1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy strana 2 z 2

Očkování proti covidu ukázalo, jak rychle je věda schopna reagovat na náhlé výzvy, ale také na sílu dezinformací. Problémem je nedůvěra v autority, shodli se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a publicista Bohumil Kartous. V pondělí v Praze odstartovala dvoudenní konference v rámci českého předsednictví Evropské unii. Jejím cílem je zhodnocení zkušeností získaných během pandemie koronaviru. Experti a politici se na ní zabývají například odmítáním očkovávání i vlivem dezinformací.

Pedagogové a školní metodici prevence mohou využívat novou digitální platformu zaměřenou na předcházení šikaně a zlepšení vztahů mezi žáky i učiteli. Zájemci v systému najdou programy a vzdělávací kurzy k prevenci rizikového chování. Databáze je přístupná zdarma. Provozovatelem Interaktivní platformy podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování (IPREV) je Univerzita Karlova v Praze.

Covid-19 může podle prvotních výzkumů patřit mezi viry, které spouští neurodegenerativní choroby, například Parkinsonovu nemoc, řekl přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Robert Jech.

Vědci z Česka objevili a popsali protein, který hraje důležitou úlohu v imunitní odpovědi organismu a rozvoji některých autoimunitních nemocí. Výsledky výzkumu by v budoucnu mohly pomoci v léčbě některých z těchto onemocnění, oznámila Akademie věd ČR.

Přes pět tisíc lidí v Česku prodělalo změnu pohlaví. Během posledních let přibývá náctiletých, kteří problémy se sexuální identitou řeší. Nárůst odborníci přičítají vlivu sociálních sítí i osvětě.

Zlepšit diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění by chtěli vědci v nově založeném Národním ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR). Ústav propojuje 71 výzkumných týmů z 11 pracovišť v Praze, Olomouci a Brně. Do konce roku 2025 na něj má jít asi 1,5 miliardy korun z evropských peněz programu Exceles, kterým ministerstvo školství podporuje špičkový výzkum. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) uvedl, že fungování ústavu by měl stát zajistit i po roce 2025.

Tým českých vědců z centra Biocev, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) přišel s kombinací léků na leukemii, která může prodloužit přežití pacientů. Studii publikoval i prestižní odborný časopis Blood Cancer Journal z Nature Publishing Group, informovala ve čtvrtek v tiskové zprávě 1. lékařská fakulta.

Novorození chlapci mají v porovnání s dívkami méně buněk klíčových pro rovnováhu imunitního systému. To je pravděpodobná příčina toho, proč muži trpí častěji alergiemi už v dětském věku. Vyplývá to z výzkumu pupečníkové krve novorozenců, který provedli vědci z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zjištění by mohlo v budoucnu pomoci se screeningem a prevencí alergií.

Jedním z problémů časti lidí bez přístřeší je závislost na alkoholu, která jim brání využívat některé sociální služby. Společnost Podané ruce proto před dvěma lety zahájila provoz kontaktního centra ve Vlhké ulici v Brně, které se na lidi s problémovým požíváním alkoholu specializuje. To jim také nabízí v Česku zatím ojedinělý program regulovaného pití, jehož cílem je snižovat následky jejich závislosti.

Ministerstvo zdravotnictví chce finančně podpořit vzdělávání zdravotních sester podobně jako dříve všeobecných lékařů. V horizontu dvou nebo tří let by jich mělo studovat víc. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) to řekl při návštěvě 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy k otevření nového bakalářského studijního oboru na zdravotní sestry. V současné době je ve zdravotnictví asi 80 tisíc celých pracovních úvazků zdravotních sester, kolem 2500 jich chybí.

Přibývá lidí s vážným průběhem rakoviny plic. Většinou přijdou pozdě, to se podle lékařů v covidové době ještě zhoršilo. Nejrizikovějším faktorem je kouření, specialisté se proto více zaměřují na prevenci už u dětí. Zároveň se v Česku rozjíždí nový screeningový program.

Lékařům a vědcům z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, IKEM a 3. lékařské fakulty UK se po šestnácti letech pátrání podařilo jako prvním na světě najít mutaci, která by mohla být zodpovědná za nebezpečnou nemoc zvanou AA amyloidóza. Spolu s tímto průlomovým objevem také navrhují účinnou léčbu.

Kvůli první světové válce musel mladý lékař Jaroslav Jedlička po škole nastoupit do vojenské služby do nemocnice. Podepisoval několik úmrtních listů denně a mohla za to tuberkulóza. Mladým mužům nedokázal pomoci, a proto se rozhodl, že se začne léčbě souchotin a plicním chorobám intenzivně věnovat. V roce 1932 založil I. kliniku tuberkulózy a respiračních nemocí a byl také autorem první učebnice o tomto onemocnění u nás.

Až dvě stě lidí ročně si vyslechne mimořádně závažnou diagnózu známou pod zkratkou ALS. V Česku se rozjel první výzkum, který zjišťuje nejčastější spouštěče onemocnění. Příčiny amyotrofické laterální sklerózy zatím nejsou dostatečně známé a nenašel se ani účinný lék.

Lékaři v době končící epidemie covidu-19 zaznamenali u pacientů víc problémů se žaludkem, žlučníkem či játry. Souvisí často s omezením pohybu v době lockdownu, vyšší konzumací jídla či alkoholu. Většina lidí přibrala za první vlny epidemie i několik kilogramů, roli hrálo i odkládání naplánovaných vyšetření nebo operací. Informovali o tom zástupci 4. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Novým náměstkem pro zdravotní péči na ministerstvu zdravotnictví bude děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo. Nahradí tak epidemiologa Romana Prymulu, který na ministerstvu skončil na konci května a stal se vládním zmocněncem pro pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Šedo byl na post náměstka jediným kandidátem. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ho jmenoval v úterý s účinností k 1. září. Informoval o tom Zdravotnický deník.

COVID-19 má nyní v Česku přes 160 obětí. Není mezi nimi však taxikář, který se nakazil již počátkem března a lékaři se dlouho obávali o jeho život. Nakonec pro něj získali i experimentální přípravek Remdesivir. Muž je stále na přístrojích, ale již může dýchat sám a lékaři doufají, že jej již brzy budou moci pustit domů.

Dva ústavy Akademie věd, dvě fakulty Univerzity Karlovy a komerční sféra se spojily ve výzkumu a vývoji nového imunomodulátoru neboli látky na posílení imunitního systému. Nové preparáty užívalo v rámci preventivního programu dva roky téměř 40 tisíc zaměstnanců Škody Auto. Výskyt respiračních onemocnění se za tu dobu reálně snížil.

Podle odborníků ohrožuje až 70 procent dětí do 15 let strach z nedostupnosti mobilního telefonu. Tento druh závislosti má už i svůj název, fenoménu se říká nomofobie. Tématu se v pořadu 168 hodin věnovali Jana Gerleová a Jan Novák.