Christian Lindner

Německé hospodářství je v recesi. Čelí klesajícímu exportu i nadále vysokým cenám energií, v sousední zemi loni také klesla průmyslová výroba. Na největší evropské hospodářství je přitom úzce navázaná i tuzemská ekonomika. Česko proto na pokles německé ekonomické aktivity doplácí.

Německý parlament v pátek s několikatýdenním zpožděním schválil rozpočet pro letošní rok. Vláda kancléře Olafa Scholze návrh státních výdajů kvůli chybějícím desítkám miliard eur musela zcela přepracovat. Součástí rozpočtu, jehož objem je 476,8 miliardy eur (11,8 bilionu korun), včetně 39 miliard eur (969 miliard korun) nových půjček, jsou rozsáhlé škrty. Německo i přes nové půjčky dodrží podmínky takzvané dluhové brzdy, která brání příliš rychlému zadlužování země.

Němečtí zemědělci nespokojení s vládními škrty zablokovali dopravu nejen v centru Berlína, ale také v dalších částech metropole a na příjezdu do města. V pondělí hlásila blokády policie nejen z Berlína, kde farmáři uspořádali velkou demonstraci, ale také z dalších německých měst, například z Hamburku nebo Brém. Do hlavního města se farmáři s traktory, nákladními auty a dalšími stroji sjížděli už od víkendu. Na dálku protestní akci podpořili čeští zemědělci, kteří zároveň mají výhrady vůči tuzemské vládě.

Popularita německé vlády vadne. S týmem kancléře Olafa Scholze je spokojených jen 19 procent lidí, což je nejméně od roku 1997, kdy se podobné průzkumy v sousední zemi dělají. Důvodem jsou pře v koaličním kabinetu a úspory, které chystá.

Německo nebude mít do konce prosince schválený rozpočet na příští rok. Po verdiktu ústavního soudu nesmí spolková vláda používat peníze uvolněné v době koronavirové pandemie na zmírňování jejích dopadů pro jiné účely. Na příští rok vládě Olafa Scholze stále chybí v přepočtu 415 miliard korun.

Německá vláda nemůže využít šedesát miliard eur (1,47 bilionu korun) v klimatickém fondu, které byly dříve půjčeny pro rozpočet v roce 2021, ale zůstaly nevyužity. Ve středu o tom rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe, jenž převod financí označil za neplatný, protože byl v rozporu s německou ústavou. Rozhodnutí soudu je ranou pro vládu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, které nyní hrozí, že bude muset kvůli chybějícím penězům zvýšit rozpočtový schodek.

Německo v příštím roce zdvojnásobí vojenskou podporu Ukrajině. Namísto dosud plánovaných čtyř miliard eur (98 miliard korun) poskytne zemi napadené Ruskem osm miliard eur (197 miliard korun). Berlínu to výrazně pomůže dát na obranu přes dvě procenta hrubého domácího produktu a splnit tak cíl NATO.

Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky. Balík opatření má platit po dobu pěti let. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard korun). Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, sdělil ministr financí Christian Lindner. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uvedlo, že dopady na tuzemský průmysl analyzuje, zároveň chce jednat o možném dalším řešení konkurenceschopnosti českých firem.

Německá policie s okamžitou platností zahajuje zesílené pružné a mobilní kontroly na hranicích s Českem a Polskem, cílem je boj proti převaděčům, oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Kontroly, které nebudou stacionární, ale přizpůsobené aktuální situaci, jsou podle ministryně dohodnuty se sousedními státy, a nepodléhají tedy ohlášení Evropské unii (EU). Šéf českého resortu vnitra Vít Rakušan (STAN) doplnil, že namátkové mobilní kontroly navazují na dohodu s Faeserovou a řadu jednání české a německé policie v tomto týdnu.

Německá ekonomika zpomaluje. Od jara je v mírné recesi. Podle současných odhadů je její růst ve srovnání s loňským rokem menší o tři desetiny procentního bodu. Důvodem je stále vysoká inflace a nižší spotřeba občanů. V průmyslu zase drahá elektřina a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Spolková vláda připravuje opatření, jak ekonomiku opět nastartovat.

Německo bude investovat do armády dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) dlouhodobě, jak se zavázaly členské státy Severoatlantické aliance. V pátek to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Dvouprocentní cíl splní Německo poprvé v roce 2024, a to i díky zvláštnímu zbrojnímu fondu zřízenému po ruském napadení Ukrajiny.

Vláda spolkového kancléře Olafa Scholze schválila národní bezpečnostní strategii Německa, která se hlásí k výdajům na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Koncepce, která je pro Německo první svého druhu, také počítá s německou armádou jako se základním pilířem evropské konvenční obrany a oporou pro spojence. Jako hrozbu strategie označuje Rusko. Čína je podle ní partner, konkurent i systémový rival.

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při sobotním slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.

Německá vláda kancléře Olafa Scholze vyslovila souhlas se změnou zákona tak, aby poslední tři německé jaderné elektrárny mohly fungovat až do 15. dubna příštího roku. Na Twitteru to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner. Německo původně plánovalo na konci letošního roku s výrobou elektřiny v nukleárních elektrárnách skončit, kvůli energetické krizi ale muselo rozhodnutí přehodnotit.

Německo podpoří stabilizaci cen energií zvláštním hospodářským fondem v objemu až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu korun). Ve čtvrtečním mimořádném prohlášení to oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že díky novému souboru opatření, který nazval obranným deštníkem, už nebude potřeba nový poplatek za obstarání plynu. Ten měl původně v Německu začít platit od soboty.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck chce výrazně zpřísnit protikartelový zákon, aby zabránil petrochemickému průmyslu ve zneužívání dočasného snížení daně z pohonných hmot. Vláda tuto daň od června na tři měsíce snížila, aby obyvatelům kompenzovala vysoké ceny benzinu a nafty. Nehledě na takzvanou tankovací slevu se ale ceny na čerpacích stanicích takřka vrátily na květnovou úroveň. Ministr financí Christian Lindner snížení daně hájí jako správný krok, Habeckův návrh ale podporuje.

Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) chce kvůli vysokým cenám energií zavést jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7400 korun) a na tři měsíce snížit cenu paliv. Na čtvrteční tiskové konferenci to po nočním jednání řekl šéf FDP a ministr financí Christian Lindner.

Olaf Scholz se stal německým kancléřem. Nejprve jej do funkce zvolili poslanci Spolkového sněmu, následně jej jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier a Scholz celý proces stvrdil podpisem německého základního zákona. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra kancléřky Angely Merkelové. Předseda SPD od ní po 15. hodině oficiálně přebral kancléřství.

Němečtí liberální svobodní demokraté (FDP) na mimořádném stranickém sjezdu jasnou většinou schválili vládní koaliční smlouvu se Zelenými a sociálními demokraty (SPD). SPD souhlas vyslovila v sobotu, v pondělí oznámí svůj postoj Zelení, kteří o smlouvě hlasují od konce listopadu ve vnitrostranickém referendu. Pokud ekologická strana koalici potvrdí, což se očekává, zvolí poslanci Spolkového sněmu sociálního demokrata Olafa Scholze ve středu novým německým kancléřem. Tím po 16 letech definitivně skončí éra konzervativní kancléřky Angely Merkelové.

Strany příští německé vládní trojkoalice chtějí zvýšit podíl energií z obnovitelných zdrojů do roku 2030 na osmdesát procent. Zvýšit by se měl také podíl elektromobility. Cílem je, aby do roku 2030 po německých silnicích jezdilo nejméně patnáct milionů elektromobilů. Vyplývá to z koaliční smlouvy, kterou v Berlíně zveřejnili sociální demokraté (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).

Německá sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze má k sestavení vlády blíže než konkurenční konzervativní unie CDU/CSU vedená Arminem Laschetem. Zelení totiž oznámili, že chtějí o koalici jednat s SPD, ke stejnému kroku pak vyzvali i svobodné demokraty (FDP), kteří již tento návrh přijali. Zelení i liberální FDP nicméně zcela nezavrhují pozdější jednání s CDU/CSU. Laschet ve středu zopakoval, že je připraven dále jednat.

O nové německé vládní koalici chtějí jednat jak sociální demokraté (SPD), kteří nedělní spolkové volby těsně vyhráli, tak konzervativní unie CDU/CSU, jež utržila historicky nejhorší výsledek a skončila druhá. Rozhodující slovo ohledně možné koalice ale budou mít nakonec ti třetí a čtvrtí v pořadí – Zelení a svobodní demokraté (FDP). Zelení chtějí nejdřív jednat s SPD, ani rozhovory s CDU/CSU ale nevyloučili. Svobodní demokraté zase před začátkem jakýchkoli koaličních jednání chtějí nejdřív mluvit se Zelenými a zjistit, zda dokážou najít společnou řeč.

Němečtí voliči v parlamentních volbách rozhodují o novém složení Spolkového sněmu. Poprvé od roku 1990 nestojí na kandidátce jméno Angela Merkelová a poprvé od roku 2005 bude kancléřem Spolkové republiky někdo jiný. Předvolební průzkumy slibují těsný boj mezi dosavadními koaličními partnery: konzervativní unií CDU/CSU a sociálními demokraty (SPD). První odhady výsledků se čekají po uzavření volebních místností v 18:00.