Pěstounská péče

Do Česka dál přicházejí z Ukrajiny i dětští uprchlíci bez doprovodu, i když už v menších počtech. Většinou jsou ve věku od patnácti do osmnácti let. Zhruba o stovku mladších běženců se starají pěstounské rodiny nebo ústavy. Česká televize to zjistila od Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

V Moravskoslezském kraji chybí dlouhodobí i přechodní pěstouni. Do nepříznivé situace s pěstounskou péčí se teď vložil i ostravský magistrát. Ten v sobotu ve 13:00 pořádá osvětovou akci, v rámci které se tam lidé mohou potkat s pěstouny a dozvědět se více o jejich práci. V Ostravě je teď zhruba tisícovka pěstounů.

Partneři Vladimír Maas Patera a František Baďura společně už dvanáct let vychovávají čtrnáctiletého Martina a šestnáctiletého Kryštofa. Chlapce mají v pěstounské péči. Oba kluci mají v různé míře zdravotní handicap. Kryštof chodí do deváté třídy, Martin do sedmé. Poprvé u nich Reportéři ČT natáčeli už před deseti lety. Tehdy měli kluky v pěstounství teprve dva roky.

Poslanci podpořili novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Souvisí s tím, že kojenecké ústavy by měly od roku 2025 přestat přijímat děti. Opozice část navržených změn kritizovala, podle Aleše Juchelky (ANO) jsou odtržené od reality a ministerstvo práce je ve vleku některých neziskových organizací. Snahy opozičních hnutí ANO a SPD na zamítnutí novely nebo na její vrácení vládě k přepracování dolní komora s ohledem na koaliční většinu odmítla. Předlohu posoudí sociální výbor v prodloužené tříměsíční lhůtě. Dolní komora také mimo jiné kývla na zpřesnění přestupkové části zákona o ochraně spotřebitele či rozšíření práv podezřelých mladších patnácti let.

Zákonodárci by se měli brzy dostat k novele, která zjednoduší proces přijetí dětí do pěstounské péče. Má to usnadnit plánovaný zánik kojeneckých ústavů. Změny se dotknou mnoha dětí – v náhradní rodinné péči je jich dnes bezmála 21 tisíc. Pěstounská péče je nejčastější variantou.

Na dvě stovky dlouhodobých pěstounů potřebuje Středočeský kraj k tomu, aby děti bez rodinného zázemí nezůstaly v ústavní péči. Vedení kraje proto spustilo kampaň, ve které náhradní rodiče hledá. Zároveň v budově úřadu otevřelo poradenské centrum. V něm zájemcům vysvětluje, jaké podmínky musejí při pěstounské péči splnit.

Do Poslanecké sněmovny míří novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, která má víc motivovat pěstouny. Cílem je, aby od ledna 2025 mohly přestat děti do tří let věku přijímat kojenecké ústavy. Výjimkou by měly být případy sourozeneckých skupin či vážně nemocných dětí. Jednodušší by měl být i proces posuzování adeptů na pěstounství.

Praha chce začít připravovat pěstouny pro ukrajinské děti. Nyní hledají zájemce i se znalostí tamního jazyka a kultury. Podle magistrátu na náhradní rodinu momentálně čeká několik dětí z napadené země. Vedení metropole chce být také připraveno na vývoj války a případný příchod dalších dětí, které budou v Česku potřebovat pěstounskou péči.

V dětských domovech ubývá dětí do tří let, nedaří se naopak omezit odebírání dětí z domácího prostředí. Za klíč ke zlepšení považují odborníci prevenci v biologických rodinách a rozvoj pěstounské péče. To potvrzují i nová data z výzkumu podpořeného resortem práce a sociálních věcí. Častým spouštěčem bývá zejména nedostupné bydlení.

Fotka osamělého malého chlapce vyvolala před rokem pobouření. Syna opustila matka hned po porodu a on prožil první rok života po nemocnicích. Neznal nic jiného než nemocniční pokoj a zdravotníky. Všimla si ho úplně cizí žena, začala dítě navštěvovat a jeho osud zveřejnila. Až poté se věci daly do pohybu. Příběh měl šťastný konec a chlapeček už dávno není osamělý. Příběh pro pořad 168 hodin sledovala redaktorka Darina Vlková.

Prověřování a školení budoucích pěstounů se na různých místech v Česku liší. Zatímco někde trvá půl roku, jinde i více než dva. Sjednocení pravidel a také odstranění některých administrativních překážek teď slibuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl ve prospěch slovensko-norského páru Ladických, kterým norská sociální služba Barnevernet v roce 2015 odebrala dceru Maxine a umístila ji do pěstounské péče. Norsko v tomto případu podle soudu porušilo článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života.

V Česku chybí noví pěstouni pro děti z kojeneckých ústavů, které čekají na náhradní rodinu. Například v Ústeckém kraji se počet dětí nahlášených do evidence náhradní rodinné péče ročně pohybuje okolo dvou set. Pro drtivou většinu dětí hledá úřad pěstouny dlouho. Úprava novely o sociálně-právní ochraně dětí přitom předpokládá, že od roku 2025 nebudou moci být umisťovány do ústavní péče děti do tří let věku.

Někteří pěstouni mají od ledna míň peněz. Profesionálním pěstounům sice stát přidal, ostatní jsou na tom ale často hůře. Zejména přišli o několikatisícový příspěvek prarodiče, kteří se místo odpočinku ve stáří starají o svá vnoučata, která často nikoho jiného ani nemají. Stát argumentuje tím, že se mají o děti starat tak jako tak, když jsou příbuzní. S prarodiči, kteří se teď nemůžou dopočítat, natáčely pro 168 hodin Kateřina Stibalová a Jana Gerleová.

V roce 2022 se změní pravidla některých plateb, které spadají pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Otcovská dovolená bude delší, rodičovský příspěvek vyšší, snáze bude možné získat dlouhodobé ošetřovné, vzroste i minimální mzda. Zatímco některá rozhodnutí svých předchůdců noví ministři kritizují a chtějí je zvrátit, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nic měnit neplánuje. Svou předchůdkyni Janu Maláčovou (ČSSD) naopak za podporu rodin pochválil.

Roční chlapec, který od svého narození ležel v nemocnici zcela sám a nejevila o něj zájem matka ani orgány sociálně právní ochrany dětí, se dočkal pěstounské rodiny. Na případ upozornila návštěvnice děčínské nemocnice a rozpohybovala tak úřady. Chlapec se díky tomu stal devátým dítětem přechodné pěstounky z Libereckého kraje, zaznamenal pořad České televize 168 hodin.

V Česku je nedostatek pěstounů, například Plzeňský kraj by jich už teď potřeboval zhruba šedesát. K dispozici jich má ale skoro třikrát méně. Přitom už za tři roky začne platit novela zákona o sociálněprávní ochraně dětí. Podle ní musí být dítě do tří let v pěstounské péči, ne v té ústavní. Kraj i tamní neziskové organizace se proto chtějí zaměřit na cílenou propagaci pěstounství.

Hned po porodu jej opustila matka, kvůli špatnému zdravotnímu stavu nezná jedenáctiměsíční chlapec nic jiného než nemocnici a tváře zdravotníků. Nemluvněte přivázaného k postýlce si všimla Petra Jirglová a začala se pídit. Zveřejněním příběhu a odhodláním dítěti pomoci se jí povedlo rozhýbat laxní úředníky i vzbudit obrovskou solidaritu mezi lidmi.

Kojenecké ústavy v Česku do čtyř let nejspíš skončí. Ústavně-právní výbor Senátu doporučil schválit novelu zákona, která od roku 2025 zakazuje umisťovat do ústavní péče děti mladší tří let. Současně s tím porostou také odměny pěstounů, které by se měly odvíjet od minimální mzdy. Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň to považuje za dobrý krok a předpokládá, že díky navýšení odměn přibude skoro polovina pěstounů. Byl hostem Interview ČT24.

Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Stoupnout také mají státní příspěvky na dítě pro takzvané klokánky, schválila sněmovna. Na návrh skupiny zákonodárců v čele s pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna stanovila až na výjimky věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři. Ke jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) se mají poslanci sejít v pátek třináctého srpna. Mimořádnou schůzi svolal předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). O svolání schůze požádala opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

Přibývá rodičů, kteří mají problém uživit děti a postarat se o ně. V pandemii se plnila krizová zařízení, jako jsou Klokánky a další sociální služby. Více práce měli i přechodní pěstouni. Do těchto kritických situací se dostávali zejména rodiče, kteří už potíže měli z dřívějška. A covidová krize je ještě prohloubila.

Covidová epidemie nepříznivě zasahuje do nejrůznějších oblastí života, brzdí také náhradní rodinnou péči. Děti se do nových rodin dostávají později, povinné kurzy pro rodiče se často odkládají kvůli karanténám a složitější je i navazování kontaktu mezi novými rodiči a dítětem.

S více penězi pro zařízení, jako jsou Klokánky, ale i pro pěstouny počítá novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ji představila ve sněmovně. Podle některých organizací ale ohroženým dětem a náhradním rodinám dostatečnou podporu nezajišťuje.

V Česku chybí pěstouni. Mnoho dětí tak stále končí v ústavní péči. Zájemce o tuto práci odrazuje komplikovaná a dlouhá úřední cesta a také nízké ohodnocení. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto teď připravuje novelu, ve které navrhuje alespoň některým z nich dát víc peněz.