Německo jako obránce Evropy. Berlín má novou obrannou strategii, varuje před Ruskem

Vláda spolkového kancléře Olafa Scholze schválila národní bezpečnostní strategii Německa, která se hlásí k výdajům na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Koncepce, která je pro Německo první svého druhu, také počítá s německou armádou jako se základním pilířem evropské konvenční obrany a oporou pro spojence. Jako hrozbu strategie označuje Rusko. Čína je podle ní partner, konkurent i systémový rival.

„Bezpečnostně-politické okolí Německa prochází přelomem, zažíváme dějinný obrat. Ruská útočná válka proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva a evropského bezpečnostního uspořádání. Dnešní Rusko bude po dohlednou dobu největším ohrožením pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru,“ uvádí bezpečnostní strategie.

Dokument poukazuje na to, že dnešní dobu doprovází růst multipolarity, kdy se některé státy snaží změnit mezinárodní řád podle svých zájmů a představ. „V této mezinárodní situaci je Čína partnerem, konkurentem a systémovým rivalem,“ uvádí strategie.

Na hrozbu Číny na tiskové konferenci upozornila i spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Bezpečnost je to, že v lékárně dostanete léky, a také to, že když si budete psát s přáteli, tak vás při tom nebude odposlouchávat Čína,“ řekla. Zajištění bezpečnosti země proto podle Baerbockové vyžaduje integrované úsilí.

Dvě procenta HDP

Že Německo příští rok splní závazek daný členstvím v NATO a do obranného sektoru investuje dvě procenta HDP, oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner. „V příštím roce, tedy v roce 2024, alianční cíl splníme,“ řekl Lindner.

Scholz loni v únoru po ruské invazi na Ukrajinu před poslanci Spolkového sněmu prohlásil, že Německo bude „od nynějška rok co rok do obrany investovat přes dvě procenta hrubého domácího produktu“. Tento cíl ale Německo podobně jako jiné alianční státy dosud nesplnilo, ač výdaje na zbrojení zvýšilo. Na letošní rok se počítá s investicemi do armády v objemu 1,6 procenta HDP.

Německo obráncem Evropy

Svou armádu Německo vidí jako základní pilíř evropské obrany. „Politikou integrované bezpečnosti se spolková vláda snaží o propojení a provázání všech prostředků a nástrojů tak, abychom posílili naši bezpečnost před vnějšími hrozbami,“ uvádí strategie.

Dokument ale nezmiňuje vytvoření bezpečnostní rady, za konkrétními opatřeními mají stát příslušná ministerstva. „Spolková vláda bude pokrok v prosazování (opatření) pravidelně kontrolovat,“ dodává materiál.

Bezpečnost země podle vlády zaručují tři dimenze. Jednou z nich je obranyschopnost, která má zaručit pokračování života v míru a ve svobodě. „Proto se neochvějně hlásíme k NATO a k EU a posilujeme bundeswehr v jeho klíčovém úkolu obrany země a spojenců,“ uvedla vláda.

V rámci odolnosti, kterou vláda označuje za další základní dimenzi národní bezpečnostní strategie, chce Německo lépe chránit své demokratické zřízení proti nelegitimním vnějším vlivům. Hlásí se také k zásadám mezinárodního práva a Chartě OSN. Součástí posílení odolnosti je podle dokumentu snížení jednostranné závislosti na surovinách a energiích diverzifikací dodavatelských vztahů a také vytvářením strategických zásob. „Posílíme také naši kybernetickou a vesmírnou bezpečnost,“ uvedla německá vláda.

Třetí základní dimenzí je udržitelnost, o kterou chce německá vláda pečovat zmírňováním činností vedoucích ke změně klimatu, posílením celosvětové potravinové bezpečnosti a vybudováním protipandemické prevence.

Strategie je výchozí bod

„Německo dosud takový dokument nemělo,“ připomněla analytička Zuzana Lizcová z Fakulty sociálních věd univerzity Karlovy.

Existovaly dílčí strategie ministerstva obrany, ale tato vychází z širšího pojetí bezpečnosti – nevěnuje se jen vojenské obraně, ale i dodavatelským řetězcům, energetice nebo prevenci klimatických změn. Jak se dokument promítne do praxe, ukáže podle Lizcové až čas.

Pasáž týkající se Číny může být podle Lizcové problematická. „Jsou partneři Německa, kteří vidí systémovou rivalitu s Čínou jako závažnější, Německo mluví o tom, že s Čínou potřebuje nadále spolupracovat. Nejen v obchodní sféře, ale třeba při řešení klimatických změn,“ dodává.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 47 mminutami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes 1900 hektarů a dále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes 1900 hektarů, informovali v úterý podle agentury AFP místní hasiči. Požár, s nímž bojuje na 850 hasičů, se dále šíří, ale hasiči věří, že se jim plameny během úterý podaří dostat pod kontrolu. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech.
před 1 hhodinou

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 1 hhodinou

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 1 hhodinou

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.