Konzervativci

Evropská unie nabídla Britům dohodu, která by umožnila mladým lidem Spojeného království ve věku 18 až 30 let pracovat a studovat v Unii po dobu až čtyř let, a podobná možnost by se otevřela také v obráceném směru. Labouristé se k návrhu staví skepticky, konzervativci o něm chtějí vědět víc. Informoval o tom deník The Financial Times.

Náhlý konec irského premiéra Lea Varadkara upozornil na to, že i v sousední Velké Británii může podle aktuálních průzkumů volebních preferencí dojít ke změně na pozici předsedy vlády. Vládní konzervativci se proto hlasování snaží co nejvíce odsunout. Naopak opoziční labouristé, s historicky nejvyšší popularitou, volby požadují co nejdřív.

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.

Britští konzervativci přišli o obě poslanecká křesla ve čtvrtečních doplňovacích volbách. Konaly se v anglických obvodech Tamworth a Mid-Bedforshire, tedy v tradičně konzervativních baštách vládní strany. Tentokrát však přesvědčivě zvítězili opoziční labouristé, informuje agentura Reuters. Lídr labouristů Keir Starmer v reakci na volební vítězství prohlásil, že jeho strana „překresluje politickou mapu“. Podle analytiků výsledek vyvolá silnou nervozitu mezi konzervativci před parlamentními volbami v nadcházejícím roce.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Borise Rheina je jasným vítězem nedělních zemských voleb v Hesensku. Její sesterská strana Křesťansko-sociální unie (CSU) premiéra Markuse Södera pak vyhrála v Bavorsku. Obě strany tak potvrdily svou vedoucí pozici z voleb před pěti lety, informoval web listu Die Welt. Ten také uvedl, že v obou zemích se zvýšila podpora Alternativy pro Německo (AfD).

Lídr britské opozice Keir Starmer slíbil, že pokud vyhraje nadcházející parlamentní volby, zlepší vztahy s Bruselem. Je prý také připraven vyjednat novou brexitovou dohodu. V Paříži už hovořil o posílení spolupráce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Britští konzervativci zastavili propad volebních preferencí. Na opoziční labouristy ale dál ztrácejí pětadvacet procentních bodů. Trend se podařilo obrátit novému premiérovi Rishimu Sunakovi, který do čela vládní strany nastoupil po debaklu kabinetu Liz Trussové.

Britská Konzervativní strana v pondělí potvrdila Rishiho Sunaka jako svého nového lídra, zároveň se stane novým premiérem Spojeného království. Král Karel III. jej do funkce jmenuje v úterý dopoledne poté, co přijme rezignaci odcházející šéfky vlády Liz Trussové, uvedla stanice BBC. Sunak by podle ní měl také vystoupit s projevem před sídlem premiéra v Downing Street.

Austrálie v úterý oznámila, že se rozhodla napříště neuznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a opět za něj bude považovat Tel Aviv. Labouristická vláda tak zrušila rozhodnutí předchozí konzervativní vlády z roku 2018. Izrael krok Austrálie kritizoval a hodlá si předvolat australského velvyslance k podání vysvětlení, uvedla agentura AFP.

Volby do regionálního parlamentu západoněmecké spolkové země Sársko vyhráli sociální demokraté (SPD) vedení vicepremiérkou Anke Rehlingerovou před Křesťanskodemokratickou unií (CDU) současného zemského premiéra Tobiase Hanse. Sociální demokraté drtivě zvítězili s 43,5 procenta hlasů. Vyplývá to z prozatímního konečného výsledku, který zveřejnila volební komise. SPD v sárských zemských volbách vyhrála poprvé od roku 1994.

Vládnoucí konzervativci britského premiéra Borise Johnsona překvapivě prohráli v doplňovacích volbách do Dolní sněmovny v anglickém North Shropshiru. Tam jejich kandidáti vítězili v posledních skoro dvou stech letech, informuje na svých internetových stránkách britská BBC. Pro Johnsona znamená tato porážka další ze série neúspěchů a skandálů, které v posledních dnech ohrožují jeho pozici. Premiér prohlásil, že za volební porážku přebírá plnou osobní odpovědnost.

Nezvykle dlouho trvala schůzka amerického prezidenta Joea Bidena a papeže Františka ve Vatikánu. Oba lídři spolu podle Vatikánu mluvili 75 minut, italská televize RAI dříve hovořila o hodině a půl. Prezident s papežem jednali o klimatických změnách, dodržování lidských práv či o reakci na pandemii covidu-19. Biden poděkoval papežovi za nasazení ve prospěch chudých a ve prospěch lidí, kteří trpí konflikty či útlakem. V soukromém rozhovoru ho americký prezident označil za největšího světového bojovníka za mír. Bidena o víkendu čeká ještě summit G20 v Římě a klimatická konference v Glasgow.

Britská policie obvinilia Brita somálského původu Aliho Harbiho Aliho z vraždy a přípravy teroristického činu. Pětadvacetiletý muž žijící v Londýně v pátek ubodal konzervativního poslance Davida Amesse, obvinění padlo na základě závěrů vyšetřování protiteroristické jednotky. Jeho motiv byl podle vyšetřovatelů náboženský i ideologický. Případ vraždy ve Velké Británii rozpoutal debatu o bezpečnosti volených politiků.

Pondělní předčasné volby v Kanadě vyhráli vládnoucí liberálové premiéra Justina Trudeaua, jimž se však podle výsledkových projekcí nepodařilo dosáhnout svého cíle a získat většinu v parlamentu. Vůdce opozičních konzervativců Erin O'Toole uznal svou porážku a pogratuloval Trudeaovi k vítězství a zisku třetího premiérského mandátu, uvedly tiskové agentury. Ministerský předseda však zřejmě bude muset nadále vládnout s podporou menších stran.

Parlamentních voleb v Íránu se v pátek zúčastnilo nejméně lidí od islámské revoluce v roce 1979. Ministr vnitra Abdolrezá Rahmání-Fazlí přiznal, že hlasovat přišlo jen 42,57 procenta oprávněných voličů. Řada hlavně mladých Íránců se rozhodla hlasování bojkotovat, protože viní vedení země včetně reformistů ze špatné ekonomické situace a řady přešlapů. Rada dohlížitelů věrná vůdci Alímu Chámeneímu navíc vyřadila z voleb tisíce umírněných kandidátů. Podle očekávání tak uspěli konzervativci.

V pátečních parlamentních volbách v Íránu uspěli kandidáti spojení s revolučními gardami. S odvoláním na íránské ministerstvo vnitra to píše agentura Reuters. Konzervativní kandidáti získali podle neoficiálních výsledků ve městech i vesnicích v celé zemi zatím 138 parlamentních křesel, píše íránská agentura Farsí. Reformátoři mají 20 a nezávislí politici 28 mandátů.

Konzervativci Borise Johnsona jasně zvítězili v britských volbách. Po sečtení všech okrsků budou mít v parlamentu velkou většinu a budou moci dokončit brexit podle svých představ. Labouristé zažili nejhorší výsledek za desetiletí a straníci volají po rezignaci předsedy Jeremyho Corbyna. Ve Skotsku značně posílili tamní nacionalisté požadující nové referendum o nezávislosti.

Britové v předčasných volbách vybírají poslance, kteří mají rozhodnout o podobě brexitu. Svůj hlas už odevzdala v prvních hodinách řada britských politiků včetně konzervativního ministerského předsedy Borise Johnsona. Pětapadesátiletý předseda vlády hlasoval poblíž sídla premiérů v londýnské Downing Street, doprovodil ho jeho pes Dilyn. Britská média hlásí fronty u volebních místností, především v Londýně.

Konzervativci premiéra Borise Johnsona by podle průzkumů mohli v předčasných volbách získat nejvíc poslanců od dob „železné lady“ Margaret Thatcherové. Britové tento čtvrtek rozhodnou, jestli chtějí odejít z Evropské unie na základě Johnsonovy brexitové dohody na konci ledna, nebo je čeká další referendum. To prosazují labouristé, kterým hrozí, že neobhájí řadu poslaneckých okrsků.

Britský premiér a šéf konzervativců Boris Johnson a lídr největší opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn se střetli v debatě televizní stanice BBC. Ta se konala před předčasnými parlamentními volbami, které zemi čekají 12. prosince. Konzervativci v nich podle průzkumů posílí. Johnson v debatě Corbynovi vyčítal jeho „neutralitu“ ohledně brexitu, lídr labouristů hovořil o konci úsporných opatření a hájil „demokraticky provedený socialismus“.

Občané Evropské unie by měli po brexitu přijít o možnost přijet do země za prací bez předchozí nabídky zaměstnání. Podle agentury Reuters to vyplývá z návrhu vládní konzervativní strany, který prezentoval premiér Boris Johnson. Kritika přistěhovalectví byla jedním z důležitých argumentů zastánců odchodu z EU.

Pravicoví radikálové a konzervativci napadli v Lublinu průvod za rovnost gayů, lesbiček, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT), který se v tomto městě na východě Polska konal již podruhé a podle polských médií se jej zúčastnilo asi 1500 lidí. Polská policie proti narušitelům nasadila vodní děla a pepřový sprej. Asi 30 jich zatkla.

Také druhé kolo volby lídra britské Konzervativní strany vyhrál bývalý ministr zahraničí Boris Johnson. Od poslanců získal 126 hlasů. Ve hře o nejvyšší stranický post ale zůstávají ještě další čtyři uchazeči, kterým se podařilo získat alespoň 33 hlasů. Jediný, kdo byl před nadcházejícím středečním kolem hlasování vyřazen, je bývalý ministr pro brexit Dominic Raab.

Většina britských konzervativců by dala přednost extrémním scénářům před setrváním v EU. Brexit chtějí i v případě, že by se po něm osamostatnilo Skotsko nebo Severní Irsko, že by ekonomice přinesl závažné problémy nebo že by zlikvidoval jejich stranu. Odchod z EU by obětovali jenom v případě, že by přivedl do premiérského křesla předsedu labouristů Jeremyho Corbyna.