Česká společnost ornitologická si připomíná sto let od svého založení. Organizace se dlouhodobě podílí na ochraně a výzkumu ptáků i na zapojování veřejnosti do péče o přírodu. S více než osmi tisíci členy a desítkami tisíc podporovatelů je dnes největší českou ochranářskou nevládní organizací.
Československá ornitologická společnost (ČsOS) byla založena 5. dubna 1926 s cílem sdružit československé ornitology a zájemce o ptactvo. „Účelem bylo umožnit výměnu informací a vzájemnou spolupráci mezi ornitology, která by vedla k lepšímu poznání ptactva v tehdejším Československu i k jeho lepší ochraně. Tomuto základnímu poslání zůstáváme věrní dodnes,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. „Po svém založení si vytyčila tři hlavní pilíře své činnosti: výzkum, ochranu a osvětu. Tyto tři pilíře se za uplynulých sto let nezměnily,“ poznamenal.
V osmdesátých letech došlo k organizační změně – ČsOS se přejmenovala na Českou společnost ornitologickou a na Slovensku v roce 1985 vznikla Slovenská ornitologická spoločnosť. Politické změny po roce 1989 znamenaly pro ČSO zásadní příležitost k rozvoji i možnost otevřít se světu a veřejnosti. „Zpočátku se ornitologové zaměřovali na základní popisnou vědu – kteří ptáci u nás žijí, kde žijí a jaké jsou jejich životní projevy. Tato práce vyústila ve vydání stěžejního ornitologického díla Fauna ČSSR – Ptáci,“ popsal Vermouzek.
Později se přidaly mapovací práce a začaly vycházet atlasy hnízdního rozšíření. Od osmdesátých let funguje Jednotný program sčítání ptáků. „Výzkum se tak posunul více směrem k ochranářskému zaměření a spolu s ním se začaly rozvíjet i konkrétní ochranářské programy,“ řekl ředitel ČSO.
Mezinárodní spolupráce
V rámci mezinárodní spolupráce v BirdLife International, jehož je ČSO od roku 1994 českým partnerem, byla vymezena významná ptačí území. Ta po vstupu republiky do Evropské unie posloužila jako základ pro ptačí oblasti soustavy Natura 2000. „V posledním čtvrtstoletí jsme se začali více zaměřovat i na budování soukromých rezervací – ptačích parků – a na cílené ochranářské programy zaměřené na zemědělské ptáky obecně i na konkrétní druhy, jako jsou sýček obecný nebo orel královský,“ vysvětlil Vermouzek.
Sám se do pravidelného monitoringu ptáků zapojil v roce 1994. „Začal jsem sčítat v Jednotném programu sčítání ptáků v rámci přípravy své diplomové práce,“ přiblížil.
„V roce 1999 mě oslovil tehdejší ředitel ČSO Petr Voříšek, jestli bych nechtěl pomoci s úplně prvním projektem zaměřeným na potírání ptačí kriminality. Tak vznikl náš program Volná křídla, který o více než dvacet let později vedl k odsouzení již tří travičů za pomoci naší psí jednotky.
Od té doby jsem byl v užším kontaktu s kanceláří ČSO, někdy jako dobrovolník, jindy na menší úvazky,“ popsal. Od roku 2010 působí na plný úvazek jako ředitel.
Do projektů se zapojují tisíce lidí
Za velký úspěch ČSO považuje Vermouzek oblíbenou Ptačí hodinku, při které se mohou lidé zapojit s ornitology do sčítání ptáků a které se v posledním roce zúčastnilo téměř čtyřicet tisíc lidí. „Úspěchem je i soustavně se zvyšující zájem lidí o ptáky a jejich ochranu, který se projevuje rostoucím počtem členů. Těch je aktuálně téměř osm a půl tisíce a ČSO je tak největší ochranářskou nevládní organizací v Česku,“ řekl.
Pravidla pro členství se od poloviny devadesátých let uvolnila, pro vstup už není třeba žádné doporučení ani prokazování odborných znalostí, jak tomu bylo v minulosti. Stačí zájem o ornitologii. Členové zůstávají u ČSO v průměru sedm let a mohou se zapojovat do vzdělávacích programů od těch pro úplné začátečníky až po vysoce odborné.
Osvěta začínala před sto lety psaním článků do tehdejších periodik a časopisů, v roce 1936 přibyl vlastní odborný časopis Sylvia, který ČSO vydává dodnes. „Postupně se přidaly konference, vycházky pro veřejnost, barevný magazín Ptačí svět, vzdělávací akce pro laiky i odborníky, semináře pro úředníky a ochranáře, víkendové akce pro rodiny s dětmi, Ornitologická akademie pro teenagery a mladé dospělé i programy občanské vědy se silným osvětovým prvkem, jako je Ptačí hodinka,“ vyjmenoval Vermouzek.
Ptačí parky i občanská věda
Šéfredaktorem časopisu Sylvia byl i současný předseda ČSO Peter Adamík. „Časopis jsem vedl po dobu sedmi let. Pak jsem dobrovolně vypomáhal s různými aktivitami, jako je příprava konferencí nebo zpracování jarních příletů tažných druhů. Od roku 2020 jsem byl zvolen do výboru společnosti a od roku 2024 jsem jejím předsedou a jednatelem,“ řekl.
„Děláme toho opravdu hodně pro českou společnost i přírodu. Šíříme osvětu, vzděláváme a náš dosah je v tomto směru velmi široký. Jsme odbornou společností, která poskytuje nesmírně cenná data o početnosti ptáků, a zapojujeme veřejnost do projektů občanské vědy. Bez ČSO by nevznikly atlasy rozšíření ptáků v Česku. Sehráli jsme klíčovou roli při vzniku ptačích oblastí. Bez nás by chyběla znalost trendů početnosti běžných druhů,“ vyjmenoval Adamík.
ČSO také vykupuje pozemky, na nichž obnovuje přírodu a zakládá ptačí parky. Těch je sedm, osmý by měl přibýt letos. „Cílem organizace je do roku 2042 provozovat ptačí parky ve všech krajích,“ řekla zástupkyně ředitele kanceláře ČSO Lucie Hošková.
Akce pro veřejnost a oslavy
ČSO pořádá pro veřejnost stovky akcí ročně, jejich kompletní seznam je k dispozici na webu www.birdlife.cz. „Během celého roku organizujeme vycházky za ptáky, například blížící se květnové Vítání ptačího zpěvu, které se uskuteční na více než stovce míst po celé republice. Oblíbené jsou i akce v ptačích parcích, od komentovaných prohlídek po pracovní brigády. Nabízíme také kurzy poznávání ptáků nebo tuzemské i zahraniční exkurze,“ řekl Vermouzek.
Oslavy stého výročí ČSO začnou 16. dubna v poledne v pražském parku Portheimka, kde si veřejnost bude moci prohlédnout například i výstavu ilustrátorky Toy Box. Na tuto událost navážou akce v ptačích parcích a od 16. do 18. října celostátní ornitologická konference „Ptáci a lidé v čase“, která se uskuteční v Brně. Přehled akcí je k dispozici na webu společnosti ornitologické.
