Stíhačka

Americká administrativa schválila prodej stíhaček F-16 Turecku. Jde o obchod za 23 miliard dolarů (525 miliard korun). Napsala to agentura AP, podle níž tak Spojené státy reagují na to, že Turecko v týdnu po dlouhém váhání schválilo přistoupení Švédska k NATO. Spojené státy také plánují prodat až čtyřicet stíhaček F-35 Řecku a zemi dále darují další obranné vybavení.

Americká armáda požádala veřejnost, aby jí pomohla najít bojový letoun F-35, s nímž ztratila kontakt nad Jižní Karolínou poté, co se pilot z neznámých důvodů katapultoval. Pátrání po stroji F-35B Lightning II se soustřeďuje na dvě jezera severně od města North Charleston, napsal britský list Guardian.

V pondělí začíná národní cvičení vzdušných sil Odolné nebe, dva týdny budou po celém Česku trénovat všechny útvary vzdušných sil i aktivní zálohy. Komplexní dvoustupňové cvičení v rámci Národního posilového systému protivzdušné obrany ČR (NaPoSy PVO ČR) potrvá do 8. září.

Tři ukrajinští piloti zahynuli při páteční srážce dvou cvičných letounů L-39 Albatros československé konstrukce v Žytomyrské oblasti v centrální části Ukrajiny. Úřady nehodu vyšetřují, prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil, že všechny okolnosti kolize budou objasněny. Jednou z obětí je i slavný stíhací pilot s přezdívkou Džus, který v úvodu ruské invaze bránil Kyjev a poté se zasazoval o to, aby Ukrajina získala americké stroje F-16. Tento rok poskytl rozhovor i České televizi.

Skupina zemí, které chtějí pomoci Ukrajině s používáním amerických bojových letounů F-16, se ve čtvrtek rozšířila. Norský premiér Jonas Gahr Störe v Kyjevě oznámil, že jeho země Ukrajině daruje tyto stíhačky. Přesný počet letounů, které Kyjev od severské země dostane, však neuvedl. Ve večerních hodinách pak Pentagon oznámil, že Spojené státy mají v plánu začít s výcvikem ukrajinských pilotů, aby byli schopni stroje americké provenience používat. Ochotu zapojit se do výcviku Ukrajinců potvrdilo i Portugalsko.

Nizozemsko a Dánsko budou moci Ukrajině poskytnout stíhačky F-16. Obě země získaly povolení od Spojených států, jejichž souhlas je k takovému kroku nutný. Kyjev by měl letadla získat, jakmile jeho piloti dokončí výcvik, který začal tento měsíc. První piloty bojeschopné na nových strojích by Ukrajina mohla mít k dispozici začátkem příštího roku.

Ukrajina nebude mít letos na podzim ani v zimě k dispozici stíhací letouny F-16 ze západních zemí. Uvedl to mluvčí ukrajinského letectva. Kyjev s partnery jedná už řadu měsíců, zatím ale nezačal ani výcvik pilotů. Ten přitom zabere alespoň půl roku. Podle médií je překážkou k dodání strojů i nutný jazykový kurz, který zabere řadu měsíců ještě před začátkem samotného školení. Šéf NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina nejspíš získá moderní stíhací letouny od zemí Aliance, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. Rusko má podle expertů nyní na nebi jasnou převahu.

Washington se rozhodl, že nebude blokovat dodávky stíhaček F-16, po nichž Ukrajina dlouho volala. Ukrajina americké stíhačky nemůže využívat bez souhlasu Washingtonu a víkendové oznámení je vnímáno jako zásadní zlom, neboť USA se dosud k poskytnutí F-16 stavěly spíše odmítavě. Americký bojový letoun General Dynamics F-16 je nejrozšířenější západní stroj svého druhu a již se zapojil do mnoha světových konfliktů.

Ruský bojový letoun Su-27 se srazil s americkým průzkumným dronem Reaper, zasáhl jeho vrtuli, uvedla americká armáda. Dron se následně zřítil do Černého moře. Spojené státy incident označily za riskantní a tamní ministerstvo zahraničí si kvůli němu předvolalo ruského velvyslance. Mluvčí Pentagonu řekl, že americká strana vyhodnocuje, co se přesně stalo. Moskva tvrdí, že dron spadl kvůli manévrování a že s ruskými stíhačkami nebyl v kontaktu.

Doufáme v to lepší, ale připravujeme se na to nejhorší, říká v rozhovoru pro ČT ukrajinský stíhací pilot, jemuž se říká Džus. Ukrajina žádá západní země už od samotného začátku ruské agrese o pomoc ve formě dodávek stíhaček pro tamní letectvo. Spojenci ale byli v tomto ohledu dosud zdrženliví.

V míru je práce stíhacího pilota jednou z nejklidnějších. V boji je naopak extrémně nebezpečná. Alespoň tak o ní mluví ukrajinský pilot s přezdívkou Džus, který střeží nebe nad svou vlastí. Zpravodaji ČT Janu Šilhanovi v rozhovoru popsal, jak vypadá život stíhacího letce, a zdůraznil, že Ukrajina potřebuje moderní stroje.

Británie zahájila vývoj vojenské stíhačky nové generace. Stroj bude využívat umělou inteligenci a řídit hejna autonomních dronů. Na projektu bude Londýn spolupracovat s Římem a Tokiem. V plném bojovém nasazení by Tempest (v překladu Bouře) měl být v roce 2035. Tak, aby plnil všechny úkoly futuristického vzdušného boje.

Vláda ve středu rozhodla, že ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o pořízení čtyřiadvaceti bojových letounů F-35 Lightning II. Jde o radarem obtížně zjistitelné stíhačky, u nichž letová hodina vyjde na statisíce korun. Podle dřívějších odhadů expertů bude hodnota zakázky ve vyšších desítkách miliard korun, půjde tak nejspíš o nejdražší armádní nákup moderní historie.

Ruské síly se soustředí na obklíčení Kyjeva a na oslabení odporu na zablokovaných sídlištích, uvedl v pátek ráno generální štáb ukrajinské armády. Jediným velkým městem, které od začátku invaze ruská armáda ovládla, je jihoukrajinský Cherson, pokračují ale tvrdé boje o Charkov, po metropoli druhé největší město v zemi. Dalšímu ostřelování čelil severoukrajinský Černihiv. Bojuje se také o strategický přístav Mariupol, který sice zůstává pod ukrajinskou kontrolou, město ale pravděpodobně obklíčily ruské síly. Ruští vojáci poprvé vkročili do ukrajinského černomořského přístavního města Mykolajiv, museli z něj ale ustoupit.

Rusko se v pátek během druhého dne vojenské invaze na Ukrajinu soustředilo na Kyjev, ověřené informace o tom, jak jeho jednotky postupují, je ale nadále těžké získat. V Kyjevě je slyšet intenzivní střelba a výbuchy, zněly čím dál blíže k vládní čtvrti v centru města, napsala agentura AP s odvoláním na své zpravodaje na místě. Zasažen byl jeden z mostů, dochází ke střetům s diverzními skupinami. Popis situace, který podává útočící Rusko, se výrazně liší od ukrajinských informací. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu varoval, že obránce Ukrajiny čeká těžká noc. Ukrajinská protiletadlová obrana ohlásila sestřelení letadla s ruskými výsadkáři.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Polské úřady získaly podle listu The New York Times (NYT) důležité svědectví ohledně vynuceného přistání letadla Ryanairu v Minsku letos v květnu. Poskytl ho běloruský dispečer, který stroj s opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě k přistání přiměl. Dispečer později utekl do Polska a tamním vyšetřovatelům vypověděl, že celou operaci řídil důstojník běloruské tajné služby KGB, uvedl list NYT na svém webu. Běloruské úřady odmítly tvrzení amerického deníku jako dezinformaci.

Pražské Letecké muzeum Točná získalo do svých sbírek britský stíhací letoun Hawker Hurricane Mk.IV, na kterém za druhé světové války létali českoslovenští piloti. Zrekonstruovaný stroj vyrobený na přelomu let 1942 a 1943 přiletěl do Česka v pondělí večer z Belgie, potvrdil Michal Masař z leteckého muzea. Hurricane je v denním zbarvení, které měla verze Mk.IIc českého leteckého esa Karla Kuttelwaschera.

Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a kritika vlády tamního vůdce Alexandra Lukašenka. S odkazem na běloruskou opozici to oznámila stanice Deutsche Welle. Podle ní je nyní šestadvacetiletý novinář Raman Pratasevič zadržen na minském letišti a vyslýchán. K propuštění aktivisty už vyzval například prezident Litvy, kam letadlo směřovalo, nebo český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který si předvolá běloruského velvyslance. Incidentem se bude zabývat také pondělní summit EU.

Polsko podepsalo smlouvu na koupi 32 stíhacích letounů F-35 v přepočtu za 105 miliard korun. Kontrakt zahrnuje i výcvik a logistiku. Prodej strojů americké společnosti Lockheed Martin schválil Kongres loni v září. Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak zakázku označil za největší armádní kontrakt v dějinách země. Podle opozice jsou stíhačky příliš drahé. Polsko je desátou členskou zemí NATO, která si F-35 pořizuje.

Stíhací letadla JAS-39 Gripen má česká armáda pronajatá až do roku 2027. Nynější dvanáctiletý kontrakt sice ještě není ani v polovině, ale vojáci i politici již začínají přemýšlet, co dál. Možná budoucnost nadzvukového letectva má více podob a rozhodnutí, která je ta nejvhodnější, musí udělat s dostatečným předstihem předtím, než se budou muset gripeny vrátit do Švédska.

Při zkušebním letu v Chabarovském kraji na Dálném východě v úterý havaroval nejmodernější ruský bojový letoun Su-57. Nikdo nebyl zraněn a pilot se stačil katapultovat, napsala agentura TASS s odvoláním na sdělení úřadů města Komsomolsk na Amuru. Jedná se o vůbec první havárii tohoto stroje.

Nedaleko Trevíru na jihozápadě Německa se zřítila stíhačka F-16 amerického letectva. Pilot je v pořádku, stroj spadl nad lesnatou oblastí. K incidentu došlo nedaleko hlavní americké základny v Německu u Rammsteinu.