Tříletou dívku pokousal leguán. Nakazil ji bakterií, na kterou klasická antibiotika nezabrala

Vědci popsali výjimečnou situaci, kdy došlo k nákaze malého dítěte bakterií, která normálně lidi nenapadá. Příběh podle nich dokazuje, jak důležité je znát zoonotické nemoci, které mohou ze zvířat přeskočit na člověka a projevovat se u nich nepředvídatelným způsobem.

Tříletá holčička seděla na kostarické pláži, když k ní přiběhl leguán a kousl ji do ruky.  Zranění ji začalo bolet a později se ukázalo, že ji leguán nakazil vzácnou bakteriální infekcí, které se holčička nemohla několik měsíců zbavit.

Případ, který je z hlediska medicíny unikátní, lékaři teprve představí na Evropském kongresu klinické mikrobiologie a infekčních nemocí, detaily ale už publikovali v článku.

Stačilo jedno kousnutí

Batole začalo po pokousání křičet, prostředníček mu silně krvácel, takže ho rodiče vzali do nemocnice. Lékaři zranění vydezinfikovali a podali dítěti účinné a silné antibiotikum amoxicilin. To se používá jako ochrana před bakterií salmonely, kterou plazi často přenášejí.

Lékaři popsali, že se zranění bez problémů zahojilo a dívce na prstu nezůstala ani jizvička. Tedy alespoň to tak vypadalo. O pět měsíců později se totiž zdravotní problém vrátil a v mnohem horší podobě. Rodiče si všimli, že na prostředníčku, v místě kousnutí, se jejich dceři objevila malá bulka, která se ale začala zvětšovat.

Rostla tři měsíce a byla stále bolestivější. V nemocnici Stanford Children's Health lékaři dívce odstranili z ruky téměř centimetrový útvar. Popsali také nahromadění odumřelé tkáně a hnisu kolem rány; to znamená, že oblast byla napadená infekcí, kterou se imunitní systém tímto způsobem pokusil odstranit z těla.

Z hnisu zjistili, že dívka byla napadená bakterií Mycobacterium marinum. Jde o příbuzného patogenů, které u lidí způsobují malomocenství a tuberkulózu. Nejčastěji napadá ryby, které pak trpí podobnými příznaky jako lidé s tuberkulózou. Výjimečně může napadat i lidi a způsobuje u nich kožní vyrážky. Přenos na člověka byl ale dosud zaznamenán pouze po kontaktu s nakaženými rybami. Tento případ je prvním známým, kdy došlo k nákaze po kousnutí plazem.

Rezervoáry mikrobů

Plazi, kteří jsou chovaní v zajetí, mohou mít ve svých tělech mykobakterie, poznamenávají autoři zprávy. A vzhledem k vrozeným vlastnostem těchto plazů není příliš překvapivé, že leguáni mohou být nositeli této bakterie.

„Mycobacterium marinum preferuje pro svůj růst nižší teploty – do třiceti stupňů Celsia. Je proto dost pravděpodobné, že studenokrevní leguáni s tělesnou teplotou v rozmezí 22 až 37 stupňů Celsia mohou představovat pro tyto mikroby rezervoáry,“ uvedli výzkumníci ve své zprávě.

Další problém spočívá v tom, že tyto bakterie se jen velmi špatně léčí. A konkrétně Mycobacterium marinum je velmi odolné vůči širokému spektru antibiotik, včetně amoxicilinu. Právě proto se u tříleté dívky infekce tak rozšířila – a lékaři proti ní museli použít zvláštní kombinovanou léčbu více druhy antibiotik. Pak se ale účinky této terapie začaly projevovat velmi rychle, trvalo to jen několik dní a infekce zmizela.

„Kousnutí vedlo ke kolonizaci bakterií, která se u lidí vyskytuje jen výjimečně,“ uzavírají svou zprávu vědci. Dokazuje to podle nich, že také leguáni mohou být přenašeči škodlivých bakterií schopných vyvolat u lidí závažné infekce. „Může to pomoci informovat zdravotníky o méně známých bakteriálních infekcích po neobvyklých vystaveních zoonotickým organismům.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 9 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...