Podpora

Rodiny, které pečují o děti s poruchou autistického spektra, se často potýkají s odmítáním ze strany úřadů. Přitom mají nárok na státní pomoc, na kterou však někdy musí čekat i celé roky. Diagnóz autismu v Česku přibývá, ale systém s nimi zatím příliš nepočítá. Pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.

„Myslím si, že opravdu není přehnané říct, že dnes máme ve světě prestiž. A je to i díky tomu, jaké zastáváme hodnotové postoje a co děláme, o co se snažíme,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem premiér Petr Fiala (ODS). Upozornil také na nutnost pomoci Ukrajině, která je prý i v českém zájmu. V rozhovoru s Martinem Řezníčkem řešil také téma spolupráce českých a amerických zpravodajských služeb.

„Česká republika jednala nad rámec očekávání, jako první země, která pomohla Ukrajině po té nevyprovokované agresi,“ konstatoval v rozhovoru pro ČT americký demokratický kongresman Lloyd Doggett. Ten spolu s dalšími zákonodárci usiloval o návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě, prezidentu Joeu Bidenovi kvůli tomu psal dopisy. Tvrdí také, že na něj udělalo dojem přijetí ukrajinských uprchlíků po ruském vpádu na Ukrajinu.

„Jen velmi málo evropských zemí se chopí vůdčí iniciativy, jako to udělala Česká republika,“ prohlásila v rozhovoru pro ČT jedna z nejvlivnějších republikánských kongresmanek Lisa McClainová. Ta se za přijetí českého premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě přimlouvala s dalšími zákonodárci dopisem prezidentovi Joeu Bidenovi. Je považovaná za druhou nejvýše postavenou republikánku v americké Sněmovně reprezentantů. Zasedá ve výboru pro ozbrojené složky.

Česko by mělo využít návštěvy premiéra Pera Fialy (ODS) k tomu, aby tuzemská diplomacie vytvořila pro americkou stranu argument, který by ji přesvědčil k setrvání v Evropě. V rozhovoru pro ČT to uvedl Dalibor Roháč, který publikuje v prestižních světových médiích a působí jako seniorní expert v think-tanku American Enterprise Institute. Roháč zmínil také polarizaci uvnitř skupiny V4, kdy se Maďarsko a Slovensko odklánějí od bezpečnostních záruk Západu. „Je to prakticky sebevražedné,“ usoudil.

Skokově roste zájem o rekvalifikace ze strany zaměstnanců, řekl v pořadu Interview ČT24 generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Podle něj jde o dobrý signál toho, že lidé zhodnocují, co umí, o co je zájem a co by se mohli naučit, aby se lépe uplatnili na trhu práce. Už v minulosti zmínil, že o práci přijde v budoucnu až 300 tisíc lidí, pozitivní je ale podle něj to, že dalších 500 tisíc pracovních míst vznikne.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh zákona, který má zreformovat tuzemský systém přidělování dávek. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce nahradit čtyři různé podpory jedinou platbou. Nový mechanismus má lidi motivovat k práci nebo k jejímu aktivnímu hledání. Výše dávky by byla právě na tom zčásti závislá.

Obliba virtuální reality mezi českými seniory roste. Po nasazení speciálních brýlí se senioři mohou procházet po světových metropolích nebo rozkvetlými loukami. Podle psychologů má technologie dobrý vliv na jejich duševní zdraví. Na provoz zařízení ale na řadě míst chybí peníze, technologii proto často provozovatelé financují díky sponzoringu nebo darům.

Na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii, stále chybí peníze, prohlásil estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Kromě toho je podle Pevkura třeba navrhovanou munici zkontrolovat, takže část z ní se na frontu může dostat až koncem roku. Na druhou stranu se zřejmě podařilo najít skoro dvakrát víc granátů, než se původně plánovalo.

Pokračující ruská válka proti Ukrajině ukazuje, že Západ nebyl na podobný konflikt připraven, což se projevuje i v nedostatečné pomoci. V Interview ČT24 to prohlásil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a dodal, že Ukrajina je pod tlakem, protože Rusko na rozdíl od Evropy přestoupilo na válečnou ekonomiku. V souvislosti s česko-slovenskými vztahy a pozastavením mezivládních konzultací Dvořák podotkl, že ne vždy byly v historii vztahy obou zemí na přátelské úrovni.

Hlasy na podporu Ivana Korčoka znějí od některých politiků české vládní koalice, zatímco představitel opozice podpořil Petera Pellegriniho. V Otázkách Václava Moravce řekl místopředseda vládní ODS a ministr dopravy Martin Kupka, že považuje vítěze prvního kola slovenských prezidentských voleb Korčoka za lepšího kandidáta. Místopředseda opozičního ANO a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček naopak řekl, že si dovede představit druhého postupujícího kandidáta Pellegriniho jako nového slovenského prezidenta. Spolupředsedkyně mimosněmovních Zelených Magdalena Davis pak uvedla, že pro její stranu není ideální ani jeden účastník druhého kola, nejvíce by jí vyhovovalo, kdyby do druhého volebního období pokračovala dosavadní slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Žádosti o zapsání do evidence uchazečů o práci a o podporu v nezaměstnanosti bude od podzimu možné podávat elektronicky. Ministerstvo práce se chystá po trojici dávek digitalizovat i agendu zaměstnanosti. Úřad začne také využívat získané údaje k lepšímu zacílení opatření na podporu uplatnění na trhu práce. Záměr v pátek představili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a vrchní ředitel resortní sekce informačních technologií Karel Trpkoš.

Se členstvím v Severoatlantické alianci souhlasí 25 let po vstupu České republiky do ní 70 procent lidí. Vyplývá to z lednového průzkumu analytického ústavu STEM. Většinovou podporu má členství v NATO dlouhodobě, nikdy od vstupu nekleslo pod 50 procent, od roku 2001 se naopak většinou drží nad 70 procenty.

Rusko za deset let okupace Krymu silně militarizovalo společnost a udělalo z poloostrova vojenskou základnu, prohlásila Marija Suljalina, výkonná ředitelka ukrajinské lidskoprávní organizace Centrum pro občanskou svobodu, která se zabývá dokumentováním zločinů Ruska proti dětem a ukrajinskému obyvatelstvu. Místní ale podle ní přesto čekají na návrat k Ukrajině, řekla v pořadu Události, komentáře.

Tisíce lidí se shromáždily v Praze na Staroměstském náměstí při akci na podporu ukrajinského boje proti ruské agresi. Část přišla v průvodu z náměstí Kinských přes Karlův most. Na shromáždění promluvil prezident Petr Pavel. Lidé si přinesli vlajky Ukrajiny, EU a NATO a transparenty na podporu napadené země. Na náměstí Borise Němcova, kde sídlí ruské velvyslanectví, proběhl koncert Noise for Ukraine. Další akce uspořádali v regionech, všechny se uskutečnily v den druhého výročí otevřeného vpádu ruské armády na Ukrajinu.

Česká republika patří k zemím, které Ruskem napadenou Ukrajinu podporují od samého počátku válečného konfliktu. Podle českého velvyslance na Ukrajině Radka Pecha to Kyjev nejen při diplomatických setkáních často oceňuje. Podnikům z tuzemska se podle něj i díky tomu otevřela cesta k zajímavým příležitostem. Řekl to v exkluzivním rozhovoru se zpravodajem České televize Davidem Miřejovským.

Dalších patnáct tanků Leopard 2A4 by mohlo darovat Německo Česku jako kompenzaci za odeslání vojenských zásob na Ukrajinu. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že kabinet o nabídce Berlína informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Množství leopardů ve výzbroji české armády by se tím zdvojnásobilo, v minulosti již stejným způsobem vojáci získali dalších patnáct tanků téže specifikace. Německo kromě daru nabízí také možnost nákupu dalších patnácti tanků Leopard 2A4.

Konflikt mezi Izraelem a Hamásem stále více promlouvá i do americké prezidentské kampaně. Bílý dům posílá poradce do arabských komunit v klíčových státech, jako je například Michigan. Bezpečnostní představitelé americké vlády tam přiznávají chyby prezidenta Joea Bidena v prvotním postupu a slibují změny v politice vůči Izraeli. Aby udrželi podporu muslimských a levicových voličů v listopadových volbách.

Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.

Stát vynakládá na podporu bydlení miliardy, na trh s bydlením to má ale jen okrajový vliv, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj hlavní problémy bytové politiky, zejména dostupnost a kvalita bytového fondu, dlouhodobě přetrvávají. NKÚ kontroloval peníze vynakládané ministerstvem pro místní rozvoj a Státním fondem podpory investic. Obě instituce vydaly na podporu bydlení v letech 2016 až 2021 dohromady 13,9 miliardy korun a podpořily více než 4500 projektů.

Pravidla podpory rodin v nouzi, které žádají o dotované obědy ve školních jídelnách, se nemění. Obavy vyvolala dotační výzva ministerstva školství, která vyčlenila z pomoci rodiče v exekuci, insolvenci nebo pobírající dávky pěstounské péče. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale tyto podmínky záhy zase zrušil.

Huť Liberty Ostrava přijde o energie ve čtvrtek. Jejich dodavatel je v insolvenci. Zaměstnanci, kteří kvůli tomu budou muset od pátku zůstat doma, dostanou sto procent mzdy. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) řekl po jednání s vedením firmy, že jsou připravené i peníze na mzdy za leden. Vedení Liberty v úterý připravilo ozdravný plán, který podle Hospodářských novin počítá se zachováním jen výnosnější části výroby. Síkela ho nepovažuje za příliš dobrý, bude chtít další materiály. Huť zároveň musí podle něj i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítat s tím, že nedostane žádnou podporu od státu kvůli obavám z jejich vyvedení do zahraničních firem holdingu.

O dětech, které mají rodiče ve vězení, se někdy mluví jako o neviditelných obětech trestných činů. Právě jim se věnuje unikátní výzkum Masarykovy univerzity. Ten mimo jiné ukázal, že často zůstávají samy na těžké emoce a traumata, které jim uvěznění matky nebo otce přineslo.

Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán. Ten podle médií odešel při rozhodování o Ukrajině z jednacího sálu.