Smer

Pokračující ruská válka proti Ukrajině ukazuje, že Západ nebyl na podobný konflikt připraven, což se projevuje i v nedostatečné pomoci. V Interview ČT24 to prohlásil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a dodal, že Ukrajina je pod tlakem, protože Rusko na rozdíl od Evropy přestoupilo na válečnou ekonomiku. V souvislosti s česko-slovenskými vztahy a pozastavením mezivládních konzultací Dvořák podotkl, že ne vždy byly v historii vztahy obou zemí na přátelské úrovni.

Zuzana Čaputová přijíždí do Česka. Letos v červnu skončí jako prezidentka Slovenska, o další mandát se již neuchází. V čele země stála v turbulentním období, které poznamenala pandemie covidu-19 i plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. I vnitropolitická situace na Slovensku byla bouřlivá. Prezidentka provedla zemi dvěma parlamentními volbami a jmenovala čtyři premiéry.

Ve dvou největších slovenských městech, v Bratislavě a v Košicích, pokračovaly demonstrace proti vládě premiéra Roberta Fica. Zástupci opozice kritizovali nejen ministerského předsedu, ale i ministryni kultury Martinu Šimkovičovou za návrh jejího úřadu posílit vliv státu ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi (RTVS).

Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády oznámil, že se česko-slovenské mezivládní konzultace v příštích týdnech či měsících neuskuteční, český kabinet to nepovažuje za vhodné. Podle Fialova vyjádření se země liší v názorech na klíčová zahraničně-politická témata, zejména příčiny ruské agrese na Ukrajině. Rozhodnutí podpořil například šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Slovenský premiér Robert Fico (SMER) tento krok zkritizoval a řekl, že ohrožuje hluboké česko-slovenské vztahy. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že se chce ze své pozice nadále snažit vztahy obou zemí upevňovat.

Britský velvyslanec na Slovensku Nigel Baker ostře kritizoval postoj Bratislavy k ruské válce proti Ukrajině. Nepřímo se ohradil především proti vyjádřením premiéra Roberta Fica. Uvedl, že ho překvapily výroky o tom, že Západ nepodporuje mír na Ukrajině. Fico v reakci na to na svém profilu na Facebooku napsal, že ho šokuje, jak se o politice slovenské vlády britský velvyslanec vyjadřuje.

Vojenská i finanční pomoc západních zemí Ukrajině, která se už druhým rokem brání plnohodnotné ruské agresi, je na historickém minimu, oznámil tento týden Kielský institut pro světovou ekonomiku. Před únavou z konfliktu a s tím související neochotou napadené zemi pomáhat finančně i vojensky, v Otázkách Václava Moravce varoval předseda senátního výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer (nestr.). Také bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer zdůraznil, že prohra Ukrajiny by byla katastrofou.

Nová slovenská vláda už odvolala či vyměnila několik státních tajemníků (náměstků) na ministerstvech i představitele různých institucí. Personální rošády odstartoval kabinet premiéra Roberta Fica (Smer–SD) krátce po nástupu do úřadu. Patrně největší kritiku si vysloužil za „čistky“ v policii. I proto chce nejsilnější opoziční strana Progresívne Slovensko (PS) iniciovat mimořádnou schůzi Národní rady na odvolání Matúše Šutaje Eštoka (Hlas–SD). Ministr vnitra se hájí, že postupuje podle zákona.

Dvě nejmenší strany ze čtyřčlenné koalice, a to Sloboda a solidarita (SaS) a Za ľudí, vybídly premiéra Igora Matoviče k odchodu z čela kabinetu. Zdůvodnily to i konflikty uvnitř koalice a naznačily, že v případě setrvání Matoviče ve funkci předsedy vlády z koalice odejdou. SaS a Za ľudí nechtějí předčasné volby, ale pokračování stávající koalice, která vznikla po volbách v únoru 2020. Matovič zatím požadavky na svou demisi nekomentoval. Bez hlasů poslanců SaS a Za ľudí by vláda již neměla ve sněmovně potřebnou většinu. Demisi jako projev gesta k řešení koaliční krize překvapivě ohlásil ministr sociálních věcí Milan Krajniak z hnutí Sme rodina.

Slovenský expremiér Peter Pellegrini ve středu oznámil odchod z mateřské strany Smer –⁠ sociálna demokracia. Zároveň naznačil, že připravuje založení nové strany. Vyvrcholil tak rozkol ve Smeru-SD, který byl do porážky v únorových volbách u moci s výjimkou necelých dvou let nepřetržitě od roku 2006. Pellegrini ještě v květnu veřejně vybídl šéfa strany Roberta Fica k odchodu z této funkce.

Výsledky parlamentních voleb znamenají pro Smer-SD, dlouholetého hegemona slovenské  politické scény, jasný odchod do opozice. Potvrdil to místopředseda Smeru a slovenský premiér Peter Pellegrini. V rozhovoru pro ČT24 Pellegrini dodal, že chuť uchopit vládu je mezi vítěznými stranami příliš silná. Smer se podle něj stal během předvolební kampaně terčem tvrdých útoků. Žádná strana prý takovému tlaku nečelila.

„Trochu mi to připomíná rok 1998, kdy jsme se postavili proti mečiarismu,“ říká o situaci před sobotními parlamentními volbami na Slovensku herec a bývalý politik Milan Kňažko. Očekává propad vládního Smeru-SD a vítězství stran, které označil za demokratické. Hovořil také o popularitě extremistických Kotlebovců, kterou připisuje selhání současné vlády.

Těsně před sobotními parlamentními volbami na Slovensku tamní sněmovna podpořila zákon o zavedení třináctého důchodu. Opatření prosadily dvě ze tří koaličních stran Smer-SD a Slovenská národná strana s pomocí hlasů některých opozičních či nezařazených poslanců. Sněmovna také odmítla istanbulskou úmluvu o potírání násilí na ženách.

Za „nezákonné kupčení“ označil v nedělní předvolební televizní debatě s premiérem Peterem Pellegrinim bývalý prezident a předseda nové strany Za l’udí Andrej Kiska návrh Pellegriniho vlády na „sociální balíček“. Ten počítá se zdvojnásobením dětských přídavků, zavedením třináctého důchodu i dálnicemi zdarma.

Změnu chce každá strana, dokonce i Smer, který vládl s přestávkou dvanáct let, komentuje nadcházející slovenské parlamentní volby politolog Pavol Baboš z Univerzity Komenského v Bratislavě – a publicista Milan Žitný dodává, že si ji „každý představuje jinak“. S oběma experty přišel do Událostí, komentářů diskutovat i bývalý šéfredaktor tamního deníku Pravda Petr Šabata. Slováci si nový parlament zvolí na konci února.

Tři neparlamentní slovenské politické formace, jejichž preference se pohybují v součtu kolem 28 procent, vyloučily před nadcházejícími volbami spolupráci se dvěma ze tří nynějších vládních stran, jakož i s extremisty. K dřívější dohodě koalice Progresívne Slovensko (PS)/Spolu a Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) v pondělí přistoupila i strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky. Trojice stran na sebe nebude během kampaně vzájemně útočit. Kiska už dříve neuspěl s iniciativou zaměřenou na vytvoření velké předvolební koalice.

Právnička Zuzana Čaputová, která zvítězila v prvním kole slovenských prezidentských voleb, dokázala pojmenovat, co Slováky trápí, zejména problémy s právním státem. V pořadu Události, komentáře hodnotila její úspěch slovenská expremiérka Iveta Radičová (dříve SDKÚ-DS), která před deseti lety neúspěšně kandidovala na prezidentku. To, že Čaputová nemá zkušenosti s vrcholnou politikou, není klíčové – důležité je jasné poselství, míní Radičová.