Sluchový kmenový implantát může pomoci neslyšícím, u kterých selhaly běžně dostupné metody. Zatím ho má jediné dítě v Česku. Malý Tadeáš ho dostal před necelým rokem a poprvé tak slyšel svět kolem sebe. Teď už chlapec s pomocí logopedky dělá pokroky.
Neslyšícím může pomoci kmenový implantát. Zatím ho má jedno dítě v Česku
Události: Sluchový kmenový implantát (zdroj: ČT24)
Šestiletý Tadeáš od narození neslyšel. Teď dokáže rozeznat zvuky různých nástrojů a začíná říkat i první slova. Tadeáš má vrozenou vadu – málo vyvinuté sluchové nervy. Nepomohly mu ani kochleární implantáty, které se zavadí do vnitřního ucha. Lékaři mu proto loni na podzim voperovali přímo do mozku kmenový implantát.
„Měla jsem očekávání, aby aspoň slyšel, že za ním jede třeba auto. Už teď je to nad očekávání. Začíná se otáčet i na jméno, když na něj zavoláme,“ popisuje chlapcova matka Kateřina Schlöglová.
Lékaři hodnotí výsledky i na základě škály sluchových vjemů. Nula znamená, že neslyší vůbec a sedmička úroveň sluchu, kdy pacient může používat telefon. „Když hodnotím stav před operací, tak měl hodnotu nula, maximálně jedna. V současné době po implantaci kmenového implantátu má hodnotu čtyři,“ říká přednosta Kliniky ušní, nosní a krční 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Zdeněk Čada.
Zdeněk Čada hovořil o pomoci neslyšícím (zdroj: ČT24)
Úspěšnost ovlivňuje věk
Pro Tadeáše zůstane dominantním komunikačním prostředkem znakový jazyk. Pokračování v rehabilitaci může ale přinést další pokroky. „Doufám, že se bude rozšiřovat to, čemu bude rozumět. Hlavně potřebujeme, aby se orientoval v prostředí, aby zareagoval na hlasy,“ podotýká klinická logopedka z Foniatrické ambulance a centra kochleárních implantátů FN Motol Jitka Holmanová.
Vývoj řeči ustává okolo šestého roku. Úspěšnost rehabilitace tak zásadním způsobem ovlivňuje věk dítěte. „Indikační období, které je ideální pro kmenový implantát, je mezi prvním a druhým rokem,“ dodává Čada. Kmenový implantát teď může pomáhat i dalším dětem, které by stejně jako Tadeáš mohly poznat, jaké to je slyšet.
Pomáhají i kochleární implantáty
Pokud má člověk problém se sluchem, základním řešením jsou sluchadla. Pokud je poškození sluchu vážnější, používají se u některých pacientů kochleární implantáty. Až pak případně přichází na řadu zavedení implantátu přímo do mozku.
Kochleární implantáty u nás pacientům dává docent Jan Bouček z Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK FN Motol. V loňském roce šlo o více než 250 pacientů. „Zhruba desetinásobné množství pacientů by mohlo z kochleárního implantátu profitovat, pokud by se o něm dozvědělo nebo pokud by přišlo,“ říká Bouček. Jde o zařízení, které obchází tu část ucha, která nefunguje správně, a vysílá signály přímo na sluchový nerv, který předává informace do mozku.
Samotné zapojení kochleárního implantátu neznamená, že člověk hned začne slyšet. Je potřeba rehabilitace, při níž se pacient naučí s implantátem pracovat a všechno správně nastavit. Pak se může život pacienta výrazně zlepšit. Jestli je tato varianta pro konkrétního pacienta vhodná, musí rozhodnout lékař na základě testů. Tím základním je vyšetření sluchu.
Na jeho základě odborníci doporučí nejlepší postup. Velmi často se ale objevují podvodníci. Tvrdí, že jejich léčivé přípravky zajistí, že dorostou nebo budou lépe fungovat vláskové buňky. Není to pravda. Zatím neexistuje lék, který by vrátil sluch. Jsou jen pomůcky, které dokážou částečně nebo úplně sluch nahradit.