Nový český katetr může zastavit infekce. Už ho testují první nemocnice

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

V motolské nemocnici se začal využívat nový typ katetru, který by měl pacienty mnohem lépe ochránit před nebezpečnými bakteriálními infekcemi. Jeho autoři věří, že je tak dobrý, aby se mohl začít využívat prakticky všude.

Pokud dostane pacient katetr, hrozí mu v nemocnici i doma často stejná hrozba: bakteriální infekce. Ta se dostane skrze toto zařízení do míst, která jsou pro tyto mikroorganismy normálně chráněné neproniknutelnou hradbou. Jenže katetr tuto obranu naruší a otevře bakteriím tunel, který dokáží až příliš často využít.

Čeští lékaři teď ale přišli s technologickým řešením, které umožňuje tyto cesty mnohem lépe chránit. Vyvinuli totiž katetr, který by mohli začít používat zdravotníci nejen v tuzemských, ale i světových nemocnicích. Nový typ nástroje, jímž lékaři cévkují třeba pacienty po operacích nebo s poraněním páteře, snižuje riziko přenesení infekce z močových cest do měchýře.

Dvojitá ochrana

Princip přitom není nijak složitý, v podstatě se jedná jen o to, že vzniká ještě jedna ochranná vrstva. „Vtlačováním do toho prostoru se vytváří chráněná cesta, kdy ta hadička prochází sama sebou a na konci se vybaluje a vytváří vnější plášť,“ vysvětluje spolutvůrce vynálezu Miroslav Svoboda. Vyladit ale všechno nebylo vůbec jednoduché: od nápadu k zavedení do praxe to trvalo celkem 12 let.

Do konce roku chce výrobce spustit linku a školit personál. Technické řešení patentovaly úřady ve víc než padesáti zemích – včetně USA nebo Číny. A už teď katetr využívají v pražském Motole – s velkým úspěchem. Lékaři chválí nejen jeho účinnost, ale také snadnost, s jakou se používá.

„To zavádění je jednoduché. Pro zkušené sestry stačí, aby to viděly jednou,“ zdůrazňuje vedoucí lékař chirurgické JIP FN Motol Jan Neumann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled