Svaz měst a obcí

Ředitelé škol v Česku patří mezi ty s největší administrativní zátěží v Evropě. Podle aktuální studie Vysoké školy ekonomické v Praze jim na vedení žáků a učitelů zbývá jen třiadvacet procent času. V nejlepších vzdělávacích systémech je to právě naopak. Pomoci by mohlo administrativní slučování škol. Podmínky ministerstvo připravuje.

Týden od spuštění nového dotačního programu na podporu dětských skupin eviduje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) celkem 214 přihlášených projektů. Zájem mají především soukromí zřizovatelé, těm přitom stát vyčlenil jen třetinu z celkových 300 milionů korun. Peníze tak dostane nejspíš jen každý sedmý žadatel. Zbytek, tedy 200 milionů, by měl pomoct vybudovat dětské skupiny obcím. O peníze jich ale zatím požádalo jen osm.

Většina krajů chce letošní rok více investovat – do škol, nemocnic nebo silnic. Celkem se správy krajů chystají vynaložit přes 64 miliard korun. Souběžně s tím finišují debaty o dělení daní mezi stát a samosprávy, možné úpravy by totiž mohly přinést hejtmanům další peníze. Pokud současný systém nedozná změn, zvažuje Středočeský kraj ústavní stížnost.

Svaz měst a obcí a ministerstvo vnitra žádají, aby mohli strážníci odcházet dříve do důchodu bez toho, aby se jim krátil. Navrhli to při projednávání chystané penzijní reformy, kterou by měla v únoru řešit vláda. Podobně to už platí u záchranářů nebo podnikových hasičů.

Svaz měst a obcí (SMO) navrhuje doplnit do chystaného zákona s reformními změnami penzí dřívější důchod pro strážníky, kteří u městské či obecní policie odsloužili nejméně dvacet let. Podle počtu odpracovaných měsíců by měli podle svazu chodit do penze až o pět let dřív bez krácení pobírané částky. Stejný požadavek má i ministerstvo vnitra. SMO a resort vnitra to uvedly ve svých připomínkách k reformní důchodové novele. Ucelený návrh dřívějších penzí pro náročné profese, který chystá resort práce, by měla vláda projednat v prvním čtvrtletí. Zatím mohou až o pět let dřív chodit do důchodu záchranáři a podnikoví hasiči.

Radnice omezují investiční plány na příští rok. Podle Svazu měst a obcí kvůli ekonomické nejistotě zadávají až o třetinu méně veřejných zakázek než dříve. Proto také obce hospodaří s výrazným přebytkem, který jen letos od ledna do září přesáhl 55 miliard korun.

O sto miliard korun ročně přijdou města a obce podle svého svazu kvůli změnám zaváděným v rámci konsolidačního balíčku. Od vlády proto svaz chce, aby připravila změnu rozpočtového určení daní a řádově desítky miliard korun tak obcím vrátila. Ministerstvo financí se ale k ničemu takovému nechystá, nechce prohlubovat schodek státního rozpočtu.

Vesnicí roku 2023 České republiky se stala Ostrožská Lhota z Uherskohradišťska ve Zlínském kraji. Na druhém místě skončila obec Hrádek z Frýdecko-Místecka v Moravskoslezském kraji, třetí příčku obsadila Dolní Poustevna z Děčínska v Ústeckém kraji. Hodnoticí komise vybírala ze 13 finalistů, vítězů krajských kol. Letošního 27. ročníku soutěže se zúčastnilo 175 obcí.

Program Milostivé léto letos nově nabízí pomoc s místními poplatky, na kterých lidé dluží obcím. Dlužníci se tak mohou zbavit naběhlého penále, sankcí, úroků nebo exekučních nákladů. Obcím se tím zase zvyšuje šance na zajištění peněz i snížení administrativní zátěže. Do programu se podle Člověka v tísni zatím připojily desítky obcí. Další města a obce – třeba Přerov nebo Ústí nad Labem – budou o zapojení teprve jednat. Čas na to mají do konce září.

Vláda ve středu schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Ten mění přes šedesát zákonů a má v příštích dvou letech vylepšit hospodaření státu asi o 150 miliard korun. Vláda v něm udělala jen legislativně-technické změny. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Věcné změny podle něj budou možné ve sněmovně po dohodě koalice.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Výhrady proti požadavku na seškrtání platů o dvě procenta, změnám v rozdělování výnosů z daní mezi stát, kraje a obce nebo požadavek na zachování daňového zvýhodnění benefitů a další dostalo zatím ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení k daňovému balíčku. Řízení vláda zkrátila na pět dní a v pondělí končí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že konečná podoba balíčku bude jiná, než jak ho jeho úřad připravil.

Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o tři stovky zruší 950 pracovních míst. Původně přitom avizovala rušení 2300 míst. Pošťáků odejde ještě méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Skutečně propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné, informoval na tiskové konferenci pověřený generální ředitel podniku Miroslav Štěpán.

Radnice odmítají zvyšování daně z nemovitosti, o které ve snaze vylepšit hospodaření státu uvažuje vládní koalice. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil o možném zvýšení taxy i na dvojnásobek. Peníze vybrané navíc by přitom putovaly do státního rozpočtu, ne do obcí, které s výnosy hospodaří teď. Zvýšit některé daně je jedním z mnoha doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podporu ale návrh zatím nemá ani u řady ministrů. Někteří míní, že by mohly víc platit třeba jen firmy.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích potvrdil, že jeho resort má v plánu přímo oslovovat s nabídkou dotací lidi s nízkými příjmy. Jeho předchůdce na ministerském postu Richard Brabec (ANO) radí využít k tomu starosty jednotlivých obcí. Předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl (nestr.) zdůraznil, že obce především potřebují, aby legislativním procesem prošla koncepce komunitní energetiky.

Vláda začala projednávat věcnou novelu stavebního zákona. Ještě o ní nehlasovala, vrátí se k ní později. Novela by měla podle ministerstva pro místní rozvoj urychlit a zjednodušit stavební řízení. Oproti původnímu znění, které zatím nevstoupilo cele v účinnost, ruší Nejvyšší stavební úřad a zachovává část stávajících stavebních úřadů. Proti postupu vlády se vymezuje ANO, které se domnívá, že vláda ničí jím připravený stavební zákon, ale nespokojené jsou i profesní organizace. Návrh považují za nekvalitní. Varují, že novela nepomůže ke zrychlení stavebního řízení.

Zhruba patnáct procent samospráv nemá podle Svazu měst a obcí (SMO) vysoutěžené dodavatele energií na příští rok. Podle předsedy svazu Františka Lukla se jim dodavatele buď nepodařilo sehnat, nebo čekaly na vznik státního obchodníka s energiemi. Samosprávy proto zaslaly ministerstvu průmyslu dopis, ve kterém žádají o instrukce, jak postupovat. Po kabinetu svaz požaduje zvýšení zákonného limitu pro zakázky, které je možné zadávat bez veřejné soutěže.

Státy Evropské unie by mohly začít nakupovat plyn společně již příští rok na jaře. Po neformálním zasedání ministrů pro energetiku to řekl český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Je přesvědčen, že jednání pomohlo k překonání rozporů mezi unijními zeměmi ohledně nákupu plynu. Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová ovšem upozornila, že k unijním intervencím do trhu s plynem bude potřeba i snížit spotřebu.

Řada měst začíná měnit plány kvůli drahým energiím a někde říkají, že i kvůli výdajům na uprchlíky. Část starostů se obrátila otevřeným dopisem na ministerstvo financí a chtějí peníze navíc. Resort vzkázal, že to nemá v plánu. Hlavním argumentem ministerstva je, že obce hospodaří s přebytky. Radnice namítají, že už do úspor sahají. Obávají se dalšího vývoje po uzavření nových fixací u smluv na energie.

Na pomoc s drahými energiemi vláda plánuje vynaložit desítky miliard. Očekávaný speciální energetický tarif dostal první obrysy. Vláda chce během příští topné sezony přispět domácnostem, které topí plynem nebo elektřinou. Podle prvních náznaků pomoc nepřesáhne deset tisíc korun. Opozice upozorňuje na mezery v avizovaném tarifu.

Ministerstvo pro místní rozvoj vyřizuje připomínky k novele stavebního zákona. Výhrady zaslaly i obce – nelíbí se jim často zmiňované snižování počtu úřadů, ale třeba také změny kolem černých staveb. Resort novinky hájí, státu mají ušetřit miliardy.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce vypsat dotace na opravy ubytovacích prostor nebo stavbu nových bytů. Výzvu pro obce a kraje, která by měla usnadnit pomoc lidem prchajícím před válkou, bude příští týden schvalovat vláda. Resort zároveň počítá s dalšími penězi na modernizaci bydlení od Evropské unie.

Kvůli prudce zdražujícímu materiálu, palivům i práci odstupují vybraní dodavatelé od smluv na veřejné zakázky. Firmy, které už stavějí, žádají doplatky, nebo se rovnou přestávají do tendrů hlásit. Radnicím tak nezbývá, než projekty odkládat, ať už jde o opravy cest, budování škol či kanalizací.

Hypotéky dál zdražují, a to už desátý měsíc v řadě. Průměrná úroková sazba se v prosinci dostala skoro na tři procenta. Ještě v dubnu přitom byla pod dvěma procenty. Banky tak reagují na prudké zvyšování sazeb centrální banky – její guvernér Jiří Rusnok navíc připouští, že letos ještě vzrostou. S dostupností bydlení by ale mohl pomoci nový stavební zákon. Současná vládní koalice nechce přenášet pravomoci z lokálních stavebních úřadů na ty krajské, na užitečnosti zrychlení celého povolovacího procesu se ale shodli odborníci napříč stranami i odvětvími v Devadesátce ČT24.