Německo jako obránce Evropy. Berlín má novou obrannou strategii, varuje před Ruskem

Vláda spolkového kancléře Olafa Scholze schválila národní bezpečnostní strategii Německa, která se hlásí k výdajům na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Koncepce, která je pro Německo první svého druhu, také počítá s německou armádou jako se základním pilířem evropské konvenční obrany a oporou pro spojence. Jako hrozbu strategie označuje Rusko. Čína je podle ní partner, konkurent i systémový rival.

„Bezpečnostně-politické okolí Německa prochází přelomem, zažíváme dějinný obrat. Ruská útočná válka proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva a evropského bezpečnostního uspořádání. Dnešní Rusko bude po dohlednou dobu největším ohrožením pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru,“ uvádí bezpečnostní strategie.

Dokument poukazuje na to, že dnešní dobu doprovází růst multipolarity, kdy se některé státy snaží změnit mezinárodní řád podle svých zájmů a představ. „V této mezinárodní situaci je Čína partnerem, konkurentem a systémovým rivalem,“ uvádí strategie.

Na hrozbu Číny na tiskové konferenci upozornila i spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Bezpečnost je to, že v lékárně dostanete léky, a také to, že když si budete psát s přáteli, tak vás při tom nebude odposlouchávat Čína,“ řekla. Zajištění bezpečnosti země proto podle Baerbockové vyžaduje integrované úsilí.

Dvě procenta HDP

Že Německo příští rok splní závazek daný členstvím v NATO a do obranného sektoru investuje dvě procenta HDP, oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner. „V příštím roce, tedy v roce 2024, alianční cíl splníme,“ řekl Lindner.

Scholz loni v únoru po ruské invazi na Ukrajinu před poslanci Spolkového sněmu prohlásil, že Německo bude „od nynějška rok co rok do obrany investovat přes dvě procenta hrubého domácího produktu“. Tento cíl ale Německo podobně jako jiné alianční státy dosud nesplnilo, ač výdaje na zbrojení zvýšilo. Na letošní rok se počítá s investicemi do armády v objemu 1,6 procenta HDP.

Německo obráncem Evropy

Svou armádu Německo vidí jako základní pilíř evropské obrany. „Politikou integrované bezpečnosti se spolková vláda snaží o propojení a provázání všech prostředků a nástrojů tak, abychom posílili naši bezpečnost před vnějšími hrozbami,“ uvádí strategie.

Dokument ale nezmiňuje vytvoření bezpečnostní rady, za konkrétními opatřeními mají stát příslušná ministerstva. „Spolková vláda bude pokrok v prosazování (opatření) pravidelně kontrolovat,“ dodává materiál.

Bezpečnost země podle vlády zaručují tři dimenze. Jednou z nich je obranyschopnost, která má zaručit pokračování života v míru a ve svobodě. „Proto se neochvějně hlásíme k NATO a k EU a posilujeme bundeswehr v jeho klíčovém úkolu obrany země a spojenců,“ uvedla vláda.

V rámci odolnosti, kterou vláda označuje za další základní dimenzi národní bezpečnostní strategie, chce Německo lépe chránit své demokratické zřízení proti nelegitimním vnějším vlivům. Hlásí se také k zásadám mezinárodního práva a Chartě OSN. Součástí posílení odolnosti je podle dokumentu snížení jednostranné závislosti na surovinách a energiích diverzifikací dodavatelských vztahů a také vytvářením strategických zásob. „Posílíme také naši kybernetickou a vesmírnou bezpečnost,“ uvedla německá vláda.

Třetí základní dimenzí je udržitelnost, o kterou chce německá vláda pečovat zmírňováním činností vedoucích ke změně klimatu, posílením celosvětové potravinové bezpečnosti a vybudováním protipandemické prevence.

Strategie je výchozí bod

„Německo dosud takový dokument nemělo,“ připomněla analytička Zuzana Lizcová z Fakulty sociálních věd univerzity Karlovy.

Existovaly dílčí strategie ministerstva obrany, ale tato vychází z širšího pojetí bezpečnosti – nevěnuje se jen vojenské obraně, ale i dodavatelským řetězcům, energetice nebo prevenci klimatických změn. Jak se dokument promítne do praxe, ukáže podle Lizcové až čas.

Pasáž týkající se Číny může být podle Lizcové problematická. „Jsou partneři Německa, kteří vidí systémovou rivalitu s Čínou jako závažnější, Německo mluví o tom, že s Čínou potřebuje nadále spolupracovat. Nejen v obchodní sféře, ale třeba při řešení klimatických změn,“ dodává.

Nahrávám video
Analytička Lizcová k bezpečnostní strategii Německa
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49Aktualizovánopřed 40 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 59 mminutami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 2 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 4 hhodinami
Načítání...