Výdaje

Přesně za dva měsíce bude Česko znát výsledky sněmovních voleb. V pondělí mohly strany, hnutí a koalice naposledy doplnit jména na své listiny. Nyní krajské úřady zkontrolují, jestli uskupení splnila všechny zákonné náležitosti. Kandidáti už také v ulicích i na sítích oslovují voliče, přičemž za zviditelnění můžou strany utratit maximálně devadesát milionů. Limit hlídá speciální úřad. Část peněz spolknou tradičně billboardy, které už jsou většinou vidět.

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Nový režim nevstoupí v platnost nyní, jak se původně očekávalo. Cla budou podle dostupných informací zavedena 7. srpna. Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat poplatek ve výši patnáct procent, týká se to i dovozu aut.

Německá vláda ve středu schválila návrh rozpočtu na příští rok, ve kterém počítá s výdaji 520,5 miliardy eur (12,8 bilionu korun), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu korun). Německo kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám nemá zatím definitivně schválený rozpočet ani na letošní rok. Jednání o rozpočtu časově připadlo na den, kdy spolkový statistický úřad oznámil slabá čísla o vývoji německého hospodářství.

Česká vláda za minulý rok ohlásila zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP, a formálně tak po devatenácti letech splnila závazek vůči NATO. Česko ale zatím stále neví, jak vysoké obranné výdaje mu Severoatlantická aliance uzná. Kabinet se loni poprvé pokusil vykázat jako obranné náklady i výdaje z jiných kapitol než je ministerstvo obrany.

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.

Evropská komise navrhla rozpočet na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur (49,21 bilionu korun), uvedl eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin. Finanční plán klade důraz na hospodářskou konkurenceschopnost a obranu, zároveň usiluje o reformu pravidel týkajících se dotací pro zemědělství a hospodářský rozvoj. V následujících měsících začne jedno z nejsložitějších vyjednávání, ke kterému v Bruselu dochází.

Americký prezident Donald Trump podepsal v pátek pozdě večer středoevropského času návrh rozsáhlého zákona o daních a výdajích, který obsahuje klíčové priority jeho administrativy. Ve čtvrtek návrh po druhém schválení Sněmovnou reprezentantů ukončil svou legislativní pouť Kongresem. Trump si přijetí svého „velkého, krásného zákona“, jak jej sám označuje, přál právě do 4. července, kdy Spojené státy slaví Den nezávislosti.

Americká sněmovna reprezentantů schválila zákon prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích známý jako „velký, krásný zákon“. Hlasování předcházela dlouhá debata, proti nakonec hlasovali dva republikáni. Obsáhlý text zákona obsahujícího priority Trumpovy administrativy nyní míří k podpisu prezidenta. Tiskové agentury těsný výsledek označují za „klíčové vítězství Trumpovy agendy“.

Armáda České republiky (AČR) do kolektivní obrany Severoatlantické aliance musí být schopná poskytnout dvě pozemní brigády, přiblížil ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Kromě závazků vůči NATO armáda zároveň buduje i vlastní obranyschopnost na území Česka, dodal první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč.

Senát Spojených států schválil návrh zákona republikánského prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích, informují v úterý odpoledne středoevropského času tiskové agentury. Rozsáhlý balíček by do zákona zakotvil mnoho Trumpových hlavních priorit a zároveň zvýšil státní dluh podle odhadů o asi 3,3 bilionu dolarů (bezmála 70 bilionů korun). Balíček se nyní vrací do Sněmovny reprezentantů ke konečnému schválení poté, co Senát v návrhu učinil změny.

Česko podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) dlouhodobě zanedbávalo armádu, svoji bojeschopnost, spoléhalo se na NATO i USA a nyní se to zemi vše vrací. Mírovou dividendu, kterou jsme si vybrali, budeme muset nějak vrátit, a to možná bude trochu i bolet, ale je to nutné, řekl v úterním Interview ČT24. Kdo podle Vystrčila prohlašuje, že se nemusí investovat do armády, tak tím říká, že je možné vystavit obyvatelstvo velkému nebezpečí. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Státní rozpočet letos v červnu skončil se schodkem více než 152 miliard korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 170,5 miliardy korun o 18,1 miliardy. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni státní rozpočet v pololetí vykázal deficit 178,6 miliardy korun.

Středeční závazek spojenců z NATO o vydávání pěti procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související do roku 2035 považuje bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) za nesmysl. Státní rozpočet to podle něj v tuto chvíli není schopen utáhnout. V Interview ČT24, které moderovala Tereza Řezníčková, zároveň obvinil současnou vládu, že může za exodus příslušníků bezpečnostních složek. ANO chce podle něj zkvalitnit armádu a postavit vojáky na první místo.

Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.

V Haagu započal summit NATO, jehož středobodem bude téma zvyšování výdajů na obranu členských států. Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte už dříve navrhl navýšení na pět procent HDP. O tom, zda je to nutné, uskutečnitelné a z jakých prostředků se bude tento požadavek financovat, debatovali v Událostech, komentářích předseda Pirátů Zdeněk Hřib, člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD), člen senátního výboru pro záležitosti Evropské unie David Smoljak (STAN), ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) a europoslanec Tomáš Kubín (ANO).

Zástupci členských zemí NATO se v neděli dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska.

Ruský vládce Vladimir Putin považuje možné setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem za velmi přínosné, musí být ale dobře připraveno. Podle agentury Reuters to prohlásil v rozhovoru s novináři na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Rovněž prohlásil, že zbrojení Severoatlantické aliance nevnímá Ruská federace jako hrozbu, neboť si sama dokáže zajistit bezpečnost.

Americká Sněmovna reprezentantů těsnou většinou schválila škrty ve výši 9,4 miliardy dolarů (201 miliard korun) určených na financování veřejnoprávního vysílání a programů zahraniční pomoci, informuje agentura AP. Škrty se týkají výdajů, které byly již dříve schváleny Kongresem, a navazují na práci skupiny pro zefektivnění státní správy (DOGE), kterou vedl Elon Musk, doplnila agentura. Návrh nyní putuje do Senátu, kde se o něm bude hlasovat zřejmě nejdříve v červenci.

Ministři obrany NATO schválili nové alianční závazky, kterými mají přispět k obraně Aliance, oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte. K dosažení těchto cílů bude podle něj potřeba více financí. Rutte v této souvislosti navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností.

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).

Země východního a severního křídla NATO chtějí, aby Aliance směřovala k cíli pěti procent HDP vydávaných na obranu. Shodli se na tom lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v NATO. S touto podporou nesouhlasilo Maďarsko, proto je výstupem summitu pouze prohlášení předsedajících zemí Litvy, Polska a Rumunska.

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,5 miliardy korun z dubnových 126,1 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Deficit hospodaření za pět měsíců je pátý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 210,4 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připsal meziroční zlepšení vládním opatřením pro rozpočtovou konsolidaci.

Prezident Petr Pavel od summitu NATO očekává potvrzení jednoty i dohodu na dalším posilování obranných schopností. Výdaje na obranu podle něj musí být transparentní a vynaložit se musí efektivně. Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně kolem pěti procent HDP, řekl Deníku premiér Petr Fiala (ODS).