Německo jako obránce Evropy. Berlín má novou obrannou strategii, varuje před Ruskem

Vláda spolkového kancléře Olafa Scholze schválila národní bezpečnostní strategii Německa, která se hlásí k výdajům na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Koncepce, která je pro Německo první svého druhu, také počítá s německou armádou jako se základním pilířem evropské konvenční obrany a oporou pro spojence. Jako hrozbu strategie označuje Rusko. Čína je podle ní partner, konkurent i systémový rival.

„Bezpečnostně-politické okolí Německa prochází přelomem, zažíváme dějinný obrat. Ruská útočná válka proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva a evropského bezpečnostního uspořádání. Dnešní Rusko bude po dohlednou dobu největším ohrožením pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru,“ uvádí bezpečnostní strategie.

Dokument poukazuje na to, že dnešní dobu doprovází růst multipolarity, kdy se některé státy snaží změnit mezinárodní řád podle svých zájmů a představ. „V této mezinárodní situaci je Čína partnerem, konkurentem a systémovým rivalem,“ uvádí strategie.

Na hrozbu Číny na tiskové konferenci upozornila i spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Bezpečnost je to, že v lékárně dostanete léky, a také to, že když si budete psát s přáteli, tak vás při tom nebude odposlouchávat Čína,“ řekla. Zajištění bezpečnosti země proto podle Baerbockové vyžaduje integrované úsilí.

Dvě procenta HDP

Že Německo příští rok splní závazek daný členstvím v NATO a do obranného sektoru investuje dvě procenta HDP, oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner. „V příštím roce, tedy v roce 2024, alianční cíl splníme,“ řekl Lindner.

Scholz loni v únoru po ruské invazi na Ukrajinu před poslanci Spolkového sněmu prohlásil, že Německo bude „od nynějška rok co rok do obrany investovat přes dvě procenta hrubého domácího produktu“. Tento cíl ale Německo podobně jako jiné alianční státy dosud nesplnilo, ač výdaje na zbrojení zvýšilo. Na letošní rok se počítá s investicemi do armády v objemu 1,6 procenta HDP.

Německo obráncem Evropy

Svou armádu Německo vidí jako základní pilíř evropské obrany. „Politikou integrované bezpečnosti se spolková vláda snaží o propojení a provázání všech prostředků a nástrojů tak, abychom posílili naši bezpečnost před vnějšími hrozbami,“ uvádí strategie.

Dokument ale nezmiňuje vytvoření bezpečnostní rady, za konkrétními opatřeními mají stát příslušná ministerstva. „Spolková vláda bude pokrok v prosazování (opatření) pravidelně kontrolovat,“ dodává materiál.

Bezpečnost země podle vlády zaručují tři dimenze. Jednou z nich je obranyschopnost, která má zaručit pokračování života v míru a ve svobodě. „Proto se neochvějně hlásíme k NATO a k EU a posilujeme bundeswehr v jeho klíčovém úkolu obrany země a spojenců,“ uvedla vláda.

V rámci odolnosti, kterou vláda označuje za další základní dimenzi národní bezpečnostní strategie, chce Německo lépe chránit své demokratické zřízení proti nelegitimním vnějším vlivům. Hlásí se také k zásadám mezinárodního práva a Chartě OSN. Součástí posílení odolnosti je podle dokumentu snížení jednostranné závislosti na surovinách a energiích diverzifikací dodavatelských vztahů a také vytvářením strategických zásob. „Posílíme také naši kybernetickou a vesmírnou bezpečnost,“ uvedla německá vláda.

Třetí základní dimenzí je udržitelnost, o kterou chce německá vláda pečovat zmírňováním činností vedoucích ke změně klimatu, posílením celosvětové potravinové bezpečnosti a vybudováním protipandemické prevence.

Strategie je výchozí bod

„Německo dosud takový dokument nemělo,“ připomněla analytička Zuzana Lizcová z Fakulty sociálních věd univerzity Karlovy.

Existovaly dílčí strategie ministerstva obrany, ale tato vychází z širšího pojetí bezpečnosti – nevěnuje se jen vojenské obraně, ale i dodavatelským řetězcům, energetice nebo prevenci klimatických změn. Jak se dokument promítne do praxe, ukáže podle Lizcové až čas.

Pasáž týkající se Číny může být podle Lizcové problematická. „Jsou partneři Německa, kteří vidí systémovou rivalitu s Čínou jako závažnější, Německo mluví o tom, že s Čínou potřebuje nadále spolupracovat. Nejen v obchodní sféře, ale třeba při řešení klimatických změn,“ dodává.

7 minut
Analytička Lizcová k bezpečnostní strategii Německa
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 33 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 35 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...