Tříletou dívku pokousal leguán. Nakazil ji bakterií, na kterou klasická antibiotika nezabrala

Vědci popsali výjimečnou situaci, kdy došlo k nákaze malého dítěte bakterií, která normálně lidi nenapadá. Příběh podle nich dokazuje, jak důležité je znát zoonotické nemoci, které mohou ze zvířat přeskočit na člověka a projevovat se u nich nepředvídatelným způsobem.

Tříletá holčička seděla na kostarické pláži, když k ní přiběhl leguán a kousl ji do ruky.  Zranění ji začalo bolet a později se ukázalo, že ji leguán nakazil vzácnou bakteriální infekcí, které se holčička nemohla několik měsíců zbavit.

Případ, který je z hlediska medicíny unikátní, lékaři teprve představí na Evropském kongresu klinické mikrobiologie a infekčních nemocí, detaily ale už publikovali v článku.

Stačilo jedno kousnutí

Batole začalo po pokousání křičet, prostředníček mu silně krvácel, takže ho rodiče vzali do nemocnice. Lékaři zranění vydezinfikovali a podali dítěti účinné a silné antibiotikum amoxicilin. To se používá jako ochrana před bakterií salmonely, kterou plazi často přenášejí.

Lékaři popsali, že se zranění bez problémů zahojilo a dívce na prstu nezůstala ani jizvička. Tedy alespoň to tak vypadalo. O pět měsíců později se totiž zdravotní problém vrátil a v mnohem horší podobě. Rodiče si všimli, že na prostředníčku, v místě kousnutí, se jejich dceři objevila malá bulka, která se ale začala zvětšovat.

Rostla tři měsíce a byla stále bolestivější. V nemocnici Stanford Children's Health lékaři dívce odstranili z ruky téměř centimetrový útvar. Popsali také nahromadění odumřelé tkáně a hnisu kolem rány; to znamená, že oblast byla napadená infekcí, kterou se imunitní systém tímto způsobem pokusil odstranit z těla.

Z hnisu zjistili, že dívka byla napadená bakterií Mycobacterium marinum. Jde o příbuzného patogenů, které u lidí způsobují malomocenství a tuberkulózu. Nejčastěji napadá ryby, které pak trpí podobnými příznaky jako lidé s tuberkulózou. Výjimečně může napadat i lidi a způsobuje u nich kožní vyrážky. Přenos na člověka byl ale dosud zaznamenán pouze po kontaktu s nakaženými rybami. Tento případ je prvním známým, kdy došlo k nákaze po kousnutí plazem.

Rezervoáry mikrobů

Plazi, kteří jsou chovaní v zajetí, mohou mít ve svých tělech mykobakterie, poznamenávají autoři zprávy. A vzhledem k vrozeným vlastnostem těchto plazů není příliš překvapivé, že leguáni mohou být nositeli této bakterie.

„Mycobacterium marinum preferuje pro svůj růst nižší teploty – do třiceti stupňů Celsia. Je proto dost pravděpodobné, že studenokrevní leguáni s tělesnou teplotou v rozmezí 22 až 37 stupňů Celsia mohou představovat pro tyto mikroby rezervoáry,“ uvedli výzkumníci ve své zprávě.

Další problém spočívá v tom, že tyto bakterie se jen velmi špatně léčí. A konkrétně Mycobacterium marinum je velmi odolné vůči širokému spektru antibiotik, včetně amoxicilinu. Právě proto se u tříleté dívky infekce tak rozšířila – a lékaři proti ní museli použít zvláštní kombinovanou léčbu více druhy antibiotik. Pak se ale účinky této terapie začaly projevovat velmi rychle, trvalo to jen několik dní a infekce zmizela.

„Kousnutí vedlo ke kolonizaci bakterií, která se u lidí vyskytuje jen výjimečně,“ uzavírají svou zprávu vědci. Dokazuje to podle nich, že také leguáni mohou být přenašeči škodlivých bakterií schopných vyvolat u lidí závažné infekce. „Může to pomoci informovat zdravotníky o méně známých bakteriálních infekcích po neobvyklých vystaveních zoonotickým organismům.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 18 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...