Vědci objevili bakterie spojené s rakovinou prostaty. Mohla by to být revoluce v léčbě, věří

Vědci objevili bakterie spojené s agresivní rakovinou prostaty. Přestože zatím nejsou schopní říct, jestli jsou bakterie příčinou vzniku této nemoci, věří, že už tento objev by mohl přinést potenciální revoluci v prevenci i léčbě tohoto smrtelného onemocnění.

Studie, kterou provedli lékaři z Východoanglické univerzity, analyzovala vzorky moči a tkáně prostaty asi šesti stovek mužů – někteří rakovinou trpěli, jiní ne. Díky detailní genetické analýze v nich našli pět druhů bakterií, které byly spojené s rychlým rozvojem nemoci.

Studie neprokázala, že tyto bakterie jsou příčinou vzniku nebo zhoršení rakoviny prostaty, ale pokud se jejich role potvrdí, mohou vědci vyvinout testy k identifikaci nejvíce ohrožených mužů a případně najít antibiotika, která zabrání tomu, aby si rakovina každoročně vyžádala tisíce životů. „Jedná se o skvělý objev, který má potenciál doopravdy revolučně změnit léčbu,“ uvedla Hayley Luxtonová z organizace Prostate Cancer UK, která výzkum spolufinancovala.

Vědci v časopise European Urology Oncology popsali, jak jejich genetické analýzy probíhaly. Byly natolik detailní, že se díky nim podařilo odhalit dokonce tři druhy bakterií, jež byly doposud pro vědu neznámé. Muži, kteří měli jeden nebo více těchto druhů mikroorganismů v moči, prostatě nebo nádorové tkáni, měli 2,6krát vyšší pravděpodobnost, že jejich rakovina v raném stadiu přejde do pokročilého onemocnění, než muži, kteří je neměli.

Autoři studie připouštějí i možnost, že se bakterie na vzniku onemocnění nepodílejí. Například muži s agresivnější rakovinou prostaty mohou mít nedostatky v imunitním systému, které umožňují rozvoj určitých bakterií. Vědci však mají silné podezření, že se na tom mikrobi podílejí, stejně jako infekce Helicobacter pylori zvyšuje riziko rakoviny žaludku.

„Kdybyste s jistotou věděli, že určitý druh bakterií způsobuje rakovinu prostaty, mohli byste vymyslet antibiotikum, které by ji prostě odstranilo, a to by zabránilo zhoršování nemoci,“ uvedli vědci. Současně ale upozornili, že v reálném světě by to samozřejmě nebylo zdaleka tak jednoduché jako v laboratoři. „Existuje spousta komplikací. Antibiotika se do prostaty dost špatně dostávají a navíc by se musela najít antibiotika, která zabijejí jenom některé druhy bakterií,“ popsali. V opačném případě by mohla léčba napáchat více škody než užitku – lidské tělo žije s mnoha bakteriemi v symbióze a využívá je.

Rakovina prostaty

Rakovina prostaty je nejčastějším onkologickým onemocnění mužů v České republice. Každý rok s ní onemocní téměř osm tisíc mužů a výskyt u nás neustále roste. Incidence karcinomu prostaty stoupá s věkem, před čtyřicátým rokem se téměř nevyskytuje, naopak mezi 65 a 75 rokem života je výskyt nejvyšší.

U některých druhů rakoviny už je prokázané, že jejich příčinou jsou mikroorganismy – například u rakoviny děložního čípku to dokonce už vedlo ke vzniku očkování, které velmi úspěšně vzniku této nemoci předchází. U prostaty ale věda nic podobného zatím nepozorovala, proto je výsledek nové studie překvapením. 

„Pokud se týmu podaří prokázat, že tyto nově identifikované bakterie mohou agresivní rakovinu prostaty nejen předvídat, ale i skutečně způsobit, možná budeme poprvé schopni vzniku rakoviny prostaty skutečně zabránit. To by byl obrovský průlom, který by mohl zachránit tisíce životů ročně,“ dodávají autoři studie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...