Ochrana přírody

U ostrova Poel na severu Německa dnes pokračuje pokus o vyproštění velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Bagr opět odstraňuje písek pod zvířetem, aby se snáze mohlo samo dostat do hlubších vod. Ochranáři ze soukromé iniciativy kytovce rovněž pokryli vlhkými bílými látkami. Odborníci dál trvají na tom, že další pokusy o záchranu mladého keporkaka by měly ustat, protože ho jen trápí.

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.

Česká společnost ornitologická si připomíná sto let od svého založení. Organizace se dlouhodobě podílí na ochraně a výzkumu ptáků i na zapojování veřejnosti do péče o přírodu. S více než osmi tisíci členy a desítkami tisíc podporovatelů je dnes největší českou ochranářskou nevládní organizací.

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.

Ministerstvo životního prostředí si zvyká na nový režim. Podle informací Reportérů ČT dvojvládí oficiálního ministra Igora Červeného (Motoristé) a vládního zmocněnce Filipa Turka (za Motoristy) komplikuje práci resortu. Nejasno panuje i kolem prvních kroků nového vedení, konkrétně kolem odvolání ředitele Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Ministr to nezdůvodnil, odmítá ale, že by za tím byly tlaky některých podnikatelů.

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).

Kandidát na ministra životního prostředí Igor Červený (Motoristé) nechtěl konkretizovat témata schůzky s prezidentem Petrem Pavlem, jednání podle něj proběhlo v přátelské atmosféře. Pavlovi zodpověděl dotazy, řekl. Hrad odpoledne uvedl, že hlava státu s kandidátem řešila přístup Česka k ochraně přírody, vody a půdy i tematiku klimatické změny. Pavel Červeného v pondělí jmenuje ministrem. Nepojí se s ním kontroverze jako s poslancem Filipem Turkem (za Motoristy), dodal dříve prezident.

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.

Lidé v Pardubicích podepisují petici za humánní regulaci městských holubů. Nelíbí se jim postup založený na odchytu ptáků do klecí a usmrcování oxidem uhličitým. Město takto ročně zlikviduje až tisíc holubů. Signatáři petice požadují systém holubníků a výměny vajec, což považují za šetrnější způsob. Magistrát stávající metodu obhajuje efektivností i souladem s legislativou, změně se ale nebrání.

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.

Několik členů Greenpeace ráno vylezlo na budovu ministerstva životního prostředí (MŽP) a rozvinulo transparent s nápisem Braňme přírodu. Protestovali tak proti tomu, že řízením resortu je od pondělí pověřen předseda Motoristů Petr Macinka. Na místě zasahovala policie, krátce před 18:15 na síti X uvedla, že aktivisti slezli a že jejich přestupkové jednání oznámí správnímu orgánu. Studenti také odpoledne demonstrovali na pražském Hradčanském náměstí i v některých krajských městech.

Ochránci přírody začali vykupovat pozemky pro rezervaci zubrů a divokých koní v Doupovských horách v Karlovarském kraji. Podle plánů společnosti Česká krajina a organizace Refugium by rezervace mohla mít rozlohu zhruba 130 hektarů. Na výkup pozemků je potřeba vybrat 2,5 milionu korun. Veřejnost může na výkup přispět přes dárcovský portál rajprozubry.cz, uvedla společnost Česká krajina.

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.

Tisíce mušlí rozmístěných na dně Jónského a Egejského moře pomáhají řeckým vědcům sledovat, jak se mění kvalita tamní vody. Jejich nejnovější měření odhalují zvyšující se množství mikroplastů ve Středozemním moři. Podle odborníků z Hellenic Centre for Marine Research se drobné plastové částice, pocházející hlavně z jednorázových obalů, dostávají do potravního řetězce a představují rostoucí riziko i pro lidské zdraví.

Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. Podle ředitele národního parku Robina Böhnische jde o přelomovou kauzu pro ochranu neživé přírody.

„Je to hodně nepopsaný list,“ soudí o kandidátovi na ministra životního prostředí Petru Macinkovi (Motoristé) předseda Českého svazu ochránců přírody Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Věří však v to, že se kolem resortu, který on sám v minulosti také vedl, povede seriózní debata. Předseda senátního výboru pro životní prostředí Zbyněk Linhart připomněl, že z českého členství v Evropské unii vyplývají velké závazky v hodnotách stovek miliard korun – mimo jiné právě na životní prostředí. Připomněl proto nutnou racionální diskusi. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Vyhrocené spory mezi kontroverzním podnikatelem Zdeňkem Boříkem a Předslaví na Klatovsku, trvající roky, dále gradují. Občané mají kvůli neshodám podnikatele s obcí radioaktivní vodu, protože část stavby nového vodovodu zablokovala firma, v níž Bořík působil. Stavbě brání také ekologický spolek Medvěd – ten ale podle verdiktu soudů nemá s ekologií nic společného a funguje pouze jako nátlaková organizace v podnikatelových službách.

Zástupci nevládních ekologických organizací v pátek ráno jednali s předsedou ANO Andrejem Babišem, který po vítězství svého hnutí ve sněmovních volbách sestavuje vládu s SPD a Motoristy. Právě předseda Motoristů Petr Macinka by mohl usednout v čele ministerstva pro životní prostředí (MŽP). Ekologové i po jednání trvají na tom, že by resort neměl připadnout Motoristům. Macinka jejich obavy odmítá. Ochrana životního prostředí je podle něj jednou z nejdůležitějších priorit strany.

Zatímco většina netopýrů se živí hmyzem, netopýr obrovský si nejraději pochutnává na drobných ptácích, jako jsou například červenky. Vědci teď poprvé prokázali, jak je loví.

Ve věku 91 let zemřela britská bioložka a ochránkyně přírody Jane Goodallová, informoval podle serveru NBC News Institut Jane Goodallové. Britka zemřela přirozenou smrtí, uvedla organizace nesoucí její jméno. Vědkyně, která bude připomínána jako ochránkyně zvířat a renomovaná výzkumnice šimpanzů, byla právě v Kalifornii na přednáškovém turné po Spojených státech, stojí v prohlášení institutu.

Československo patřilo v dobách komunistického režimu k zemím, které se nejvíce spoléhaly na těžký a chemický průmysl. Podepsalo se to na řekách, z nichž se staly zapáchající znečištěné stoky, jejichž stav vládu nezajímal.

Před půlstoletím se zdálo, že gorily horské to mají spočítané. Jejich počet klesl pod 250 zvířat a přírodovědci se obávali, že nemají šanci přežít. V současné době je ale těchto primátů už přibližně čtyřikrát víc a druh přestal být kriticky ohrožený. I když je to vykoupené lidskou krví – konkrétně strážců.

V současné době se pokládají za Mekky znečištění indická města, jako je například Nové Dillí. Ve druhé polovině dvacátého století se tímto nelichotivým primátem mohla chlubit jiná oblast – „černý trojúhelník“ mezi Polskem, Německou demokratickou republikou a Československem, jehož srdce tvořilo Podkrušnohoří. Stačilo třicet let – a z jedněch z nejkrásnějších českých zalesněných hor se stala „mrtvá zóna“, kde místo zelených vzrostlých smrků stály jen jejich kostry.

Klimatické přínosy výsadby stromů se podle nového výzkumu zřejmě dost přeceňují. Autoři studie navrhují způsoby, jak rychle zajistit, aby lesy plnily roli pohlcovače nadbytečného uhlíku lépe a účinněji.