Tříletou dívku pokousal leguán. Nakazil ji bakterií, na kterou klasická antibiotika nezabrala

Vědci popsali výjimečnou situaci, kdy došlo k nákaze malého dítěte bakterií, která normálně lidi nenapadá. Příběh podle nich dokazuje, jak důležité je znát zoonotické nemoci, které mohou ze zvířat přeskočit na člověka a projevovat se u nich nepředvídatelným způsobem.

Tříletá holčička seděla na kostarické pláži, když k ní přiběhl leguán a kousl ji do ruky.  Zranění ji začalo bolet a později se ukázalo, že ji leguán nakazil vzácnou bakteriální infekcí, které se holčička nemohla několik měsíců zbavit.

Případ, který je z hlediska medicíny unikátní, lékaři teprve představí na Evropském kongresu klinické mikrobiologie a infekčních nemocí, detaily ale už publikovali v článku.

Stačilo jedno kousnutí

Batole začalo po pokousání křičet, prostředníček mu silně krvácel, takže ho rodiče vzali do nemocnice. Lékaři zranění vydezinfikovali a podali dítěti účinné a silné antibiotikum amoxicilin. To se používá jako ochrana před bakterií salmonely, kterou plazi často přenášejí.

Lékaři popsali, že se zranění bez problémů zahojilo a dívce na prstu nezůstala ani jizvička. Tedy alespoň to tak vypadalo. O pět měsíců později se totiž zdravotní problém vrátil a v mnohem horší podobě. Rodiče si všimli, že na prostředníčku, v místě kousnutí, se jejich dceři objevila malá bulka, která se ale začala zvětšovat.

Rostla tři měsíce a byla stále bolestivější. V nemocnici Stanford Children's Health lékaři dívce odstranili z ruky téměř centimetrový útvar. Popsali také nahromadění odumřelé tkáně a hnisu kolem rány; to znamená, že oblast byla napadená infekcí, kterou se imunitní systém tímto způsobem pokusil odstranit z těla.

Z hnisu zjistili, že dívka byla napadená bakterií Mycobacterium marinum. Jde o příbuzného patogenů, které u lidí způsobují malomocenství a tuberkulózu. Nejčastěji napadá ryby, které pak trpí podobnými příznaky jako lidé s tuberkulózou. Výjimečně může napadat i lidi a způsobuje u nich kožní vyrážky. Přenos na člověka byl ale dosud zaznamenán pouze po kontaktu s nakaženými rybami. Tento případ je prvním známým, kdy došlo k nákaze po kousnutí plazem.

Rezervoáry mikrobů

Plazi, kteří jsou chovaní v zajetí, mohou mít ve svých tělech mykobakterie, poznamenávají autoři zprávy. A vzhledem k vrozeným vlastnostem těchto plazů není příliš překvapivé, že leguáni mohou být nositeli této bakterie.

„Mycobacterium marinum preferuje pro svůj růst nižší teploty – do třiceti stupňů Celsia. Je proto dost pravděpodobné, že studenokrevní leguáni s tělesnou teplotou v rozmezí 22 až 37 stupňů Celsia mohou představovat pro tyto mikroby rezervoáry,“ uvedli výzkumníci ve své zprávě.

Další problém spočívá v tom, že tyto bakterie se jen velmi špatně léčí. A konkrétně Mycobacterium marinum je velmi odolné vůči širokému spektru antibiotik, včetně amoxicilinu. Právě proto se u tříleté dívky infekce tak rozšířila – a lékaři proti ní museli použít zvláštní kombinovanou léčbu více druhy antibiotik. Pak se ale účinky této terapie začaly projevovat velmi rychle, trvalo to jen několik dní a infekce zmizela.

„Kousnutí vedlo ke kolonizaci bakterií, která se u lidí vyskytuje jen výjimečně,“ uzavírají svou zprávu vědci. Dokazuje to podle nich, že také leguáni mohou být přenašeči škodlivých bakterií schopných vyvolat u lidí závažné infekce. „Může to pomoci informovat zdravotníky o méně známých bakteriálních infekcích po neobvyklých vystaveních zoonotickým organismům.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 7 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 9 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 13 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...