Stíhačka strana 2 z 2

Británie zahájila vývoj vojenské stíhačky nové generace. Stroj bude využívat umělou inteligenci a řídit hejna autonomních dronů. Na projektu bude Londýn spolupracovat s Římem a Tokiem. V plném bojovém nasazení by Tempest (v překladu Bouře) měl být v roce 2035. Tak, aby plnil všechny úkoly futuristického vzdušného boje.

Vláda ve středu rozhodla, že ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o pořízení čtyřiadvaceti bojových letounů F-35 Lightning II. Jde o radarem obtížně zjistitelné stíhačky, u nichž letová hodina vyjde na statisíce korun. Podle dřívějších odhadů expertů bude hodnota zakázky ve vyšších desítkách miliard korun, půjde tak nejspíš o nejdražší armádní nákup moderní historie.

Ruské síly se soustředí na obklíčení Kyjeva a na oslabení odporu na zablokovaných sídlištích, uvedl v pátek ráno generální štáb ukrajinské armády. Jediným velkým městem, které od začátku invaze ruská armáda ovládla, je jihoukrajinský Cherson, pokračují ale tvrdé boje o Charkov, po metropoli druhé největší město v zemi. Dalšímu ostřelování čelil severoukrajinský Černihiv. Bojuje se také o strategický přístav Mariupol, který sice zůstává pod ukrajinskou kontrolou, město ale pravděpodobně obklíčily ruské síly. Ruští vojáci poprvé vkročili do ukrajinského černomořského přístavního města Mykolajiv, museli z něj ale ustoupit.

Rusko se v pátek během druhého dne vojenské invaze na Ukrajinu soustředilo na Kyjev, ověřené informace o tom, jak jeho jednotky postupují, je ale nadále těžké získat. V Kyjevě je slyšet intenzivní střelba a výbuchy, zněly čím dál blíže k vládní čtvrti v centru města, napsala agentura AP s odvoláním na své zpravodaje na místě. Zasažen byl jeden z mostů, dochází ke střetům s diverzními skupinami. Popis situace, který podává útočící Rusko, se výrazně liší od ukrajinských informací. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu varoval, že obránce Ukrajiny čeká těžká noc. Ukrajinská protiletadlová obrana ohlásila sestřelení letadla s ruskými výsadkáři.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Polské úřady získaly podle listu The New York Times (NYT) důležité svědectví ohledně vynuceného přistání letadla Ryanairu v Minsku letos v květnu. Poskytl ho běloruský dispečer, který stroj s opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě k přistání přiměl. Dispečer později utekl do Polska a tamním vyšetřovatelům vypověděl, že celou operaci řídil důstojník běloruské tajné služby KGB, uvedl list NYT na svém webu. Běloruské úřady odmítly tvrzení amerického deníku jako dezinformaci.

Pražské Letecké muzeum Točná získalo do svých sbírek britský stíhací letoun Hawker Hurricane Mk.IV, na kterém za druhé světové války létali českoslovenští piloti. Zrekonstruovaný stroj vyrobený na přelomu let 1942 a 1943 přiletěl do Česka v pondělí večer z Belgie, potvrdil Michal Masař z leteckého muzea. Hurricane je v denním zbarvení, které měla verze Mk.IIc českého leteckého esa Karla Kuttelwaschera.

Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a kritika vlády tamního vůdce Alexandra Lukašenka. S odkazem na běloruskou opozici to oznámila stanice Deutsche Welle. Podle ní je nyní šestadvacetiletý novinář Raman Pratasevič zadržen na minském letišti a vyslýchán. K propuštění aktivisty už vyzval například prezident Litvy, kam letadlo směřovalo, nebo český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který si předvolá běloruského velvyslance. Incidentem se bude zabývat také pondělní summit EU.

Polsko podepsalo smlouvu na koupi 32 stíhacích letounů F-35 v přepočtu za 105 miliard korun. Kontrakt zahrnuje i výcvik a logistiku. Prodej strojů americké společnosti Lockheed Martin schválil Kongres loni v září. Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak zakázku označil za největší armádní kontrakt v dějinách země. Podle opozice jsou stíhačky příliš drahé. Polsko je desátou členskou zemí NATO, která si F-35 pořizuje.

Stíhací letadla JAS-39 Gripen má česká armáda pronajatá až do roku 2027. Nynější dvanáctiletý kontrakt sice ještě není ani v polovině, ale vojáci i politici již začínají přemýšlet, co dál. Možná budoucnost nadzvukového letectva má více podob a rozhodnutí, která je ta nejvhodnější, musí udělat s dostatečným předstihem předtím, než se budou muset gripeny vrátit do Švédska.

Při zkušebním letu v Chabarovském kraji na Dálném východě v úterý havaroval nejmodernější ruský bojový letoun Su-57. Nikdo nebyl zraněn a pilot se stačil katapultovat, napsala agentura TASS s odvoláním na sdělení úřadů města Komsomolsk na Amuru. Jedná se o vůbec první havárii tohoto stroje.

Nedaleko Trevíru na jihozápadě Německa se zřítila stíhačka F-16 amerického letectva. Pilot je v pořádku, stroj spadl nad lesnatou oblastí. K incidentu došlo nedaleko hlavní americké základny v Německu u Rammsteinu.