1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Větší důraz na zdravotní prevenci a investice do této oblasti jsou jedny z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Věří, že právě tyto cílené kroky by se vrátily formou miliard korun ročně. Podle NERV je zdravotní stav lidí v Česku významně horší než v západní Evropě.

Česko je v půli prvního víkendu poznamenaného protestem v nemocnicích. Většina lékařů zatím výpovědi z přesčasů nestáhla. Čekají na závěry pondělní schůzky s ministrem zdravotnictví. Akutní péči se všem zařízením, která ČT oslovila, podařilo zajistit. V sobotu v nich ošetřovali hlavně úrazy spojené se zimním počasím.

České porodnice se ve čtvrtek, v předvečer Světového dne předčasně narozených dětí, zahalují do purpurové barvy. Upozorňují tím na nové přístupy, díky kterým matka a předčasně narozené dítě mohou být spolu, konkrétně na nové přístroje a důležitost takzvaného klokánkování, tedy pokládání nedonošených dětí na hrudník matky.

Po covidu přibylo onkologicky nemocných pacientů, kteří se aktivně zajímají o možnosti léčby. Podle Nadace pro výzkum rakoviny ale informace častěji hledají na internetu a někteří mají tendenci podléhat dezinformacím. Reálné novinky v léčbě i výzkumu karcinomů představila konference pacientů s experty.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) plánuje rozšířit seznam jednodenních operačních výkonů, tedy těch, po nichž pacienti odcházejí domů do 24 hodin. Jejich počet v Česku roste, a to zejména díky tomu, že některé z nich pojišťovny od letošního roku finančně zvýhodnily. V Česku přibývá i počet zařízení, která tento typ operací nabízí.

Sluchový kmenový implantát může pomoci neslyšícím, u kterých selhaly běžně dostupné metody. Zatím ho má jediné dítě v Česku. Malý Tadeáš ho dostal před necelým rokem a poprvé tak slyšel svět kolem sebe. Teď už chlapec s pomocí logopedky dělá pokroky.

Dospělé dle psychiatrů nyní trápí projevy deprese ještě častěji, než tomu bylo během pandemie covidu. Ukazuje to výzkum Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Asi čtvrtina lidí měla na jaře také vážné příznaky syndromu vyhoření, který může přerůst v depresi. Prevencí i samotným lékem na syndrom vyhoření je dle odborníků úprava životního stylu. To může pomoci i u lehkých depresí.

V Praze se v úterý otevřelo nové výukové pracoviště Kliniky paliativní medicíny. Výuka začne v říjnu a zájemci se mohou přihlásit i on-line. V posledních pěti letech roste zájem pacientů a jejich rodin o pomoc v závěru života.

Přes sto tisíc českých dětí a mladistvých pije nadměrné množství alkoholu a čtyřicet tisíc dospívajících kouří, upozorňují odborníci. Pomoci by měly on-line vzdělávací kurzy pro pediatry, gynekology a zdravotní sestry působící v těchto oborech. Kurzy pomohou lékařům rozpoznat a zachytit závislosti u dětí a mladistvých při běžné preventivní prohlídce, novinářům to řekli zástupci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. On-line kurzy by měly začít v září a říjnu letošního roku.

K léčbě cukrovky je dostupná řada účinných přípravků. V posledních letech se ale na světových trzích objevily medikamenty, které ještě výrazněji snižují hmotnost u pacientů s nadváhou a také riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Lékaři proto doufají, že se dostanou i na český trh. Diabetiky často postihuje také onemocnění ledvin. V současných horkých dnech je proto třeba dbát na dostatek tekutin.

Na úterý připadá světový den rakoviny plic. V Česku touto chorobou v průměru onemocní přes šest a půl tisíce lidí ročně, okolo pěti tisíc pacientů zemře. Rizikoví jedinci se už více než rok mohou hlásit do preventivního programu časného záchytu karcinomu plic, zatím jím prošlo sedm tisíc lidí. Lékaři ale odhadují, že podmínky pro účast v programu splňuje až půl milionu Čechů.

Podle Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice se zhruba každý čtvrtý Čech potýká se syndromem vyhoření. Čísla se zvýšila po covidu a se zhoršením ekonomické situace. Příčinou podle odborníků nebývá jen pracovní vyčerpání, ale jakákoliv dlouhodobá zátěž.

Používání fyzický trestů ve výchově znamená osobní selhání rodičů. Děti při nich zažívají stres, ponížení a bolest, upozornil Radek Ptáček, vedoucí výzkumného týmu Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Rodiče se sice domnívají, že fyzické tresty jsou rychlé a efektivní řešení, ale není tomu podle psychologa tak. Násilí v jakékoliv podobě do společnosti 21. století nepatří, řekl Ptáček. Podílel se na novém výzkumu, podle něhož víc než třetina rodičů v Česku používá fyzické tresty jako běžnou součást výchovy.

Víc než třetina rodičů v Česku používá fyzické tresty jako běžnou součást výchovy. Tímto způsobem děti trestají víc lidé, kteří sami v dětství „dostávali“. Častěji k fyzickým trestům sahají také mladší rodiče a rodiče více dětí. Zákaz fyzických trestů na dětech by uzákonila čtvrtina matek a otců. Ukázal to výzkum, do něhož se koncem loňska zapojilo 1013 rodičů s potomky do 18 let.

S letním počasím přišla hlavní cyklistická sezona. Policisté upozorňují na dodržování zásad bezpečné jízdy, mezi které patří nošení cyklistické helmy. Zákon přikazuje nosit helmu na kole dětem, u dospělých je dobrovolná. Změnit to chce část poslanců v rámci novely silničního zákona. O tématu v pořadu Události, komentáře debatovali emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Pavel Pafko a marketingový ředitel společnosti Rekola Jan Střecha.

V Česku již několik měsíců chybí lék Litalir, který se používá u řady onemocnění krve, včetně některých typů leukémie. Část pacientů pro něj proto jezdí do zahraničí. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že plnohodnotná alternativa bude v lékárnách do měsíce.

Kdo pobírá od státu dávky, nesmí do herny ani kasina. Přístup k hazardu jim odepírá takzvaný rejstřík vyloučených osob, který je v provozu přes dva roky. Figurují na něm lidé na dávkách, v insolvenci nebo neplatiči alimentů, což je zhruba dvě stě tisíc lidí. Jenže to neplatí vždy. Figurantka, která pobírá dávky, se dostala do herny v Kladně a hrála na automatu. A dle lidí z branže rozhodně nejde o výjimečnou situaci. Peníze, které stát posílá lidem na pomoc v nouzi, tak skončí v herním automatu. Téma pro pořad 168 hodin zpracovali David Sebíň a Eva Koryntová.

Poruchy příjmu potravy jsou u lidí čím dál častější. Nejběžnější jsou výkyvy ve věkové skupině 15 až 19 let, choroba přitom může ovlivnit celou rodinu. Odborníci se teď zaměřují právě na přenos duševního onemocnění mezi generacemi.

Přes osmdesát procent dospělých Čechů má zvýšenou koncentraci cholesterolu v krvi. Hraniční hodnoty jsou u pacientů individuální. Liší se u těch, kteří nemají jiné rizikové faktory, a například u těch po infarktu. Hladina cholesterolu má vliv na další, zejména kardiovaskulární onemocnění, na jejichž léčbu dávají pojišťovny ročně miliardy korun.

V posledních letech dochází ke zjemnění postupů v neurochirurgii a zpřesnění indikací. V pořadu Události, komentáře to řekl přednosta Neurochirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy David Netuka. V dalších letech se podle něj dá očekávat rozvoj v léčbě nádorů a větší posun k personifikované medicíně.

Ročně se v Česku rozvede skoro na třicet tisíc manželství. Tahanice o děti patří vedle rozpadu vztahu k nejbolestivější části rozvodu. Soudy v současnosti ve velkém zadávají znalecké posudky, o které se při rozhodování opírají. Ty ale mnohdy vznikají formalisticky od stolu a v rozporu s tím, co chce samo dítě. Pro pořad 168 hodin natáčela Darina Vlková.

Trh s konopím je etablovaný, žádná prohibice ho nezastavila, máme z toho pouze náklady a žádnou prevenci, tudíž musíme hledat jiný nástroj tvrdé kontroly trhem. To sdělil v Otázkách Václava Moravce národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, jenž připravuje návrh zákona o legalizaci prodeje i pěstování marihuany. Adiktolog Petr Popov se však obává, že na něco takového není připravený český zdravotnický systém.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Tomáš Zima. Lékař v minulosti vedl nejprve 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, následně se stal rektorem. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na konci května 2022. Na ministerstvo vnitra svou přihlášku podal v polovině října po senátorských volbách. Jeho kandidaturu podpořilo 13 senátorů, některým však po volbách mandát zanikl.

Tomáš Zima má charakter, aby dokázal být dobrým prezidentem republiky, shodují se jeho podporovatelé – bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes a plastický chirurg Jan Měšťák. Sám Zima, který byl osm let rektorem Univerzity Karlovy, před volbami objíždí regiony a bojuje i s tím, že se voliči oslovení agenturami pro výzkum veřejného mínění na jeho stranu zatím příliš nekloní. Česká televize strávila jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. Se Zimou natáčel Milan Brunclík.