Ondřej Soukup

I když Putinův režim vede válku proti Ukrajině stále bezohlednějšími způsoby, těší se podle průzkumů značné podpoře veřejnosti. V Rusku, stejně jako v jeho spřízněném Bělorusku, se nicméně najdou lidé, kteří o válce smýšlejí kriticky. Někteří z odpůrců diktatury skončili za mřížemi, jiní vlast opustili a z exilu různými způsoby proti Putinovi bojují. Potýkají se přitom s negativním přijetím i vlastním pocitem viny. Pro Reportéry ČT téma sledovali Lenka Klicperová a Tomáš Vlach.

Že by Rusko mohlo napadnout Ukrajinu, si novinář Ondřej Soukup připustil teprve pár dní před začátkem plnohodnotné invaze loni v únoru. V televizi právě sledoval projev Vladimira Putina o uznání povstaleckých republik na východě Ukrajiny. „Držel jsem skleničku s vínem, úplně jsem ztuhl a řekl jsem si: ‚Tak a teď máme problém, protože racionalita právě skončila,‘“ vzpomíná v podcastu Background ČT24. Zkušený zahraniční reportér letos po šestnácti letech odešel z Hospodářských novin do Českého rozhlasu, za který se už brzy znovu vydá reportovat o ruské válce na Ukrajině.

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal čtyři a půl hodiny na „neformální schůzce“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K cestě přitom došlo jen několik dní poté, co na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Oba politici měli podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova projednat situaci na Ukrajině, čínský mírový plán, Rusko chtělo také podat „vyčerpávající“ vysvětlení vlastního pohledu na konflikt. Hlavní jednání jsou plánována na úterý.

Americké letouny budou dál létat všude tam, kde to mezinárodní právo dovoluje, řekl ve středu americký ministr obrany Lloyd Austin, který hovořil po telefonu se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem v návaznosti na úterní havárii amerického dronu. Austin a Šojgu spolu mluvili poprvé od října, uvedla agentura AP. Kvůli zničení amerického dronu nad Černým mořem, které podle Washingtonu zapříčinil náraz ruské stíhačky, se obě země podle AP zatím víc než kdy dřív za dobu ruské invaze na Ukrajinu přiblížily potenciálnímu přímému konfliktu.

Norská policie začala vyslýchat zadrženého příslušníka ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který do země nedávno uprchl. Podle právníků je ochotný svědčit o zvěrstvech, které wagnerovci na Ukrajině páchají. V Rusku by mu za jeho slova nejspíš hrozila smrt, norské úřady ale deportaci neplánují. Z bezpečnostních důvodů ho přesunuly do věznice nedaleko Osla.

Před sto lety zveřejnil Karel Čapek návod na nesmrtelnost v divadelní hře Věc Makropulos. Století od prvního uvedení se Čapkově dramatu vrací ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde ho ale ve světové divadelní premiéře nastudovali jako muzikál. Téma, jímž je právo člověka uměle si prodlužovat život, ale zůstává stejné a při současném pokroku medicíny je víc než aktuální.

Sobotní explozi na Krymském mostě spojujícím anektovaný Krymský poloostrov s Ruskem zorganizovaly ukrajinské tajné služby. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného ukrajinského představitele o tom informoval list The New York Times (NYT). Za viníka ukrajinskou rozvědku v neděli večer označil i ruský vůdce Vladimir Putin. Výbuch označil za teroristický čin. Rusko až dosud odpovědnost Ukrajině oficiálně nepřisoudilo. Kyjev sám se k zodpovědnosti nepřihlásil.

Mobilizace mužů do ruské armády je nepravděpodobná, podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa by jejím nařízením Kreml přiznal, že potřebuje výrazné posily v konfliktu, který měl trvat pouhých pár dní. Brigádní generál v záloze a bývalý děkan NATO Defense College František Mičánek se domnívá, že případná mobilizace by mohla být pro Ukrajinu značnou hrozbou. Podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) se vede také informační válka. Západ se zejména snaží o to, aby Ukrajina neprohrála, řekl v pořadu Události, komentáře.

Rusko kvůli invazi na Ukrajinu zažívá jednu z největších emigračních vln od říjnové revoluce v roce 1917. Ze země odcházejí především představitelé inteligence – novináři, aktivisté nebo pracovníci v IT. Utíkají před válečnou nejistotou i hrozbou tvrdých trestů za nesouhlas s invazí. Někteří se ale postupně vracejí zpátky domů. V zahraničí jim totiž nefungují platební karty a vysněné cílové země nevydávají víza.

Další fáze války by mohla zanedlouho vypuknout na východě Ukrajiny. Očekává se tam totiž masivní útok ruské armády, která podle Kyjeva již do oblasti zřejmě přesunula potřebnou sílu. Rusové také pokračují v ostřelování severního cípu fronty kolem Charkova. Proti nim se však připravují ukrajinští obránci, které finančně i materiálně podporuje Západ. Šance obou stran zhodnotili odborníci v pořadech Horizont a Události, komentáře.

Historici, analytici a novináři predikují, co všechno se může dít na jihu a východě Ukrajiny, kde se nyní čekají nejtvrdší boje. Ruská armáda se stáhla z Kyjevské oblasti a z okolí Černihivu severovýchodně od metropole, podle analytika Richarda Stojara se teď musí „konsolidovat“. Historik Jan Rychlík hovoří o „velké politické prohře“, kterou by byla mírová dohoda na začátku května. Gubernátor Luhanské oblasti vyzval civilisty, aby se evakuovali, dokud to jde.

Válka na Ukrajině trvá už šestnáctý den a útoky neutichají. Bombardování se rozšířilo i na západ země, kde ničilo leteckou infrastrukturu. U Kyjeva se kolona ruských tanků a další techniky přiblížila k hlavnímu městu, dál také sílí vzájemné obviňování z plánu na použití chemických a biologických zbraní. Válka už překračuje ukrajinské hranice. Podle kyjevské vlády ruské letadlo zaútočilo na běloruskou vesnici – údajně proto, aby to Minsk vtáhlo do konfliktu. Běloruské ministerstvo obrany informaci popřelo. V 90' ČT24 situaci rozebírali bývalý velitel speciálního oddělení SOG Lumír Němec a Jan Kofroň z Institutu politických studií Univerzity Karlovy.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Kazachstán v posledních dnech zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu. Vyvolalo je zdvojnásobení cen zkapalněného ropného plynu LPG, ale příčiny nespokojenosti jsou hlubší. Souvisí s dlouhodobou politickou a hospodářskou situací v zemi, především s přetrvávajícím vlivem bývalého šéfa státu Nursultana Nazarbajeva a jeho rodiny. Jeho nástupce Kasym-Žomart Tokajev povolal na pomoc vojenskou alianci v čele s Ruskem, které má na udržení režimu u moci zájem.

Německo a Litva plánují vybudovat v této pobaltské zemi stálá kasárna, která by využívala tam umístěná bojová skupina NATO. Vojáci mnohonárodních sil budou v novém objektu ubytováváni společně s litevskými jednotkami. Kasárna mají vzniknout v blízkosti města Rukla. Zpráva přichází v době zvýšeného napětí mezi Ruskem a Západem, které se má probírat na trojím jednání v lednu.

Ruská generální prokuratura požádala tamní nejvyšší soud, aby uzavřel nevládní organizaci Memorial, která patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku. Jako důvod žalobci uvedli, že organizace soustavně porušuje kontroverzní zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Memorial se plánuje odvolat. Podle Rady Evropy by jeho rozpuštění bylo další zničující ranou pro občanskou společnost v Rusku.

Nejdříve se objevily informace o zapojení ruských tajných agentů do výbuchu ve Vrběticích, následně přišla diplomatická roztržka a snižování počtu zaměstnanců na ambasádách v Rusku i Česku, a nakonec zařazení Česka na ruský seznam nepřátelských zemí. O všem zahraniční zpravodajové z Ruska informují, události ale mají dopad i na ně samotné. Mají problém získat respondenty a bojí se o akreditaci, bez které nemůžou v zemi novinářsky působit. Kdo z novinářů, kteří se objevují v českých médích, si post udržel, kdo o něj přišel a jak ovlivní současná situace práci českých reportérů v Rusku, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Konflikt v Náhorním Karabachu stále nedospěl úplného konce. Arménie i Ázerbájdžán se navzájem obviňují, že porušují příměří v regionu. Úřady obou států hlásí několik zraněných i ztráty na životech. Obě země si však v pondělí začaly vyměňovat válečné zajatce.

Pražská Villa Pellé patří Lichožroutům, tedy kresleným postavičkám z knih Pavla Šruta a také animovaného filmu. Podobu jim dala Galina Miklínová. Ilustrátorka desítek dětských knih nyní svou tvorbu vystavuje v multimediální expozici.

Jedeme dál! Hlásí v podtitulu pátý ročník festival Soundtrack Poděbrady. Přehlídka filmové hudby a multimédií se letos uskuteční v omezené podobě, aby dodržela protikoronavirové omezení při pořádání kulturních akcí. Od 27. do 30. srpna nicméně nabídne mimo jiné předpremiéru multimediální show iMucha nebo filmovou hudbu Ondřeje Soukupa v symfonické úpravě.

Ondřej Soukup, Richard Müller a Michael Kocáb se sešli na jednom pódiu. Tři výrazné osobnosti česko-slovenské hudební scény připravily společné podzimní turné s názvem Šansony a jiné písně. Za sebou mají už několik koncertů na Slovensku a také první českou zastávku v Plzni.

Přátelé na Karla Gotta vzpomínají jako na laskavého a skromného člověka, který se choval k druhým vždy slušně a nikdy nikomu neublížil. Mnohým se naopak snažil pomáhat. Za socialismu se zastával i kolegů z branže, kteří byli zakázáni a ocejchováni jako protirežimní. Při sepisování nové knihy to zjistil zpěvák a klávesista v 80. letech zakázaného Pražského výběru Michael Kocáb. Sám Gott se svou intervencí nikdy nechlubil, ocenil jej Kocáb v mimořádném vysílání ČT24.

Raz Zwei Three Quatre Cinque Six Sedmdesát. K životnímu jubileu se zpěvák Jiří Korn dopočítal přesně 17. května. Ohlížet se může za půlstoletím na hudební scéně, během něhož poznal, co je showbyznys. Předvedl sice i žádaný Ein Kessel Buntes, ale když se ocitl Tam u dvou cest, rád se někdy vydal tou neznámou, kde Karel nese asi čaj.