Tříletou dívku pokousal leguán. Nakazil ji bakterií, na kterou klasická antibiotika nezabrala

Vědci popsali výjimečnou situaci, kdy došlo k nákaze malého dítěte bakterií, která normálně lidi nenapadá. Příběh podle nich dokazuje, jak důležité je znát zoonotické nemoci, které mohou ze zvířat přeskočit na člověka a projevovat se u nich nepředvídatelným způsobem.

Tříletá holčička seděla na kostarické pláži, když k ní přiběhl leguán a kousl ji do ruky.  Zranění ji začalo bolet a později se ukázalo, že ji leguán nakazil vzácnou bakteriální infekcí, které se holčička nemohla několik měsíců zbavit.

Případ, který je z hlediska medicíny unikátní, lékaři teprve představí na Evropském kongresu klinické mikrobiologie a infekčních nemocí, detaily ale už publikovali v článku.

Stačilo jedno kousnutí

Batole začalo po pokousání křičet, prostředníček mu silně krvácel, takže ho rodiče vzali do nemocnice. Lékaři zranění vydezinfikovali a podali dítěti účinné a silné antibiotikum amoxicilin. To se používá jako ochrana před bakterií salmonely, kterou plazi často přenášejí.

Lékaři popsali, že se zranění bez problémů zahojilo a dívce na prstu nezůstala ani jizvička. Tedy alespoň to tak vypadalo. O pět měsíců později se totiž zdravotní problém vrátil a v mnohem horší podobě. Rodiče si všimli, že na prostředníčku, v místě kousnutí, se jejich dceři objevila malá bulka, která se ale začala zvětšovat.

Rostla tři měsíce a byla stále bolestivější. V nemocnici Stanford Children's Health lékaři dívce odstranili z ruky téměř centimetrový útvar. Popsali také nahromadění odumřelé tkáně a hnisu kolem rány; to znamená, že oblast byla napadená infekcí, kterou se imunitní systém tímto způsobem pokusil odstranit z těla.

Z hnisu zjistili, že dívka byla napadená bakterií Mycobacterium marinum. Jde o příbuzného patogenů, které u lidí způsobují malomocenství a tuberkulózu. Nejčastěji napadá ryby, které pak trpí podobnými příznaky jako lidé s tuberkulózou. Výjimečně může napadat i lidi a způsobuje u nich kožní vyrážky. Přenos na člověka byl ale dosud zaznamenán pouze po kontaktu s nakaženými rybami. Tento případ je prvním známým, kdy došlo k nákaze po kousnutí plazem.

Rezervoáry mikrobů

Plazi, kteří jsou chovaní v zajetí, mohou mít ve svých tělech mykobakterie, poznamenávají autoři zprávy. A vzhledem k vrozeným vlastnostem těchto plazů není příliš překvapivé, že leguáni mohou být nositeli této bakterie.

„Mycobacterium marinum preferuje pro svůj růst nižší teploty – do třiceti stupňů Celsia. Je proto dost pravděpodobné, že studenokrevní leguáni s tělesnou teplotou v rozmezí 22 až 37 stupňů Celsia mohou představovat pro tyto mikroby rezervoáry,“ uvedli výzkumníci ve své zprávě.

Další problém spočívá v tom, že tyto bakterie se jen velmi špatně léčí. A konkrétně Mycobacterium marinum je velmi odolné vůči širokému spektru antibiotik, včetně amoxicilinu. Právě proto se u tříleté dívky infekce tak rozšířila – a lékaři proti ní museli použít zvláštní kombinovanou léčbu více druhy antibiotik. Pak se ale účinky této terapie začaly projevovat velmi rychle, trvalo to jen několik dní a infekce zmizela.

„Kousnutí vedlo ke kolonizaci bakterií, která se u lidí vyskytuje jen výjimečně,“ uzavírají svou zprávu vědci. Dokazuje to podle nich, že také leguáni mohou být přenašeči škodlivých bakterií schopných vyvolat u lidí závažné infekce. „Může to pomoci informovat zdravotníky o méně známých bakteriálních infekcích po neobvyklých vystaveních zoonotickým organismům.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Je to existenciální hrozba. Island se bojí, že ho zničí kolaps oceánských proudů

Kdyby se zastavily, změnily nebo jen zpomalily oceánské proudy přenášející teplo na sever, mělo by to velmi neblahé dopady na Island. Tamní vláda pokládá problém za vážný.
před 21 hhodinami

Britové oznámili, že končí s testováním na zvířatech

Britská vláda představila plán, jak v zemi ukončit v blízké době utrpení zvířat způsobené testy. Má je nahradit využívání moderních technologií včetně umělé inteligence.
15. 11. 2025

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
14. 11. 2025

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
14. 11. 2025
Načítání...