Maso

Češi spotřebovali v roce 2022 podobný objem potravin jako v roce 1950, a to téměř osm set kilogramů na jednoho obyvatele za rok. O více než polovinu ale například stoupla od roku 1950 spotřeba masa nebo alkoholu. Naopak brambory a chleba jí v současnosti obyvatelé Česka výrazně méně než na začátku 50. let. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad v aktuálním vydání svého magazínu Statistika&My.

Izraelské firmě se jako první na světě podařilo laboratorně vypěstovat maso úhořů říčních. Uvedl to list The Guardian, podle kterého nadměrný rybolov způsobil, že populace těchto ryb prudce klesá, hrozí jim vyhynutí a jejich ceny rostou.

Pokud by se naplnil scénář o globálním oteplení o dva stupně Celsia do konce století, roční počet úmrtí lidí spojených s extrémními vedry by do roku 2050 stoupl o 370 procent. Kvůli horku a jeho přímým důsledkům by tak umíralo téměř pětkrát více lidí než teď, uvádí vědci v rozsáhlé studii zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

Mleté maso od výrobců Kostelecké uzeniny a Maso uzeniny Polička obsahovalo méně hovězího masa, než bylo uvedeno na obalech. Zjistila to Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Ta odebrala vzorky z řetězců supermarketů Lidl, Albert a Billa. Rozbor v laboratoři potvrdil u jednoho výrobku místo deklarovaných padesáti procent hovězího masa 13,33 procenta. Společnostem hrozí pokuta až padesát milionů korun.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) kontrolovala v posledních čtyřech měsících kvalitu potravin z dovozu, přičemž každý čtvrtý odebraný vzorek potravin letos nevyhověl. Nejvíce prohřešků eviduje inspekce u potravin z jihovýchodní Asie. Naopak nejlépe si při kontrolách dlouhodobě vedou potraviny vyrobené v České republice.

Magdolna Gozonová okusuje zelené pálivé papričky ze stánku s ovocem a zeleninou na rozlehlém krytém trhu v Budapešti. Zkouší, zda jsou dostatečně ostré pro polévku, kterou připravuje. Tato třiaosmdesátiletá žena v důchodu si se svou nízkou penzí v Maďarsku nemůže dovolit koupit více kusů, píše agentura AP. Míra inflace v Maďarsku je nejvyšší v Evropské unii.

Polská vláda zakázala dovoz obilí a dalších potravin z Ukrajiny. V reakci na protesty polských rolníků to oznámil šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Řekl to za přítomnosti premiéra Mateusze Morawieckého a nového ministra zemědělství Roberta Teluse. Na dovoz levného ukrajinského obilí si stěžují zemědělci i v dalších středoevropských zemích.

Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o patnáct procent, tempo růstu tak zvolnilo z únorových 16,7 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v Česku tak byla nejnižší od loňského dubna. Pozitivní vliv mělo například zlevnění pohonných hmot. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků.

Velryby jsou krásné a inteligentní. Podle nových zjištění pomáhají chránit planetu před změnami klimatu. A svou smrtí vytvářejí zcela unikátní ekosystémy, v nichž vzniká fascinující život.

Studie provedená na více než šestadvaceti tisících ženách ve středním věku odhalila, že vegetariánkám hrozí zlomenina kyčelního kloubu o třiatřicet procent víc než pravidelným konzumentkám masa.

V Česku letos výrazně zdražuje maso. Až dvojnásobně proti minulému roku stoupla cena u kuřecího nebo vepřového. Důvodem jsou vyšší náklady na chov zvířat i zpracování masných výrobků. Cena stoupá i u vajec, mléka nebo vlny a podle zemědělců si zákazníci připlatí v následujících měsících ještě více.

Nejen ceny energií a pohonných hmot trápí české domácnosti, zdražují také některé potraviny. Například mouka v březnu zdražila meziročně o víc než 30 procent, stejně tak máslo. Rostou i ceny masa. Čeští řezníci se potýkají se změnami cen, nedostatkem některých druhů masa a poklesem zájmu zákazníků. Problémy mají také chovatelé prasat.

Vláda chce pro případ krize zesílit potravinovou bezpečnost. V současnosti má totiž Česko ve státních skladech zásoby masa pouze na jeden a půl dne. V budoucnu by ho mělo být minimálně na patnáct dnů. V plánu jsou i proto systémové změny. Zatímco teď se skladuje maso mražené, nově chce mít vláda vyhrazená živá zvířata přímo u zemědělců.

Nový výzkum v časopise PeerJ popsal jednoho z prvních známých savců, který byl vybavený obrovskými zuby ve tvaru tesáků. Tento šavlozubý pratygr měl ale rozměry větší kočky nebo menšího rysa.

Podle studie sledující stovky tisíc lidí mají vegetariáni o čtrnáct procent nižší pravděpodobnost onemocnění rakovinou než lidé, kteří se živí pravidelně masem. U některých druhů rakoviny mohou být ve hře ale i různé další faktory spojené s životním stylem.

Na třetí sobotu v únoru připadá Světový den luskounů, jehož smyslem je upozornit na důležitost ochrany těchto jedinečných tvorů. V současnosti jde o nejvíce nelegálně pašované živočichy světa.

Počátkem roku 1992 nebyly rozdílné ceny v obchodech ničím novým. Přesto se konkurence teprve ustalovala. Státnímu podniku Jednota začali přetahovat zákazníky soukromí prodejci potravin. Jak se jim to dařilo v menších obcích, zjišťovala redakce v severních Čechách.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Chovatelé na jihu Čech už začali rušit chovy prasat, nutí je k tomu nízké výkupní ceny a rostoucí náklady. Například v říjnu byl jeden kilogram prasete v živé váze podle ekonomů nejlevnější za posledních skoro třicet let, a to 25 korun za kilogram, dnes už je to zhruba 21 korun. Vepřín se teď ruší například ve Volenicích na Strakonicku. Většinu prasat už nákladní auta odvezla na porážku.

Zhruba polovina chovatelů prasat plánuje v následujících devíti letech uzavřít své chovy. Třicet procent se k tomuto kroku chystá už příští rok. Vyplývá to z průzkumu Agrární komory mezi českými zemědělci. Chov prasat se podle tuzemských sedláků přestává vyplácet, nízké výkupní ceny totiž nepokryjí náklady na výkrm. Česko by se tak stalo ještě víc závislé na dovozech masa ze zahraničí. Už teď tuzemské vepřové pokryje jen zhruba polovinu spotřeby Čechů.

Koronavirová epidemie mění i stravovací návyky Čechů. Spotřeba alkoholu byla loni kvůli uzavření restaurací nejnižší od roku 1996. Naopak rýže a luštěnin lidé snědli nejvíc od začátku sledování, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Celkově podle něj loni spotřeba potravin v Česku stoupla.

Chovatelé prasat, drůbeže a skotu kvůli zvyšujícím se nákladům zvažují zavírání chovů. Nevyplácí se jim zvířata chovat, prodávají za podnákladové ceny, uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal. Rostou ceny energií, krmiv nebo hnojiv. Naopak stále klesají výkupní ceny, například u prasat meziročně o osm procent. Zemědělci tak v průměru prodávali prasata v živé váze v říjnu kolem 25 korun za kilogram, což bylo podle Doležala nejméně od vzniku samostatné republiky.

V Česku řádí ptačí chřipka, některé z chovů se ale podařilo obnovit. Ptačí chřipka tak zatím na ceny v obchodech vliv nemá. Někteří farmáři sice maso i vejce zdražili, ale to především kvůli rostoucím nákladům. Nákaza však ohrožuje jediný tuzemský šlechtitelský chov hus.

Zdražování v Česku nepolevuje. Průmysloví výrobci ve srovnání s loňským říjnem navýšili ceny zhruba o dvanáct procent, zemědělci za stejné období o čtrnáct procent. Argumentují vyššími náklady na energie, pohonné hmoty i zaměstnance. Dražší jsou tak obilí, mléko i maso. Jeho producenti ohlašují zvyšování cen.

Snížit náročnost produkce naší stravy na krajinu je do jisté míry móda, dost možná ale i cesta k záchraně planety. V nejvyšší míře se to týká masa. Výroba hovězího, vepřového či kuřecího, které nejčastěji konzumujeme dnes, je výrazným emitentem skleníkových plynů. Zemědělství celkově způsobuje pětinu globálních emisí, živočišná produkce pak v rámci zemědělství zaujímá šedesát procent. Tyto hodnoty lze snížit například i konzumací alternativ. I o nich je nový díl publicistického pořadu Bilance.