (NIBV), který propojí ústavy Akademie věd ČR, Univerzitu Karlovu a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, Masarykovu univerzitu v Brně a Univerzitu Palackého v Olomouci. Cílem je připravit vědecké poznání na budoucí pandemie.
„Minulé dva roky pandemie covidu-19 ukázaly, že máme špičkové týmy, ale bohužel rozptýlené po různých vědeckých institucích. Chyběla platforma, kde by si odborníci mohli utřídit názory a dávat vládě jednotná doporučení. Z toho se musíme poučit,“ řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Dodala, že s podobnými hrozbami se lidé budou setkávat čím dál častěji.
Důraz bude kladen na spolupráci a kontakt mezi výzkumnými týmy. Podle ředitele Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Jana Konvalinky je roztříštěnost české vědecké a řídící sféry opravdu veliká. „Experimentálně jsme to ověřili v letech 2020 a 2021. Jsem přesvědčen, že je to jedním z důvodů, proč jsme měli 40 tisíc mrtvých (s covidem),“ řekl.
Vláda si podle něj vybírala hlasy, které se jí v té době politicky hodily. Nově vznikající národní institut má i ambici vydávat doporučení vládě na základě nejaktuálnějších vědeckých poznatků. „Pokud se projekt podaří, tak by nebylo v budoucnu příliš rozumné, aby tu expertizu a propojení nejlepších mozků v Česku ministr zdravotnictví či jiný ministr nevyužil,“ uvedl k tomu náměstek ministra školství Robert Plaga. Takové propojení napříč českou vědou označil za průlomový krok.
Koordinátor projektu a bývalý ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský vyzdvihl, že peníze se nebudou investovat do nových budov, ale v první řadě do lidí a částečně do přístrojového vybavení. Pokud se spolupráce osvědčí, chtějí podle Hostomského do budoucna vybudovat Centrum virologie Antonína Holého. K dispozici už je pozemek u ústavů v Krči, stavbu ale odhaduje zhruba na deset let. Podle Zažímalové by mohly vznikat i nové studijní obory, například samostatná virologie nebo modelování epidemií.
Tři pilíře výzkumu
Výzkum se bude soustředit na tři hlavní oblasti, kterými jsou interakce mezi viry, bakteriemi a jejich hostiteli, imunitní odpověď napadeného organismu a výzkum a vývoj diagnostických nástrojů a nových léčiv.
„První dvě nám umožní poznat nepřítele, porozumění těmto procesům pak přispět k vývoji nových léčiv a diagnostických postupů,“ vysvětlil vědecký koordinátor projektu Pavel Plevka z Masarykovy univerzity v Brně.
