V Brně navrhli peptidy schopné ničit bakterie i rakovinové buňky

Významný krok vpřed v potírání bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči antibiotikům, udělali vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Navrhli s pomocí počítačové simulace speciální peptidy, které jsou schopné prolomit ochrannou membránovou bariéru vytvořením pórů soudkovitého tvaru. Výsledky jejich výzkumu jsou zároveň příslibem pro alternativní léčbu rakovinotvorných onemocnění.

Peptidy jsou látky, které se skládají z aminokyselin, obvykle deseti až padesáti. Ty, které brněnští vědci navrhli, umožňují molekulám nekontrolovaně procházet přes membránu dovnitř a ven z buňky, což vede k rychlé buněčné smrti. Tyto peptidy jsou proto považovány za slibné kandidáty pro léčbu nádorových nemocí.

Biologické membrány jsou polopropustné bariéry, které chrání buňky živých organismů. Některým molekulám průchod umožňují, jiné blokují a v buňce udržují stabilní prostředí. Některé peptidy mají jedinečnou schopnost vytvářet nanostruktury, které skrz buněčnou membránu procházejí. Když se peptidy uspořádají do určitého tvaru, mohou v membráně vytvořit póry.

„Jedním z takových zvláštních tvarů je pór, v němž jsou peptidy uspořádané do tvaru soudku s vodním kanálem procházejícím membránu, který umožňuje molekulám procházet membránou. Tento nekontrolovaný průchod molekul může vést k odumření buňky, protože buňka si již nedokáže udržet stabilní vnitřní prostředí. Až dosud bylo obtížné takové peptidy navrhnout,“ popisují brněnští vědci.

Opatrné mutace

Navrhli peptidy a pak systematicky zkoumali vliv specifických mutací na aktivitu jednotlivých peptidů proti bakteriím a rakovinným buňkám a jejich toxicitu pro lidské buňky. Zjistili, že aby byly peptidy vysoce účinné, musí být upraveny tak, aby byly přitahovány k membránám bakteriálních a rakovinných buněk ještě před vytvořením pórů.

„Abychom zvýšili antibakteriální účinnost peptidů vytvářejících póry, zvýšili jsme jejich kladný náboj začleněním konkrétních aminokyselin. Vytváření těchto mutací se však musí provádět velmi opatrně, aby u peptidů nedošlo ke ztrátě jejich schopnosti tvořit póry. Specifické mutace způsobují, že peptidy jsou citlivé na pH, což jsme využili k cílení na rakovinné buňky, protože nádory mají kyselé mikroprostředí,“ popsal Rahul Deb, jeden ze členů vědeckého týmu.

Podle dalšího z vědců Roberta Váchy nyní vědecký tým rozumí roli jednotlivých částí peptidové sekvence. „To nám umožňuje je vyladit pro konkrétní aplikace, ať už jde o boj s bakteriemi nebo rakovinou. Naše práce poukazuje na potenciál peptidů navržených pomocí počítačových simulací jako nových terapeutik,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nově objevená gueréza vypadá jako superhrdina v masce. Chrochtá ale jako vepř

Objevit neznámý druh opice se povede jenom zcela výjimečně, teď se to podařilo biologům v Demokratické republice Kongo. Nově popsaný druh guerézy je přitom velmi nápadný – jak vzhledem, tak i chováním.
17. 7. 2026
Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.