„Pošleme je do pekla,“ řekl ČT ukrajinský pilot stíhačky. Během letu není na emoce čas

11 minut
Rozhovor s pilotem ukrajinské armády
Zdroj: ČT24

Doufáme v to lepší, ale připravujeme se na to nejhorší, říká v rozhovoru pro ČT ukrajinský stíhací pilot, jemuž se říká Džus. Ukrajina žádá západní země už od samotného začátku ruské agrese o pomoc ve formě dodávek stíhaček pro tamní letectvo. Spojenci ale byli v tomto ohledu dosud zdrženliví.

Existují náznaky, že Rusko shromažďuje své letecké síly poblíž hranic a plánuje možná nové útoky. Otázka na to, jak dlouho by Ukrajina byla schopná se sama bránit při současném stavu vzdušných sil, tak podle Džuse nemá jasnou odpověď.

„Jak se říká, doufáme v to lepší, ale připravujeme se na to nejhorší. Nevíme, jak nepřítel bude využívat letectvo, ale za poslední rok jsme už viděli, jaké kombinace používá. Už jsme sestřelovali skoro všechny typy jejich letadel, kromě možná jejich nejmodernějšího superjetu Su-57, který považují za nejlepší. Ale je jich jenom několik. Takže ať k nám posílají i další letadla, pošleme je do pekla ještě rychleji,“ sděluje Džus s tím, že bez nových moderních zbraní to půjde těžko.

Džus si myslí, že ukrajinským pilotům by trvalo naučit se ovládat západní letouny tři až šest měsíců. Ukrajina žádá zejména americké letouny F-16. Džus říká, že technické parametry jsou podobné jako u sovětských MiG, je třeba ale srovnat jejich bojové schopnosti. Potřebovali by prý dvanáct až dvacet takových moderních letounů. „Jedna taková letka je minimální taktický oddíl, který má smysl,“ uvádí.

Informace mají i od rozvědky

Nejtěžší chvílí ve stíhacím letounu je pro Džuse prý čekání na to, až přijde pokyn ke vzletu, jenž se nedá předvídat. „Jste napjatí jako pružina, která je připravená okamžitě vystřelit. Mezitím pracují vaši kolegové z pozemní protivzdušné obrany a vy sedíte připraveni. Jste ve střehu, ale čekáte,“ říká. Zároveň však zdůrazňuje, že to nevypadá „jako ve filmu“.

Piloti prý musí být odpočatí – když mají volno, tak se snaží vyspat a dělají si přípravu. „Čerpáme informace z různých zpráv od rozvědky a snažíme se lépe poznat protivníka,“ prohlašuje. Ke každodenní rutině se teď také přidala jazyková příprava, neboť si piloti uvědomují, že pokud bude rekvalifikace pilotů na nové stíhačky, tak bude v angličtině.

„Jsme lidé, kteří milují svobodu, nicméně máme velice pevná pravidla, která musíme dodržovat. Protože jsme ve válce, tak je musíme dodržovat 24 hodin denně. Jsou tam jak mladí lidé, tedy mladší poručíci, kteří teprve absolvovali univerzitu, tak starší piloti, kteří nastoupili s mobilizací,“ popisuje Džus ukrajinskou armádu. „Sebekázeň, která vyplývá z motivace, nám umožňuje, abychom byli vždy bojeschopní,“ doplňuje.

Emoce mohou škodit

Emoce během práce je pak třeba potlačit, protože mohou být destruktivní. „Musíte se soustředit na svůj úkol, hlídat sebe a svůj letoun. Musíte se také starat o další letoun, který letí s vámi v páru, nebo o další letadla palebné podpory, která kryjete. Musíme se soustředit právě na tohle a od všeho ostatního, co se děje kolem, se musíme odříznout,“ popisuje pilot.

Když ale třeba v radiové komunikaci slyší, že ruská letadla útočí na ta ukrajinská, emoce přicházejí. „Že je chcete dostat, chcete se postavit na odpor. Potom se ale musíte střízlivě postavit situaci a pochopit, že technicky není možné teď nic udělat. Pochopíte, že byste se o to ani neměli pokoušet, že je to zbytečný risk. Takže většinou všichni chladnokrevně plní své úkoly,“ dodává.

Poté, co let skončí, je to prý něco úplně jiného. „Když let skončí, tak jsou slyšet nejrůznější slova, nadávky, křik. Každý chce emoce ventilovat. Samozřejmě nadáváme hlavně na nepřítele. Pomlouváme ho a nazýváme ho nejhoršími slovy. Řešíme také nejrůznější technické problémy. Nejdřív vyventilujeme emoce a pak už se díváme na různé detaily,“ doplňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o konfliktu Íránu a Izraele

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
před 1 hhodinou

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán odpálil rakety na Izrael. Překročil červenou linii, reaguje Kac

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael uzavírá všechny ambasády, dle Teheránu vyhlásil válku

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Od dohody pěti států k největší zóně volného pohybu na světě. Schengen slaví 40 let

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.
před 3 hhodinami
Načítání...