V dětských domovech ubývá dětí do tří let, nedaří se naopak omezit odebírání dětí z domácího prostředí. Za klíč ke zlepšení považují odborníci prevenci v biologických rodinách a rozvoj pěstounské péče. To potvrzují i nová data z výzkumu podpořeného resortem práce a sociálních věcí. Častým spouštěčem bývá zejména nedostupné bydlení.
Odebírání dětí z rodin se nedaří omezit. Problémem je nedostupné bydlení a málo preventivních programů
Na základní škole ve Zruči nad Sázavou se schází ředitelka, speciální pedagožka, sociální pracovnice, zdravotní sestra a psycholog. Společně hledají včasnou pomoc pro problémové žáky a jejich rodiny. Členové týmu Duševního zdraví jezdí i do dalších škol v okolí a chodí i přímo do rodin. Mnohdy dokážou odebrání dítěte odvrátit.
„Buď mohou tým kontaktovat přímo klienti – může přijít samo dítě, rodič i učitel. Pak je druhá možnost, která bývá častější, kdy do týmu přijde učitel, který řeší problém s nějakým dítětem,“ vysvětluje ředitelka základní školy ve Zruči nad Sázavou Ivana Stará.
Pomoc nepřichází včas
Preventivních programů je však i kvůli nedostatečnému financování málo a pomoc navíc přichází pozdě, shodují se desítky organizací, které usilují o to, aby děti zbytečně nekončily v ústavní péči.
„Často přichází ohrožené v oblasti duševního zdraví. A teprve potom zjišťujeme, že tam jsou fatálně poškozené vztahy,“ uvedla ředitelka Domu tří přání Miroslava Flemrová.
„Někdy jsou situace, kdy vidíme opravdu velmi významné ohrožení. Pak si říkáme, že dítě v rodině být nemůže. Potřebujeme dlouhodobé umístění pro děti, přechodná péče je velmi důležitá, ale my potřebujeme návaznost,“ sdělil předseda Asociace Dítě a Rodina David Svoboda.
Dobrou zprávou ale podle organizací je, že v dětských domovech klesá počet dětí do tří let. „Pokud pokles zůstane takový, jaký je v posledních pěti letech, tak bychom na nule, co se týče dětí do tří let, mohli být už v roce 2024,“ očekává Barbora Křižanová, manažerka iniciativy 8 000 důvodů Nadace J&T.
Organizace se shodují, že klíčové je přijetí zákona o sociálním bydlení. Z praxe totiž vyplývá, že by až v sedmdesáti procentech mohl vyřešit situaci bez odebrání dítěte z rodiny.