Pásmo Gazy

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.

Stanice al-Džazíra a agentura WAFA s odvoláním na palestinské představitele píší, že Izrael podnikl intenzivní dělostřelecké útoky na jižní Gazu, při kterých zasáhl stan s vysídlenými Palestinci v pobřežní oblasti Mavásí. Úder zabil pětiletou dívku spolu s jejím strýcem. Izraelské útoky přicházejí navzdory příměří podepsaném loni v říjnu.

Generální tajemník OSN António Guterres v pátek vyzval Izrael, aby zrušil zákaz činnosti desítek humanitárních organizací poskytujících pomoc v Pásmu Gazy, píše agentura AFP. Izraelský krok podle něj ještě dále zhorší humanitární krizi, které obyvatelé pásma čelí. Podle izraelského ministerstva pro záležitosti diaspory tyto organizace nevyhověly novým požadavkům na registraci.

Írán možná obnovuje svůj jaderný program na jiných místech, než která Spojené státy vybombardovaly během červnové dvanáctidenní íránsko-izraelské války, uvedl americký prezident Donald Trump v pondělí večer středoevropského času po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Pokud se podezření prokáže, USA jsou dle Trumpa připraveny „nebezpečí odstranit“. Šéf Bílého domu rovněž pohrozil teroristickému hnutí Hamás, že pokud se v krátké době neodzbrojí, nastane pro něj „peklo“.

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.

Izrael jako první stát na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, samozvané republiky odtržené od Somálska. S odvoláním na komuniké šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura AFP. Uznání odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Na deset tisíc lidí se účastnilo pietní akce na místě tragédie, kam přijel i premiér Anthony Albanese, jehož dav vypískal. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.

Izraelský útok na bývalou školu ve čtvrti Túfa v Pásmu Gazy podle Times of Israel zabil nejméně pět Palestinců. Armáda židovského státu tvrdí, že vojáci spatřili několik podezřelých osob, na které následně vystřelili. Místní zpravodajské agentury uvádějí, že útok nastal ve chvíli, kdy se v objektu konala svatební oslava. Izraelská armáda případ prošetřuje.

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.

Počet izraelských osad budovaných na okupovaném Západním břehu letos proti minulým letům výrazně narostl. Je nejvyšší za sledované období od roku 2017, uvádí neveřejná zpráva OSN, kterou citovala agentura AFP. Generální tajemník organizace António Guterres to ve zmíněném dokumentu odsoudil jako porušení mezinárodního práva, které ještě zhoršuje situaci Palestinců na území okupovaném židovským státem.

Vleklý korupční proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem rozděluje izraelskou společnost. Podle expertů by prezidentská milost, o níž Netanjahu požádal, bez předchozího odsouzení či přiznání viny byla nejspíš napadena u nejvyššího soudu a vyvolala protesty. Podle průzkumů si většina Izraelců předběžné omilostnění Netanjahua bez jeho rezignace nepřeje. Židovský stát čekají příští rok volby a premiérovi hrozí až deset let vězení.

Pásmo Gazy zasáhla silná bouře Byron, která si v posledních 24 hodinách vyžádala nejméně jedenáct obětí a několik dalších zranila, informovala v pátek palestinská agentura Wafa. Kvůli silným dešťům, které v Gaze vypukly ve středu, se zřítila řada budov a záplavy se rozšířily do více částí oblasti.

Nad východním Středomořím vrcholí zimní bouře Byron. Dvoudenní srážkové úhrny na některých místech překročily dvě stě litrů vody na metr čtvereční. Déšť ještě zhoršil už tak těžké podmínky, v jakých žijí obyvatelé Pásma Gazy, neboť voda zaplavila stovky stanů v provizorních uprchlických táborech.

Palestinské teroristické hnutí Hamás navrhuje „zmrazit“ své vyzbrojování výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze. Podle agentury AFP to ve středu řekl bývalý vůdce hnutí Chálid Mišal v rozhovoru se stanicí al-Džazíra. Podle něho je také uskupení otevřené myšlence, že by na mír na hranicích palestinského území s Izraelem dohlížely zahraniční síly.

Island je pátou zemí, která se rozhodla odstoupit z příštího ročníku mezinárodní hudební soutěže Eurovize. Oznámila to ve středu rada islandské veřejnoprávní vysílací společnosti RÚV, informují tiskové agentury APA a AP.

Už rok vědí české úřady o tom, že v tuzemsku má dům a firmu osoba zapojená do financování teroristické organizace Hamás. Americké ministerstvo financí na Hamída al Ahmara i na jeho firmy uvalilo sankce loni v říjnu. Úřady mají za prokázané, že hraje významnou roli ve struktuře, která zajišťuje předákům Hamásu luxusní život v zahraničí. Po stopách jemenského podnikatele pátrali Reportéři ČT v Teplicích a okolí, kde má vilu a kde také žije početná arabská komunita. Natáčel Jan Moláček.

Novinářská organizace Reportéři bez hranic (RSF) oznámila, že za tento rok bylo ve světě při výkonu svého povolání zabito 67 novinářů. Téměř polovinu (43 %) z nich podle ní zabila izraelská armáda při pokrývání konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v palestinském Pásmu Gazy. Čtyři z pěti zabitých novinářů se stali obětí války nebo organizovaného zločinu. RSF to oznámila v každoroční zprávě o počtu zabitých a také vězněných žurnalistů