Petr Bartoň

Česká republika není připravená na mezičas, který nastane mezi dobou, kdy využívá jako primární zdroj energie uhlí, a dobou, kdy pojede hlavně na obnovitelné zdroje, varoval v pořadu Události, komentáře datový analytik Petr Bartoň z Anglo-americké univerzity v Praze. Prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů Martin Bursík by v tomto ohledu posílil vedení s Německem. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška nicméně varoval, že v případě krize může s dodávkami energie nastat problém, důvěra mezi státy totiž v posledních letech chybí.

Česku se jako poslednímu státu v Evropě stále nepovedlo vrátit se na úroveň před covidem. Německý list Die Welt o Česku napsal, že je nemocným mužem Evropy, a vydává nás za odstrašující příklad. Průmysl stagnuje, drtí ho ceny energií. Zahraniční investice, které by nás nakoply, k nám neproudí. Po kořenech problémů pátrali v pořadu 168 hodin Jaroslav Hroch a Václav Crhonek.

Zakoupení zásobníků přispěje ke zvýšení energetické bezpečnosti a zajištění dodávek plynu pro ekonomiku a domácnosti za přijatelné ceny, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Dodal, že řádově jde o transakci za stovky milionů eur. Bývalý ministr průmyslu a obchodu a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) zmínil, že jde o racionální krok.

Poslanci na mimořádné schůzi zahájili projednávání vládního návrhu na zpomalení valorizace penzí. Přestože schůze začala ve čtvrtek v poledne, její program se koalici podařilo schválit až po sedmi hodinách a následné jednání se protáhlo do noci. Úvodní poslanecká debata o vládní novele trvala přes třináct hodin. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení. Předlohu, která obsahuje také nahrazení nynějších pravidel mimořádných valorizací důchodů při vyšší inflaci dočasným přídavkem, nyní posoudí sociální výbor. Na její projednání bude mít podle rozhodnutí pléna poloviční, měsíční lhůtu. Vláda obhajuje svoje plány tím, že je třeba zmírnit propad důchodového systému a snížit zadlužování.

Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o patnáct procent, tempo růstu tak zvolnilo z únorových 16,7 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v Česku tak byla nejnižší od loňského dubna. Pozitivní vliv mělo například zlevnění pohonných hmot. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků.

Nelze očekávat, že by ceny plynu pro konečné spotřebitele klesaly obzvlášť rychle, i když spotové ceny jsou v přepočtu na koruny na úrovni léta 2021. V Událostech, komentářích to řekl ekonom Petr Bartoň, podle nějž je problém v tom, že dodavatelé si předem nakoupili energie za vyšší ceny, takže tarify klesají pomaleji. Podotkl ovšem, že nelze považovat dodavatele za neohleduplné, připomněl, že nyní jsou sice tarify vyšší než burzovní ceny, ale na druhé straně, když loni ceny rostly, bylo zdražování tarifů pomalejší než růst cen na burze.

Ostravská huť Liberty musí svému majiteli vrátit přes tři miliardy korun. Tuto částku dostala firma jako podporu v době pandemie covidu-19, peníze však nevyužila. Podle ústní dohody mělo jít o nevratnou půjčku, nyní však chce mateřská společnost peníze zpět. Vyplývá to z účetní uzávěrky za období do konce března 2021, firma se tak z účetního zisku dostala do ztráty. Podle vedení huti to ale nebude mít vliv na chod podniku ani na zaměstnanost.

Poslanci na pátečním jednání schválili vládní návrh, který stanovuje cenové stropy pro výrobce energií a s nimi související odvody státu. Vláda chce z takto získaných peněz financovat kompenzace za drahé energie. Na žádost vlády sněmovna novelu projednala ve stavu legislativní nouze. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Dolní komora mimo jiné schválila změny v lékařské posudkové službě a novelu k ochraně Antarktidy.

Česko zůstává jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu, poté co evropští ministři financí schválili vstup Chorvatska do eurozóny. Podle Ivana Pilipa a Petra Bartoně, kteří byli hosty úterních Událostí, komentářů, může přijetí eura Chorvatskem usnadnit také vstup Česka do eurozóny, přestože i my bychom mohli mít problém s plněním pěti potřebných kritérií.

Česko nyní řeší, jak se připravit na možnost, že by ropa z Ruska přestala na čas proudit a na trhu jí v tu chvíli nebylo dost. Nyní má zásoby ve skladech hmotných rezerv přibližně na devadesát dní. Zhruba padesát procent ropy do Česka už nyní přichází z jiných států. A to přes ropovod TAL do Ingolstadtu a pak dále do rafinerie v Kralupech. A právě to je podle odborníků nejlepší varianta, jak do země surovinu dostat, pokud by neproudila z Ruska. Kapacita ropovodu mezi Itálií a Německem by se ale musela navýšit.

Skupiny PPF a Home Credit podepsaly dohodu se skupinou individuálních investorů v čele s Ivanem Tyryškinem o prodeji svých bankovních aktiv v Rusku, včetně dceřiných společností. Znamená to odchod skupiny Home Credit z ruského trhu. PPF a Home Credit to oznámily v tiskové zprávě. Cenu transakce nezveřejnily. PPF se tak zbavila významné většiny aktiv v Rusku. Zbyly jí tam životní pojišťovna PPF Life Insurance a komerční nemovitosti.

Není to tak, že bychom nebyli schopni sehnat jinou ropu, ale musíme ji dopravit do Česka, což nejde udělat v rámci týdnů či měsíců, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s plánovaným odstřižením od ruské ropy, jak navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von den Leyenová. Ohledně jednání na půdě EU je Stanjura optimistický. „Nejsme v tom sami, problém se týká všech zemí střední Evropy,“ zdůraznil. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová dodala, že opozice vládu v tomto kroku podporuje. Odmítla Stanjurovu kritiku, že předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) neudělala pro snížení závislosti na Rusku nic.

Ruský rubl klesl po vyhlášení nových ekonomických sankcí proti Rusku o téměř třicet procent a dostal se na nové historické minimum vůči americkému dolaru. Později začal část ztrát mazat. Rusové čekají dlouhé fronty před bankami v obavách, že jim přestanou fungovat platební karty, informoval web BBC News. Ruská akciová burza v pondělí neotevřela, neobchoduje se ani na trhu s finančními deriváty. Ruská centrální banka zvýšila hlavní úrokovou sazbu na dvacet procent. EU a USA na ni uvalily sankce a odstřihly ji od aktiv.

Vláda nemůže jen tak zrušit daň z přidané hodnoty (DPH) na energie, Česku by v tom případě hrozil postih Evropské unie. Tvrdí to analytici, které oslovila ČTK. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu večer v předvolební debatě v České televizi řekl, že současná vláda je po volbách připravena dočasně zrušit DPH u energií, aby zabránila dopadu zvyšování cen elektřiny na domácnosti. Podle analytiků to ale není kvůli unijní legislativě dost dobře možné. Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že Evropská komise může mimořádně nulovou daň na žádost členských států zavést.

Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského prvního prázdninového měsíce. Ve srovnání s červnem tempo růstu zrychlilo o 0,6 procentního bodu. Největší vliv na inflaci mělo opět zdražování aut a pohonných hmot. Meziměsíčně se ceny zvedly o procento, důvodem byly vyšší ceny dovolených. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Průměrná úroková sazba hypoték v květnu stoupla na 2,06 procenta z dubnových 1,98 procenta. Sazba stoupla potřetí v řadě, předtím jedenáct měsíců klesala. Nad hranicí dvou procent byla naposledy v říjnu 2020, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu.

Obilí, líh, řepka, jetelová semena, chmel, ale hlavně cukr. Ten způsobil, že Praha se stala obchodním střediskem pro celé Rakousko-Uhersko a čile se zde obchodovalo se zmíněnými komoditami. A to ještě dříve, než se z nadšení a touhy tehdejších podnikatelů po vlastním trhu cenných papírů a komodit zrodila samotná burza. Byla to pak právě ona, která v druhé polovině 19. století umožnila vzestup českého cukrovarnictví, když se pro své první zájemce 17. dubna 1871 otevřela. A důležitou součástí finančního systému je podle analytiků i dnes, přestože by potřebovala nabízet větší počet titulů, jak zdůrazňují.

Až covidová epidemie zvrátila trend, který začal po roce 1989. Vklady firem v bankách tak loni v červenci byly poprvé vyšší než čerpané úvěry. A potvrzují to i poslední známé údaje z letošního února. Převis činil 107 miliard korun. Analytici upozorňují, že tato vyčkávací taktika mnohých firem je vzhledem k situaci na trhu pochopitelná, ale s přihlédnutím ke konkurenci by neměla trvat příliš dlouho.

Na nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, který v sobotu zahynul při leteckém neštěstí na Aljašce, vzpomínají politici v souvislosti s jeho podnikatelskými úspěchy, ale i kroky, kterými pomohl české společnosti. Jeho úmrtí lituje prezident Miloš Zeman, upřímnou soustrast vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO) či šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Vicepremiér a předseda sociálních demokratů Jan Hamáček připomenul pomoc Kellnerovy podnikatelské skupiny při zvládání epidemie koronaviru loni na jaře. Po oznámení úmrtí na pražské burze také klesaly ráno výrazně akcie operátora O2 a Monety Money Bank.

Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Ekonomika Evropské unie pak loni klesla o 6,4 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Eurostatu. Za propadem jsou všude hlavně opatření proti šíření nového koronaviru.

Trh s bydlením na rozdíl od celé řady dalších oblastí ekonomiky pandemie moc nepoznamenala. Poptávka po bydlení zůstala loni obrovská, což se odrazilo i v rekordním objemu nově poskytnutých hypoték i v pokračujícím silném růstu cen bytů – Česko se v rámci EU dokonce drží na předních místech. Na druhou stranu průzkum Eurostatu ukazuje, že stále velká část Čechů žije jako „sardinky“, byť tento podíl klesá, a to navzdory rostoucí ceně. Přinášíme pohledy ekonomů i developerů, jak moc se bude v dohledné době bydlení v Česku měnit a jaké jsou aktuální trendy.

Spotřebitelské ceny v Česku se loni průměrně zvýšily o 3,2 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za osm let. Ovlivnily to ceny potravin, nápojů, tabáku a bydlení. O rok dřív byla průměrná míra inflace 2,8 procenta. V prosinci spotřebitelské ceny meziročně rostly nejpomaleji za dva roky, zvýšily se o 2,3 procenta. Informace ve středu zveřejnil Český statistický úřad.

Dojednání dohody mezi Evropskou unií a Británií o uspořádání vztahů po konci brexitového přechodného období je podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) výbornou zprávou pro všechny obchodníky a lidi. Je velká šance, že od ledna příštího roku nenastanou účinky brexitu bez dohody se všemi cly a tarify podle režimu Světové obchodní organizace, uvedl ministerský předseda. Uzavření dohody vítá i Svaz průmyslu a dopravy, analytici i další čeští politici.

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Odvrátila tak provizorium. Pro hlasovala i KSČM, která podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun ministerstvu obrany a jejich přesunem do vládní rozpočtové rezervy. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila, což vyvolalo kritiku ze strany opozice. Prezident republiky je připraven rozpočet podepsat.