Přes pět tisíc lidí v Česku prodělalo změnu pohlaví. Během posledních let přibývá náctiletých, kteří problémy se sexuální identitou řeší. Nárůst odborníci přičítají vlivu sociálních sítí i osvětě.
Žádostí o změnu pohlaví přibývá. Problémy se sexuální identitou řeší nejvíce náctiletí
„Když k nám člověk přijde, ptáme se, jak dlouho má jasno. V průměru nám říkají okolo roku,“ uvádí vedoucí lékař Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Ivo Procházka.
„Na akutních odděleních se často setkáváme s těmito pacienty. Například po sebevražedných pokusech. Pravděpodobně doznívá stresová zátěž,“ říká přednosta Psychiatrické kliniky VFN a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Anders.
Zákon změnu pohlaví umožňuje od roku 2012. Zatímco na začátku bylo schváleno necelých padesát žádostí, loni už to bylo skoro dvě stě. Podle klinického psychologa Sexuologického ústavu VFN Petra Weisse počet lidí, kteří řeší problémy se sexuální identitou, narůstá všude ve světě. „Zvlášť počet adolescentů, kteří přicházejí s problematikou genderové identity. A zvlášť biologické dívky,“ dodává.
„Pokud dítě řekne rodičům, že se tak cítí, že chce, aby ho oslovovali novým jménem – tam by mu rodiče měli vyhovět. Ověří si, zda je to vytrvalý jev,“ uvádí Procházka.
Žádosti o změnu pohlaví řeší speciální komise ministerstva zdravotnictví. Zatímco dříve zasedala čtyřikrát ročně, v současnosti je to jednou měsíčně. Požádat o změnu pohlaví lze minimálně po roce hormonální terapie a žití v opačné pohlavní roli. Navíc kvůli většímu zájmu se čekací lhůty prodlužují.